Archiv pro rubriku: Pěší a cykloturistika

Na Silvestra za posledním vlkem

Od roku 1994 se každoročně na Silvestra ve 14.00 hodin u pomníku schází lidé z celého širého okolí, položí vlčici k pomníčku věnec a zapálí svíčky.
Řeč je o pomníčku „posledního vlka“ nedaleko rybníka Bělizna u Jinošova, na samém nejjižnějším cípu Bítešska. 

Popularita či všeobecná znalost „posledního vlka“ na Vysočině patří někdejšímu exempláři z hradu Pernštejna, zastřelenému 2. 1. 1830 v Koníkovském polesí ve Žďárských vrších. Na Zelený čtvrtek 28. 3. 1861 však padla puškou hajného Antonína Švédy na panství hraběte Haugwitze v tehdejší Jindřichovické oboře ještě jedna vlčice. I když se také dočkala pocty vycpání a vystavení na zámku v Náměšti nad Oslavou, místo zastřelení je známé daleko
méně. Původně zde stál pamětní dřevěný kříž, který lesní dělník z Pucova Antonín Kafoněk v roce 1933 nahradil pamětním kamenem s nápisem VLK 1861.
Místní obyvatelé u pomníku udržují tradici silvestrovských setkání, a na každého z příchozích trocha svařáku, čaje s rumem, domácího vánočního cukroví nebo chleba se
škvarkama vyjde.
Pomníček posledního vlka i s vysvětlující nástěnkou najdete ve „vlčí aleji“ uprostřed lesů mezi obcemi Pucov, Jinošov a Krokočín. Z Velké Bíteše se sem nejlépe dostanete směrem
na Jindřichov, u Říhovy hájenky nebo později odbočíme vlevo na lesní cestu, která nás dovede až k rybníku Bělizna. Trasu kopíruje
červená turistická značka i cyklotrasa č. 5181. Po cestě narazíme na informační tabuli o přírodní památce Olšoveček a zaniklé
vesnici Přibyslavice.

vlk

vlk 2

Hurá na Tišnovskou padesátku

Tato turisticky vyhledávaná událost je na Tišnovsku již dlouholetou
tradicí. V letošním roce se uskuteční 46. ročník. Dálkový pochod Tišnovská padesátka je zařazen do seriálu Dvoustovka. Zároveň je to jedna z významnějších akcí KČT. Kromě několika pěších tras
připravují pořadatelé i trasy pro cyklisty. Svoji trasu si můžete vybrat dle svých vlastních sil od nejkratší osmikilometrové trasy
až po tu nejdelší, která měří 50 kilometrů. V loňském roce si pořadatelé připravili i novinku pro rodiny s dětmi a hlavně kočárky.
8 kilometrů dlouhá trasa pod názvem Toulavý kočárek ocenili nejedni rodiče a méně zdatní turisté. Po jednotlivých trasách jsou
pořadateli připravena kontrolní stanoviště s občerstvením v podobě čaje a chlebu se sádlem. Pravidelně se akce účastní kolem 500 turistů, kteří chtějí zdolat místní kopce a pokochat se vyhlídkami na blízké okolí. Během pochodu můžete objevovat krásy Tišnova, ale i okolních obcí jako jsou Čebín, Drásov, Hradčany. Projdete se například i kolem rozhledny Klucanina, Čebínka nebo se můžete zastavit u Partyzánského památníku
ve Skaličce.

