Památky

Poznejte památky, které jsou spojeny se žďárským klášterem a řádem cisterciáků. Ti už od poloviny 13. století formovali krajinu v okolí Žďáru nad Sázavou.

Nejznámější památku, bezmála třicet let zapsanou na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO, najdete na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla se vypíná nad někdejším klášterem cisterciáků, dnes zámkem, a před třemi staletími byl vystavěn právě na popud cisterciáckého opata Václava Vejmluvy.

Stačí sejít ze Zelené hory a ocitnete se ve žďárském zámku, což už dávno není jen pozůstatek někdejšího cisterciáckého kláštera. V areálu je možné obdivovat baziliku minor Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše - i na její barokní přestavbě se podílel Santini. Stejně jako na výjimečné barokní prelatuře, někdejším sídle opata, kterou zahrnuje prohlídková trasa. 

A pokud ve žďárském zámku hledáte propojení historie se současností, nezapomeňte zavítat do Muzea nové generace. Expozice s interaktivními prvky vás vtáhne do minulosti a provede událostmi spojenými se Žďárem, Santinim i mnichy-cisterciáky.  

Skutečnost, že cisterciáci nejedli maso s výjimkou ryb, tudíž se stali zakladateli četných chovných rybníků, je obecně známá, avšak mimo jiné podporovali i zpracování železné rudy, jež se těžila v okolí. Dokladem je Šlakhamr (Brdíčkův mlýn) v Hamrech nad Sázavou. Středověká mechanická kovárna s bucharem (hamerským kladivem) poháněným vodním proudem přes mlýnské kolo fungovala do 17. století, poté byl náhon využit pro obilní mlýn, kde se mlela mouka ještě v první polovině 20. století. Dnes je ve zrekonstruovaném mlýně ve správě Technického muzea Brno umístěna expozice hamernictví a bydlení posledních majitelů.