Archiv pro rubriku: TOP cíle

Poznejte mystiku v Santiniho podání

Dějiny Žďáru nad Sázavou jsou výrazně spjaty s dějinami a vývojem cisterciáckého kláštera, který se po jeho zrušení proměnil v zámek dnes patřící rodině Kinských. Klášterem samotným prošly mnohé významné osobnosti, k nimž bezpochyby patří i opat kláštera Václav Vejmluva známý svou úctou k Janovi Nepomuckému. A právě tento osvícený opat pozval do Žďáru geniálního českého architekta s italskými kořeny Jana Blažeje Santiniho-Aichela, u nějž objednal stavbu poutního kostela na Zelené hoře. Základní kámen byl položen roku 1719 a vysvěcení proběhlo již o dva roky později.

Unikátní a mystická zároveň je tato stavba svojí architekturou. Zásadní roli v celé koncepci hraje na počest Jana Nepomuckého číslo pět, od nějž vychází veškeré tvary stavby – půdorys ve tvaru pěticípé hvězdy, pět vchodů, pět kaplí, ale například i pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři. Pětka symbolizuje pět ran Kristových, pět písmen latinského slova tacui  (mlčel jsem), ale zejména pět hvězd, které měli zazářit v řece Vltavě nad umučeným Janem Nepomuckým. Symbolika čísla pět je zde přítomna na každém kroku.

Geniální a symbolická zároveň je i sama barokní gotika, sloh kombinující zdánlivě neslučitelné, dávající prostor světlu, lehkosti a vznešenosti. Impozantním dojmem působí kostel sv. Jana Nepomuckého z dálky, kdy je již z dálky viditelný, jak se jeho silueta tyčí nad Žďárem, i z blízka, kdy nepřestává uchvacovat svoji promyšleností v jednotlivých detailech.

O unikátnosti této stavby svědčí pochopitelně i fakt, že je od roku 1994 zapsána na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Kdo zavítá do Koruny Vysočiny, musí i do Žďáru a na Zelenou horu. Nenechte se přemlouvat a navštivte Hvězdu Vysočiny! Odvezete si zážitek, na který se nezapomíná …

775-zdar-nad-sazavou

Kouzla a taje velkomeziříčského zámku

Starodávný hrad opředený bájemi a pověstmi se tyčí na vysoké skále nad údolím krásného města Velkého Meziříčí.

Pověsti o hradu jsou tradovány už od samého vzniku. První praví, že v době pradávné přijel rytíř se svým panošem v tyto místa a zastavil se na vysoké skále nad řekou a pravil: „Hrad a město, které zde založím, slouti bude Meziříčí“.  Zda to byl markomanský král Marobud, který dal hradu jméno Marburg nebo moravský kníže Sámo, který dle další pověsti ho nazval Samohradem, se už asi nikdy nedozvíme. Třeba to byl ještě někdo další, kdo chtěl na tomto krásném vyvýšeném místě postavit hrad.

Ale jak to bylo dál? Hrad se postavil a na nádvoří se vyhloubila studna. Co čert nechtěl, začala vysychat. Hrabě usilovně přemýšlel, kdo by mohl zařídit, aby se studna opět naplnila vodou. A jak už jsme napověděli, zjevil se čert. Hrabě svou duši upsal ďáblu a na oplátku mu bylo přislíbeno, že studna bude hotova dříve, než kněz přečte při mši evangelium. Ale bohužel. Pramen už na tomto místě nebyl. Čert se rozohnil, chytl poslední kámen, který ze studny vyndal, vztekle na něj dupl a mrštil s ním za město. Od těch dávných dob tam prý leží kámen s otiskem čertova kopyta. Studna se nakonec vyhloubila nová a vody bylo dosti.

A právě nato nám navazuje další pověst. Kolem roku 1780 mladý císař Josef II. byl na návštěvě u paní kněžny Eleonoře Lichtenštejnové. Při hostině dostal náhle prudké bolesti břišní. Byli svoláni doktoři, ale bolest však nepřestávala. Zámecký sluha ve vedlejším pokoji při otevřených dveřích zmínil se paní kněžně, že zde na blízku je studánka vody zázračně léčivé. To však zaslechl i císař a hned chtěl, aby mu ji donesli. Po napití se císaři ulevilo, a když se vyspal, byl bez bolestí. Na památku této události byla v roce 1782 nad touto studánkou postavena dosavadní kaplička.

U paní hraběnky Eleonory ještě na chvíli zůstaneme. U našich předků se těšila veliké oblibě a lásce, ale nešťastně zemřela. Při jedné projížďce ze svého koně spadla, těžce se zranila a zanedlouho v mladém věku zemřela. Na její přání byl její koník namalován na plátno a umístěn na zdi v gotické logii v zámku. O 29 let později o smutných nocích dušičkových po 11. hodině noční se otevřely v zámku nad tehdejšími skleníky dveře z komnaty a z nich vyšla Bílá paní. Vznášela se nad zámeckým purkrabím a hodinu se procházela na mezích zámeckého předhradí, a jak odbíjela na věži dvanáctá hodina půlnoční, zase se vrátila do zámku, dveře se za ní zavřely a pak celý rok ji nebylo viděti. Tato mladá, velmi bohatá a krásná paní kněžna, byla tehdy ve veliké nádheře pochována v netínském kostelíčku na kopečku ve hrobce před hlavním oltářem, v nádherných šatech svatebních a se zlatými pantoflíčky na nohách.