Putování po vrcholech Žďárských vrchů

V severní části destinace Koruna Vysočiny se nachází významná
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, páté největší CHKO na
území České republiky. Je charakteristická romantickou zvlněnou krajinou, která je pokryta rozsáhlými lesy, pastvinami a poli v nichž se nachází malebné vesničky. Ve Žďárských vrších se také nachází evropské rozvodí Labe-Dunaj, což z této části země činí pomyslnou střechu České republiky. Všechny tyto zajímavosti činí
ze Žďárských vrchů místo, které přímo vybízí k návštěvě cyklisty, turisty i další návštěvníky. Pomyslnou třešničkou na dortu jsou pak
vrcholy Žďárských vrchů, z nichž některé jsou navíc ozdobeny skalními útvary poskytujícími nádherný výhled do kraje. Nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů je skalní útvar Devět skal dosahující nadmořské výšky 836 metrů, ke kterému lze dojít po modré turistické značce z obce Křižánky. V okolí Devíti skal se pak nachází i další zajímavé skalní útvary, z nichž nejzajímavější
jsou Malinská skála, Dráteničky, Čtyři palice či Milovské Perničky. Pouhé 4 kilometry od Devíti skal se na úbočích Žákovy hory nachází národní přírodní rezervace s pralesem a s turistickým cílem Stříbrnou studánkou považovanou za pramen řeky Svratky.
K návštěvě pak přímo vybízí také skalní útvar Štarkov, na němž se nachází zřícenina stejnojmenného hradu, ze kterého se do dnešních dní zachovaly některé zajímavé stavební prvky. Severovýchodně od Nového Města na Moravě se pak nachází Pohledecké skály, na kterých se nachází věž pro monitorování leteckého provozu v bývalém vojenském prostoru. Po jeho zmenšení je část těchto skal již také přístupná veřejnosti. Pohledecká skála bývá často zaměňována za Vávrovu skálu, které se tyčí přímo nad obcí Pohledec a která poskytuje nádherný výhled na Nové Město a jeho okolí. Kolem Vávrovy skály prochází i naučná stezka Po stopách posledního vlka Vysočiny v jejímž rámci turista zavítá i například do Vysočina Areny, na Roženecké Paseky či na Studnice, nejvýše položené obci na Vysočině. Ať už navštívíte kterýkoliv z těchto vrcholů, litovat nebudete.

Vrcholy Žďárských vrchů Vám otvírají svou náruč!

K srdci Svratecké hornatiny

Cyklistické eldorádo Koruny Vysočiny má svoji pomyslnou i skutečnou bránu v Tišnově, kudy míří, a případně se tudy vrací, do a z kraje kopců a hlubokých údolí Vysočiny zejména bicyklisté z Brna. Tip na celodenní cykloputování malebnými kouty Svratecké hornatiny tak začneme i skončíme dnes právě tady – v Tišnově, Bráně Vysočiny.


Trasa: Tišnov – Lomnička – Šerkovice – Lomnice – Synalov – Sýkoř/Osiky– Sýkořský les – údolí Chlébského
potoka – Horní Chlébské – Dolní Čepí – Nedvědice – hrad Pernštejn – Černvír (prodloužení – Skorotice – Křížovice –
Křeptov) – Doubravník – Prudká – Borač – Štěpánovice – Předklášteří – Tišnov

Délka: 50 km/55 km
Náročnost: střední – turistická
Vhodné kolo: trekové, horské
Sjízdnost povrchů: všechny druhy
Nejvyšší bod: 656 m n. m. (Sýkořský les)
Nejnižší bod: 252 m n. m. (Tišnov, ČD)

