Císařská
Jedna z nejstarších a nejvydatnějších studánek městečka Nedvědice je studánka Císařská. Nachází se u vlakového nádraží, pod železničním přejezdem. Vybudovala ji obec Nedvědice v r. 1878. Slavnostně pokřtěna na Císařskou byla 24. dubna 1879, u příležitosti pětadvacátého výročí sňatku císaře Františka Josefa I. s císařovnou Alžbětou zvanou Sisi. V uvedený den byla u studánky velká slavnost, která je zaznamenána ve školní kronice. Žáci zdejší školy zde vysadili tři lípy a do studánky byl vsazen mramorový kámen s uvedeným letopočtem. Opravu mramorových částí studánky provedl v roce 2005 nedvědický kameník a kamenosochař Pavel Cvrkal, celkovou opravou pak studánka prošla v roce 2014 .

Slovanka
Na červené a zelené turistické trase, která spojuje lesní cestou Nedvědici s Ujčovem, nemůžeme minout studánku Slovanku. Byla vybudována v roce 1839 a osazena mramorovým blokem s nápisem: Lidé dobří, neubližujte této studánce, neboť už mnoho vody
dala - s datem 16.6.1839. S vybudováním, úpravou a pojmenováním studánky je spojován kaplan Tomáš Zrzavý, který byl vlastencem a národním buditelem. V Nedvědici působil jako kněz a učitel náboženství ve zdejší škole v letech 1835 - 1838. Zemřel v Zábrdovickém klášteře r. 1938 jako velmi mladý. Opravy studánky proběhly v letech 2005 a 2014.

Studánka sv. Jiří
Na stejném prameni jako Slovanka, jen o 200 m výše, se nachází studánka svatého Jiří, vsazená v kamenici bývalého rekreačního střediska Chemoprojektu na Heršince. Studánka je osazena mramorovými hranoly s vytesaným letopočtem 1970 a stylizovanou postavou sv. Jiří, jak s kopím bojuje s drakem. Scéna je doplněna ornamenty a motivy lipových listů. Studánka je využívána od doby, kdy začala výstavba a následné využívání chat v lokalitě Heršinka.
Původně zde byl dle pamětníků pouze vývěr vody, který často měnil svoji polohu. To bylo způsobeno otřesy při odpalech trhaviny v nedalekém mramorovém lomu. Po ukončení těžby mramoru se poloha vývěru stabilizovala a chataři jej jednoduchým způsobem uzpůsobili k pravidelnému odebírání kvalitní vody. Po výstavbě rekreačního střediska Chemoprojekt – stavba byla povolena 15.6.1962, byla v kamenici a na základě žádosti okolních chatařů
zřízena veřejně přístupná studánka. Rekreační objekt vodu z pramene využíval ve značném rozsahu. Voda ve studánce byla dlouhé roky označována jako kojenecká (ještě počátkem 90-tých let 20. století), nyní však je již jen pitná.

Habrovská
U lesní cesty, asi 500 m od největšího nedvědického mramorového lomu, v blízkosti Žlébského potoka, najdeme Habrovskou studánku. Jde o klasickou lesní studánku. K rostlé, na povrchu zvětralé skále, je z kamenného zdiva přistavěn přístřešek s plochým kamenem
jako stříškou. Pramen stéká po stěně skály a přepadá přes kamenný stupeň. Odvodnění je vedeno žlábkem do Žlebského potoka. Je to velmi stará studánka, která dle pověsti zachránila Nedvědici před morem. Její vzdálenost od městečka však vylučuje významné a pravidelné využívání pramene občany. Datum úpravy pramene na studánku není doloženo. Stylově připomíná studánku Slovanku i vzhledem k terénní disposici. Studánka byla v roce 1979
vyčištěna žáky Základní školy v Nedvědici a v 80 tých letech 20. století ji pravidelně udržovali členové místní organizace Svazem ochránců přírody v Nedvědice, jmenovitě panem Adolfem Trčkou, který ke studánce pravidelně chodil a na vlastní náklady tam zavěšoval
plechový hrnek k napití. Po letech zapomnění byla studánka v roce 2014 vyčištěna a opravena. Studánky se nachází poblíž jedné z tras naučné stezky Pernštejn.

Korejtko
Významnou nedvědickou studánkou je studánka "Korejtko". Nachází se na v místní části Pernštejn, v sousedství lípy svobody z roku 1918 a lípy Pernštejnských hasičů z roku 2008. Pramen studánky se nachází na pravém břehu říčky Nedvědičky, nad železniční tratí. Při
stavbě železnice (1903-1905) byl pramen ošetřen a umožněno vedení vody propustkem. Pamětníci vzpomínali, že se jezdilo z hradu ke "Korejtku" pro pitnou vodu vždy, když bylo panstvo na hradě Pernštejně. Vozila se odtud voda i do vily Mittrowských v části Sklepy, dnes Pernštejn č.p. 1. Návrh úpravy studánky do současné podoby zpracovala v roce 2009 Ing. arch. Jana Urbanová. V roce 2012 v rámci projektu Po naučných stezkách na hrad Pernštejn prošla studánka zásadní rekonstrukcí. Podle projektu Ing. Arch. Jany Urbanové z roku 2009 ji do současné podoby uvedla firma SPH stavby s .r. o. z Bystřice nad Pernštejnem. Odbornou kamenickou práci provedl ve vysoké kvalitě a s vlastními doplňky nedvědický kameník a
kamenosochař Pavel Cvrkal. Dle projektu osadil symbolické mramorové korýtko, do kterého vytéká voda z mramorové zubří hlavy. Kolem studánky prochází trasa Pernštejnské naučné
stezky a vedle studánky se nachází jedno z odpočinkových míst.
Jak je uvedeno v textu, prošly naše studánky v roce 2014 zásadními opravami. Ty byly provedeny v rámci projektu Znám křišťálovou studánku, financovanému MAS Zubří země s finanční spoluúčastí městyse Nedvědice. Po dokončení projektu převzala patronát nad
studánkami místní základní škola, děti se o ně pravidelně starají, čistí je a provádějí měření pH a množství vody.