Tišnovsko

V písemných pramenech je Tišnov poprvé uváděn v roce 1233 v souvislosti se založením ženského cisterciáckého kláštera Porta coeli českou královnou Konstancií v jeho bezprostřední blízkosti. Původně byl Tišnov trhovou vsí na důležité obchodní zemské stezce. Po založení kláštera daroval markrabě Přemysl Tišnov cisterciačkám, v jejichž majetku zůstal až do zrušení kláštera v roce 1782. Ještě ve 13. století se z Tišnova vyvinulo městečko, které stále více nabývalo charakteru středověkého města.

Úspěšný hospodářský rozvoj městečka byl často narušován válečnými a přírodními katastrofami. V roce 1428 vypálili městečko i klášter husité, z dalších válečných hrůz byla pro Tišnov nejtěžší třicetiletá válka, přítomnost francouzských vojsk ve městě v letech 1805 a 1809 a prusko-rakouská válka v roce 1866. Několikrát bylo město postiženo rozsáhlými požáry, z nichž k největším patřil požár v roce 1668. V souvislosti se zřízením regulovaného magistrátu byl Tišnov v roce 1788 povýšen na město. Do roku 1848 byl centrem správy tišnovského panství. Velký význam pro město mělo zahájení provozu na železniční trati do Brna v roce 1885 a do Německého Brodu v roce 1905. Od roku 1896 se stal Tišnov okresním městem.

Od roku 2003 se město Tišnov stalo obcí s rozšířenou působností.

Region Tišnovsko má zcela osobitý ráz, který je charakteristický, jak širokou škálou přírodních krás s lesnatou kopcovitou krajinou, tak i množstvím historických památek. Významné vrcholy, které dosahují poměrně značných výšek, střídají plošší hřbety, poseté kamenitými poli, loukami a pastvinami. Oáza čisté přírody a nebeského ticha v překvapivě téměř neporušených komplexech lesů, přirozeně meandrující údolí vodních toků, nebeské výhledy do mírně zvlněné krajiny protkané životem v podobě přívětivých vesniček, ale také zachovalé středověké hrady, honosná architektura zámeckých sídel – to vše vytváří v celém regionu velmi dobré předpoklady pro kvalitní fungování a další rozvoj cestovního ruchu.