Na trase Svrateckou hornatinou nás čeká prolínání ducha středověku s malebnou přírodou a krajinnou scenérií. Těžká dostupnost členitého reliéfu vymodelovaného do hlubokých údolí a strmých strání uchovala jak nedotčená přírodní zákoutí, tak původní stopy činnosti člověka při osidlování kraje, které tu zůstaly neměnné po staletí. A tyto stopy najdeme hned na startu v Tišnově, když zamíříme od nádraží k úpatí hory Květnice do bývalé řemeslné čtvrti a cestu zahájíme protáhnutím se 3 uzoučkými uličkami. Ty nás nasměrují také k Muzeu města Tišnova v opraveném Mullerově domě a dále na nové cyklotrasy
těsně pod svahy Květnice směrem do zahrádkářské čtvrti. Tak se vyhneme přejezdu kopce ve městě, ale rovnou se napojíme na cyklostezky a trasu č. 1 proti proudu potoka Besénku, který nás vede přes Lomničku a Šerkovice až k Zámeckému mlýnu na úpatí hradního kopce v malebně středověkém městečku Lomnici. Málo
pozměněná architektura Lomnice z doby 16. stol. skrývá vedle zámku na místě bývalého hradu Tasovců (pánů z Lomnice),
křesťanské náměstí s monumentálním barokním chrámem Navštívení Panny Marie, radnicí a býv. pivovarem a sousední židovské městečko se synagogou a hřbitovem. Nad Lomnicí prověří naši kondici stoupání na horu Sýkoř, když v nejvyšším bodě silnice do Doubravníka opustíme dosud sledovanou trasu č. 1 a dáme se silnicí na Synalov. „Nebeský výtah“ stoupání nekončí
ani na křížení s Cimrmanovou stezkou, po jejímž žlutém značení polní cestou směrem na Kopaniny dojedeme k dalekým výhledům „až na Alpy“ a k Cimrmanově „Pohlaví“, tedy bustě u místní hájovny. Vyznavači silnic tento úsek objedou po asfaltu směrem na Osiky a znovu se potkáme v hlubokých Sýkořských lesích, kudy nás spleť lesních silnic vede do údolí Chlébského potoka.

Za mostkem se pak dostaneme až na Hraběcí cestu spojující kdysi Pernštejn s Kunštátem, a po ní strmě klesneme do horské vesnice Chlébského a do stinného údolí až do Dolního Čepí s kostelíkem jako ze středověkých časů. Tady se znovu dotkneme řeky Svratky a vydáme se odtud po proudu do Nedvědice pod majestátním
hradem Pernštejn. Vyjížďku na hrad je možné doporučit přes osadu Pernštejn tzv. Pivovarskou cestou, kde navíc potkáte
krytou dřevěnou lávku, studánku Korýtko nebo zahradní architekty při práci na obnově pernštejnské barokní zahrady. V budoucnu nás z Nedvědice do Tišnova povede nově vyznačená evropská cyklistická trasa EuroVelo 4 a snad i systém nových cyklostezek mimo silniční tah. Zatím však budeme sledovat silnici do sousedního Černvíru, kde se vypíná na bývalé hradní výšině kostel Nanebevzetí Panny Marie bez věže a přes řeku přechází nejstarší dřevěný krytý most na Moravě. Milovníci tvořivosti a horské přírody zde mají možnost dát se silničkou přes Skorotice
do Křížovic, kde sídlí známá Galerie z ruky řezbáře Macháčka, a odtud opět polními cestami přes Křeptov a silnicí přes Běleč sjet k řece. Ostatní silnice dovede do pernštejnské perly – Doubravníku – s mramorovým chrámem Povýšení sv. Kříže, hrobkou pánů z hradu Pernštejna a zbytky augustiniánského opatství. Další
říční kilometry do Borače nás provádí nejužším místem svrateckého údolí, které tu mezi Sokolími skalami tvoří téměř kaňon v místě zvaném příznačně Prudká. Přes řeku se opět nese rozpadající se krytý dřevěný most a cestu komplikuje užší pěšina.
Nicméně za hrdlem údolí se otevírá Tišnovsko umělecky romantickou Boračí a dále nás upravená cyklostezka dovede
přes Štěpánovice do Předklášteří, hned naproti zkamenělé architektonické perle opatství Porta Coeli, které čeká na své
probuzení a obnovu pro čilejší cestovní ruch. Poslední kilometr do Tišnova už známe z počátku trasy a zde svoji cestu říší
přírody a historie uzavíráme.

