Archiv pro rubriku: Památky

Za návštěvou židovských památek

V období před druhou světovou válkou sídlila v Lomnici početná židovská komunita. Osada zde existovala více než 200 let. Bohužel po válce se nikdo z židovských obyvatel nevrátil. Osídlení této komunity však potvrzuje kromě židovské syna synagogy
také židovský hřbitov či židovská škola. Synagoga byla vystavěna v pozdně barokním slohu jako volně stojící halová budova na obdélném půdorysu s ženskou galérií v západní části. Svému
účelu sloužila až do okupace, kdy byla přetvořena
na sklad. Po důkladné rekonstrukci byla v roce 1997 synagoga slavnostně otevřena a je využívána ke kulturním účelům.
Další významnou památkou a součástí židovské obce je hřbitov. Byl založený v 18. století a nachází se zde více jak tisíc náhrobků.
V areálu židovského hřbitova si rovněž ve zrekonstruované márnici můžete prohlédnout expozici „Historie Židů v Lomnici“.
Třetí památkou spjatou s židovskou historii v Lomnici je židovská škola. Škola byla zřízena dekretem v roce 1781 a financovala ji vdovská obec. Takové řízení školy si však vyžádalo rekonstrukci domu. Škola byla umístěna v přízemí. V poschodí bylo postaveno
několik bytů, v jednom bydlel rabín a další byty sloužily k potřebám židovské obce. V současné době je dům v soukromém vlastnictví.

Synagoga je v období kulturních akcí otevřena veřejnosti. Mimo sezónu lze na úřadu městyse Lomnice dohodnout návštěvu jak
synagogy, tak expozice na židovském hřbitově.
Více informací najdete na www.lomnice.cz

hributov

lomnice

památka unesco je přístupná i v zimě

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, památka UNESCO, je dostupná návštěvníkům v podstatě v kteroukoliv roční dobu.
Od listopadu do března je sice možné navštívit jen exteriéry památky, a to včetně procházky po ambitech, avšak i to, samo o sobě poskytuje nezapomenutelný zážitek.
Pokud se do Žďáru nad Sázavou chystáte ve skupince lidí, není pak pro Vás nedosažitelná ani klasická prohlídka včetně výkladu
průvodce.
Stačí se pouze včas dohodnout
(kontakty jsou k nalezení například na
webových stránkách www.zelena-hora.cz)

Ať již se rozhodnete obdivovat Santiniho mistrovství jakýkoliv z možných způsobů, litovat jistě nebudete. Zelená hora je krásná
a magická za každého počasí a v každou denní dobu.

zekena hora

osová- památky bítešska

Někdejší sídlo rozsáhlého Osovského panství mezi dnešními městy Velká Bíteš a Velké Meziříčí povstává z ruin. A s ním se vrací do malebné krajiny rybníků a mezí i duch jednoho ze starobylých šlechtických rodů – Pánů z Osového, moravské větve Ronovců.

Na místě dnešního zámku v malé osadě
Osová stával již v roce 1348 vodní hrad
Osové. Unikátní stavba umístěná na ostrově
uprostřed rybníku a přístupná jen po kamenném
mostě. Rybník Okolník a sousední Štěpnice zůstaly dodnes, zatímco východní okolí hradu se s přestavbou na zámek změnilo
v zámecký park. Nynější barokní podoba zámku je z konce 17. století a od roku 1797 sloužil jako jedno z letních sídel Haugwitzů
z Náměště.