Naučnou stezkou na Tři Kříže

Plastiky žďárského malíře a sochaře Michala Olšiaka jsou rozeseté v krajině celé Vysočiny. I Novoměstsko nabízí k návštěvě některých soch, které jsou atrakcí jak pro děti, tak dospělé. Přímo v Novém Městě můžete navštívit plastiku patrona hasičů ve tvaru hydrantu, sv. Floriána. Nachází se na budově hasičské zbrojnice SDH Nové Město na Moravě. Ve Třech Studních najdete u penzionu Zátiší pohádkového tvora Hejkala. V chatové osadě Yukon na vás čeká asi metr vysoký Krbový mužíček, mezi rybníky Medlov a Sykovec asi třímetrový Výr. Ve Třech Studních se nám usídlilo také přes tři metry velké Káně, a to přímo u hotelu Horník. V obci Fryšava u penzionu Fryšava, vyrostly v roce 2013 dva obří hřiby. Bližší informace najdete na turistickém webu Novoměstska: nmnm.eu, propagační materiál můžete získat také v novoměstském informačním centru.

Tipy na cyklistické a pěší výlety

Ideálním výchozím bodem k výletům na kole je Vysočina Arena. Odtud můžete vyrazit zlepšovat fyzickou kondici na Singletrackové tratě, nebo vyrazit na výlety do malebného okolí města. Pro méně náročné cyklisty je vhodný přibližně 17 km výlet do rekreačních oblastí a rybníků Medlov a Sykovec. Trasa vede z Vysočina Areny po červené značce do Rokytna a odtud na Medlov. Dále po cyklostezce 4346 do vesnice Tři Studně a odkud se napojíte na zelenou turistickou značku směr Nové Město – Koupaliště. Kdo dává přednost dlouhým trasám, může se vydat z města směrem na jih do Petrovic. Odtud na Hlinné, Řečici, Bohdalec, Radešín a přes Pikárec a Bobrovou do Nové Vsi a zpět do Nového Města. Výlet je Tipy na cyklistické a pěší výlety dlouhý přibližně 50 kilometrů a vede mírně zvlněnou krajinou malebnými vesničkami typickými pro zdejší kraj. Na své si přijdou i pěší turisté. Pro rodiny s dětmi je ideální výlet po Obrázkové cestě lesem Ochoza. Výchozím bodem je Vratislavovo náměstí. Odtud se vydejte po červeno-žluté turistické značce směrem k Vysočina Areně. Stezka vás povede přes osm stanovišť, na kterých najdete vyobrazení pohádkových postav z místních pověstí. Trasa je dlouhá devět a půl kilometru a dovede vás zpět na náměstí. Protože vede v těsné blízkosti města, je možné kdykoliv z trasy sejít a vrátit se zpět. Pokud chcete délku procházky přizpůsobit vašemu přání, ideální je vypravit se do lesa Ochoza, který je protkaný pohodlnými cestami a je v těsné blízkosti města. Ze vzdálenějších turisticky atraktivních míst rozhodně stojí za zmínku zřícenina hradu Skála u Nového Jimramova. Bývalé sídlo loupeživých rytířů se tyčí na vysoké skále uprostřed lesů a má historii stejně divokou, jako je příroda, která ho obklopuje. Dlouhé hodiny se můžete procházet v romantickém údolí řeky Fryšávky a podél jejího toku můžete dojít až do malebného městěčka Jimramov. Milovníky panenské přírody určitě nadchne prales Žákova hora s původním bukovým porostem, nebo vesničky Krátká a Samotín, které si zachovaly charakter původních horských osad s roubenými chaloupkami. Zde se také můžete občerstvit legendárním likérem pro dospělé Samotínským vánkem v restauraci U Kolouška. Podrobné informace ke všem trasám najdete na turistickém webu www.nmnm.eu