Soukromí majitelé jej nyní po 50 letech pustnutí postupně
rekonstruují. Zatímco zámek je z důvodu oprav nepřístupný,
park procházející revitalizací do své historické podoby je možné volně navštěvovat.

zamek

galerie syp

Muzeum nové generace a Dny otevřených zahrad

Spojením nového a starého je bezpochyby vybudované muzeum nové generace na zámku ve Žďáru nad Sázavou přesněji řečeno v areálu zámku ve zrekonstruovaném bývalém pivovaru. Expozice je rozdělená na 2 části. V první části se návštěvníci vydají na průzkum 13. století. Dozvědí se něco o založení cisterciáckého kláštera i architektuře areálu a o životě v opatství ve středověku. Druhá část expozice návštěvníky zavede do období baroka, kdy nastal obrovský rozkvět nejen v hospodářství, ale hlavně v umělecké a architektonické sféře. Za malou zajímavost celé expozice můžeme považovat komiksové historické stopy celého areálu. Muzeum nové generace je jakýsi pomyslný klíč k přiblížení kláštera v dnešní době přestavěného na zámek, který byl vrácen rodině Kinských. Každoročně zde probíhají Dny otevřených
zahrad. Soukromé zahrady hraběnky Thamary Kinsky budou v letošním roce zpřístupněny veřejnosti 28.5.2016. Pro návštěvníky
budou také zdarma otevřeny všechny ostatní prostory zámku. Celý zážitek z rozkvetlých zahrad umocní nevšední hudební koncerty a jiný bohatý program. Více informací se dozvíte na www.zamekzdar.cz

Nahlédněte do žďárské historie

Žďár nad Sázavou je jedním z 12 míst v České republice, které jsou zapsány na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého od geniálního českého barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla však zdaleka není jedinou památkou ve městě, kterou stojí za to navštívit. V těsném sousedství Zelené hory se nachází areál bývalého cisterciáckého kláštera, který byl za vlády Josefa II. po požáru zrušen a přeměněn na zámek, který patří rodině Kinských.
V jeho zdech bylo v minulém roce otevřeno Muzeum nové generace, které poutavou a zajímavou formou uvádí návštěvníky do tajů minulosti. V areálu zámku je však také bývalý klášterní
kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, který je od roku 2009 bazilikou minor. I na jeho podobě se významně podepsal J.B. Santini Aichl. Za návštěvu však jistě stojí i galerie barokního umění, rodová galerie Kinských či prohlídka exteriérů rozsáhlého komplexu. Po opuštění samotného zámku je možné využít i Naučné stezky kolem Zelené hory a mimo jiné dojít k Santiniho mostu, hospodářskému dvoru Lyra či k Dolnímu hřbitovu. Zajímavé památky však skrývá také samotné centrum Žďáru. Na spodní části náměstí Republiky se hrdě vyjímá budova historické Staré radnice, jejíž stavební kořeny sahají až do renesance. V jejích útrobách se dnes nachází Galerie a mimo jiné i Informační centrum. Budova Staré radnice je též využívána při slavnostních příležitostech. Jen několik desítek metrů od Staré radnice čeká na návštěvníky Kostel sv. Prokopa, který je otevřený veřejnosti. Ve stanovené dny je pak možno vystoupat i na kostelní věž nabízející pohled na Žďár z ptačí perspektivy. Místem, na které by neměl zapomenout žádný návštěvník Žďáru, je i Regionální muzeum sídlící ve staré žďárské Tvrzi. Ve výstavních sálech muzea připravují jeho zaměstnanci poutavé výstavy na rozličná témata. Druhou budovou pod správou Regionálního muzea je pak Moučkův dům, ve kterém se nachází stálá expozice dějin Žďáru. Uvnitř tak můžete nahlédnout do starého obchodu, do měšťanského pokoje či se společně se svými dětmi převléci do kostýmu třeba i některé z významných historických osobností. Tímto však ani zdaleka nekončíme, stačí navštívit turistickou sekci městských stránek zdarns.cz či se informovat v informačním centru. Ale především je dobré přijet a přesvědčit se osobně!