Po naučných stezkách na hrad Pernštejn

Naučné stezky jsou zaměřeny na sídelní tématiku s hlavním centrem hradem Pernštejnem a s dalším zaměřením na jeho vazby k okolním sídlům s důrazem na historické atraktivity a přírodní zajímavosti. Na výběr je hned z několika variant, jak k hradu dojít příjemnou procházkou obklopeni zelení. Zkušení turisté mohou zvolit cestu po velkém okruhu dlouhém necelé čtyři kilometry. Méně zdatní se mohou vydat k hradu nejkratší možnou cestou, která kopíruje silnici. Obnovena byla také nefunkční cesta lesoparkem (470 m), která je součástí národní kulturní památky hradu. Naučné stezky jsou neustále rozšiřovány, nyní vás dovedou už i do obce Smrček, Sejřek, Doubravník a Černvír. Brožuru s mapkou naučných stezek si můžete vyzvednout v turistickém informačním centru, které se nachází v budově úřadu městyse Nedvědice (č. p. 42).

Tip na cyklovýlet za historií

Jde o tématickou trasu po historických, architektonických a technických památkách a zajímavostech regionu. Za stopami historie vyrážíme z Bystřice přes zříceniny majestátních středověkých hradů Zubštejn a Pyšolec do Víru, kde najdeme slušné občerstvovací a ubytovací možnosti, pěší chůzí dostupných několik skalních vyhlídek, dvě zajištěné ferraty
a třeba i unikátní Vírský mlýnek. Kratší varianta pokračuje na trasu okolo Vírské přehrady po Vodohospodářské naučné stezce do Dalečína, který zdobí zříceniny hradu Tollenstein, a k románskému kostelíku do Vítochova. Delší varianta pak nabídne krásné výhledy na údolí řeky Svratky a Vírskou přehradu v nejkrásnějším
úseku Hornosvratecké vrchoviny od Polomi a Ubušínka, a navštíví svět odlehlých vesnic se zachovanou lidovou architekturou včetně zdejší vesnické památkové zóny.

Trasa: Bystřice – Dvořiště – Lesonice – Pivonice
(Zubštejn) – Kobylnice – Pyšolec –
Vír – Vírská přehrada – Dalečín – Písečné
– Vítochov – Ždánice – Bystřice
Prodloužení: Vírská přehrada
– Korouhvice – Polom –
Ubušínek – Ubušín – Unčín
– Dalečín

 

Navštivte nejhezčí rozhlednu v ČR a nejen ji

Nejkrásnější pohled na svět je pohled z ptačí perspektivy a právě ten nabízí nejhezčí rozhledna roku 2015, Rozhledna Fajtův kopec, která je nově otevřená ve Velkém Meziříčí.

Rozhledna je ve tvaru šroubovice DNA o výšce 36 m, se 175 schody. Otevřena je každý den od 8 do 21 hodin. Návštěvníci si
mohou v blízké restauraci koupit turistické známky, vizitky, ale i jiné suvenýry. O své nepřijdou ani sběratelé razítek. Rozhledna se nachází na vrcholu Fajtova kopce. Díky jejímu umístění je v příznivém počasí nádherný rozhled téměř po celé Vysočině, včetně Žďárských vrchů, které jí vévodí. V oblasti destinace Koruna Vysočiny se nachází celkem 10 rozhleden: Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí, Rubačka mezi Oslavičkou a Novým Telečkovem, Rosička u Sázavy, Karasín u Bystřice nad Pernštejnem, Horní les u Rovečného, Klucanina u Tišnova, Babylon u Kalů, Křivoš u Kalů, Babylon u Kozárova, Žerovník a Šiklův mlýn v areálu zábavného parku. Rozhledny jsou z různých
materiálů, dřevěné, zděné, železné, ale všechny spojuje jedno; jedinečné výhledy do krásného, čistého kraje, který si zamiluje každý, kdo jej navštíví. Nejvyšší rozhlednou v této destinaci je rozhledna Horní les s celkovou výškou 59 m. Abyste stanuli na jejím vrcholu, musíte zdolat rovných 201 schodů. Neváhejte a pojďte se rozhlédnout. Nebudete litovat!

fajtův kopec