Zámek a Muzeum Velké Meziříčí

Překrásný zámek tyčící se na skále nad městem upoutá návštěvníky z celého okolí. Podívat se můžete nejenom na zámecké prostory a výstavní sál, ale také na rozlehlý park kolem zámku, který zve k odpočinku. Původně románský hrad stál na skále nad řekou Oslavou již kolem roku 1236. Po gotických úpravách v 15. století byl následně přestavěn na renesanční zámek, z něhož se na malém nádvoří dochovala lodžie vyzdobená freskami. Přestavbu dokončila roku 1578 paní Alina Heldtová Meziříčská, jak připomíná portál na zámecké bráně.
Ve vnitřním nádvoří byla ve skále vylámaná studna. Prostor nádvorní lodžie byl vyzdoben freskovou ornamentální výmalbou
doplněnou o iluzivní edikuly se znaky stavebníků. Po požáru roku 1723 byl zámek obnoven barokně. Autorem úprav byl pražský
stavitel Ferdinand Václav Špaček, který stavbu dokončil roku 1733. U zámku je dodnes částečně dochovaný hradní příkop, přes který se spouštěl padací most. V rozích renesanční brány z roku
1578 se zachovaly malé otvory pro kladky, pomocí nichž se most spouštěl. Vstupní část byla na přelomu 19. a 20. století upravena pseudogoticky. V držení hradu a později zámku se v minulosti vystřídalo 13 významných šlechtických rodů. Roku 1995 restituovali zámek Podstatzští-Lichtenstein. V budově je umístěno Muzeum Velké Meziříčí. V přízemí zámku se nachází výstavní síň, kde se několikrát za rok obměňují výstavy. V prvním patře si návštěvníci prohlédnou stylově zařízené pokoje a seznámí se s historií budovy i s jednotlivými majiteli. Kromě toho se v salonech nachází také několik zajímavostí – vystaven je například smuteční náhrdelník císařovny Marie Terezie, psací stolek francouzské královny Marie Antoinetty či kolekce japonských lakových prací. Samostatná expozice je věnována hraběti Harrachovi a sarajevskému atentátu. Prohlídka následně pokračuje ve druhém patře zámku, kde se nachází expozice muzea. Velkomeziříčské muzeum vzniklo v roce 1893 při příležitosti konání Všeobecné krajinské výstavy. Na výstavu bylo
shromážděno množství předmětů národopisného charakteru, které se staly základem muzea. V pozdějších letech byly sbírky doplněny o přírodniny, zvláště minerály a vycpaniny. Po roce 1948 se muzeum přemístilo z radnice do budovy zámku a expozice
byly rozšířeny o zámecký mobiliář. V roce 1980 byla otevřena výstava o budování dálnice a v muzeu přibylo oddělení pozemních
komunikací. V současné době si mohou návštěvníci prohlédnout
regionální expozici Ve znamení sedmi per, která byla slavnostně otevřena v květnu 2008. Kromě toho se v prostorách muzea nachází sbírka kubistického nábytku vyrobená podle návrhu architekta Pavla Janáka, výstava věnovaná letci Janu Čermákovi,
přírodovědné sbírky a v neposlední řadě také expozice Cestou necestou aneb Od cest k dálnicím.

Zámek je otevřen
kromě pondělí každý den v době:
květen a září od 9–12 a 13–16 hod.
a červen–srpen od 9–12 a 13–17 hod.

Kontakt: Zámek a Muzeum Velké Meziříčí,
Zámecké schody 1200/4,
594 01 Velké Meziříčí
Tel.: 566 522 773
www.muzeumvm.cz

Židovské město

Velké Meziříčí je jedno z mála měst, ve kterém můžeme navštívit židovskou čtvrť se dvěma synagogami a židovským hřbitovem s více jak 1 300 hroby. Čtvrť je součástí městské památkové zóny. Židovské město v minulosti začínalo v místě dnešní křižovatky ulic Vrchoveká a Novosady a končilo u dvou překrásných staveb synagog. Stará synagoga pochází z konce
17. století. Nová byla postavena roku 1870. Po stranách ulice stály dvoupodlažní domky, z nichž se zachovala jen část. V přízemí
směrem do ulice byly umístěny krámy a dílny, v patře se bydlelo. Úzké uličky, které spojovaly zbytek města, jsou protkány prampouchy, oblouky,  které zadržují tlak zdiva. Život v těchto místech se začal odehrávat již v první polovině 17. století a byl násilně ukončen druhou světovou válkou. Pozemek pro zřízení hřbitova zakoupili Židé roku 1650 a sloužil až do 2. světové války.
Nejstarší náhrobky pochází z roku 1677. Nápisy jsou tradičně hebrejské, od 19. století německé, poté i české. Hřbitov můžete
navštívit po zapůjčení klíčů v Turistickém informačním centru Velké Meziříčí nebo v Muzeu Velké Meziříčí.

Vyhlídková věž kostela sv. Mikuláše

Zajímavý pohled na město z ptačí perspektivy Vám nabídne kostel sv. Mikuláše s vyhlídkovou věží, která upoutá návštěvníka největším prosvětleným ciferníkem ve střední Evropě s průměrem 420 cm. První zmínky o kostelní věži spadají až do začátku 15. století, i když kostel zde stál už ve 13. století. Kamenné zdi o půdorysu přibližně 10×10 metrů měly dole tloušťku 3 metry a směrem vzhůru se postupně ztenčovaly. Ve věži byl i byt zvoníka, který měl za úkol střežit město shora. Bydlení ve výškách však přinášelo i spoustu úskalí. Veškeré věci – jídlo, voda, topení, se musely nosit zdola. Aby si obyvatelé věže ušetřili opakovanou chůzi po schodech spojenou s transportem materiálu, měli ze severní strany instalovaný rumpál, kterým vytahovali předměty v košíku. Pro obživu většinou početné rodiny choval zvoník často kozu. Kozí chlívek stejně jako suchý záchod byl umístěn v patře pod bytem – u zvonů. Nečistota padala šachtou na úpatí věže, odkud se několikrát ročně musela vyvážet. Roku 1883 se proboural nový hlavní vchod do střední lodi kostela pod věží. Roku 1954 proběhla výměna ostění vchodu. Autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Věž má výšku 64 metrů. Je na ní umístěno šest zvonů. Nejmenší je sv. František z roku 1791 a umíráček z r. 1706. Kromě zvonů, nesmíme zapomenout i na věžní hodiny, které jsou připomínány již v 16. století. Teprve ve známost přišly roku 1949, kdy se výrazně změnila jejich podoba. Ve vnitřních patrech věže je instalována výstava historických fotografií „Město Velké Meziříčí“, 3D model města a byt věžníka s kozím chlívkem. Po vyjití 153 schodů na ochoz věže se Vám otevře nádherný pohled na celé město.

Otevírací doba:
Věž kostela bývá pro turisty každoročně
přístupná od 1. 6. do 31. 8., a to: Po–So 9.00–18.00
Ne 12.00–18.00 hod.

Kostel Nanebevzetí panny Marie v Černvíře

Patří mezi nejpozoruhodnější stavební památky v ČR. Stojí na nejužší severní části skalního ostrohu nad řekou Svratkou, obklopen úzkým podkovovitým hřbitůvkem a prostranstvím před kostelem lemovaným ze západní strany prastarými lipami. Kostel se skládá ze vstupní části s fasádou, z lodi, z presbyteria a sakristie. Uvnitř se nachází vzácné řezbářské práce a gotické nástěnné malby, tyto památky jsou zapsané ve státním seznamu kulturních a movitých památek, mají nejen uměleckou, ale i dokumentární hodnotu. Kostel byl postaven pravděpodobně kolem roku 1228.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Doubravníku

Stojí na místě původního kostela zaniklého kláštera augustiniánek. Klášter byl několikrát vypálen a již ve středověku neobnoven. V roce 1535 začali páni z Pernštejna se stavbou kostela, ve kterém se nachází jejich hrobka – od roku 1645 po vyloupení za třicetileté války je prázdná. V kostele se nachází krásná renesanční kazatelna, vzácné barokní varhany z 18. století a hrobka hrabat Mittrowských. Kontakt: prohlídky předem po domluvě na tel. 720 690 199 – pí. Bracková