Pokud se chcete stát součástí těchto pověstí a bájí, určitě navštivte tento zámek a projděte se po stopách bílé paní, nahlédněte do čertovi studně a zkuste najít čertův kámen. Pokud budete mít štěstí a zdržíte se do nočních hodin, třeba se Vám poštěstí stejně jak našemu věžníkovi spatřit bílou paní.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Údolím Bílého potoka

K zajímavým, ale delším turistickým cílům na Bítešsku patří údolí Bílého potoka. Ten pramení pod nejvyšším vrcholem  Bítešska Svatou horou (679 m n. m.), avšak putování je lépe začít přímo na náměstí ve Velké Bíteši, kde si v místním turistickém informačním centru můžete pro lepší orientaci pořídit podrobnou mapu Velkobítešska 1:25000.

Celou trasou vás provede modrá turistická značka vedoucí téměř stále podél toku až na Šmelcovnu, či případně až do Veverské Bítýšky, kde se Bílý potok vlévá do Svratky.

Cestou budete míjet 2 staré vodní mlýny, JZ od obce Křoví činný kamenolom na bítešskou ortorulu, u kterého se dostanete k vlastnímu Bílému potoku.

Nejzajímavější část trasy se však nachází až JV od obce Křoví. Zde začíná území označované jako přírodní park Údolí Bílého potoka. Zahrnuje téměř 15 kilometrů dlouhý úsek Bílého potoka v sevřeném a hlubokém malebném údolí, které prochází mírně zvlněnou náhorní plošinou. Strmé svahy údolí, na mnoha místech skalnaté, jsou souvisle zalesněny. Jedná se o území s průměrnou nadmořskou výškou cca 400 m a značně zachovaným přírodním rázem krajiny, kterému dominuje vlastní tok s vyvinutou údolní nivou a lesní komplexy, které si ve značné míře zachovaly kvalitní dřevinnou skladbu s převažujícím zastoupením původních druhů listnáčů. Lesní porosty jsou zejména dubohabrové, na suťových svazích s bukem, jedlí a lípou. Bílý potok lemuje olšový břehový porost s příměsí jasanů, vrb, kalin a javoru klenu. Z rostlin tady na jaře kvetou např. jaterník trojlaločný, kyčelnice devítilistá, lýkovec jedovatý, dymnivka dutá, koncem léta zase např. brambořík nachový. Z živočichů se zde můžete setkat charakteristickým obyvatelem přírodního parku mlokem skvrnitým, čápem černým, výrem velkým či skorcem vodním. Staré štoly po dolování rud jsou v zimě zimovištěm např. pro netopýra velkého.

Kromě krásné přírody se v této oblasti můžete také těšit na řadu starých mlýnů, zbytky hamru ze 17. století, skalnatý ostroh Pecen, studánky, ale především na lávky a v jarním období někdy dokonce i brody přes potok.

Trasa je hojně navštěvována především v období okolo 21. března, kdy v osadě Šmelcovna (která tvořila v 18. a 19. století centrum zdejšího železářství) probíhá tradiční „Vítání jara“. Celková vzdálenost z náměstí ve Velké Bíteši až na Šmelcovnu je 19 km. Odtud je případně nutné počítat ještě se 3 km chůze do Domašova, z nějž se pomocí autobusových linek lze dostat zpět do Velké Bíteše. Zdatní cyklisté trasu zvládnou i na kole.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA
KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Porta coeli

Cisterciácký klášter Porta coeli patří k turisticky vyhledávaným památkám regionu Tišnovsko.  Porta coeli neboli z latinského překladu Brána nebes založila královna Konstancie, která je i se synem Přemyslem, markrabětem moravským, pohřbena ve zdejším farním chrámu, dříve klášterním Nanebevzetí Panny Marie.  Z roku 1232 jsou nejstarší doložené údaje, které souvisí jak se založením kláštera, tak i s nedalekým Tišnovem. Cisterciácké opatství je v současnosti domovem pro řádové sestry.

Od roku 2010 je cisterciácký klášter Národní kulturní památkou. Návštěvník může shlédnout nejedno zajímavé místo. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie postavená v románsko-gotickém stylu, proslavená vstupním portálem. Další místa jsou neméně cenná, mezi ně patří například kapitulní síň, kde se uchoval původní kamenný čtenářský pult. V přiléhající křížové chodbě může návštěvník obdivovat křížové žebrové klenby na dvou pilířích.

Kromě výše zmíněných unikátů zde může turista navštívit Podhorácké muzeum, pobočka Muzea Brněnska, které je součástí celého komplexu.  Kromě krátkodobých výstav je v muzeu k vidění připraveno 5 stálých expozic: Paleontologie a mineralogie, Minerály Tišnovska, měšťanský obytný interiér z přelomu 19. a 20. století, Dějiny a současnost kláštera Porta coeli, Lapidárium kamenných fragmentů.

Porta Coeli 6

Vysočina Arena a singletracky

Malebná krajina Novoměstska nabízí mnoho způsobů vyžití jak pro sportovní nadšence, tak pro rodiny s dětmi. Spolehlivé  sportovní zázemí nabízí Vysočina Arena. Jedná se o jeden z nejvyhlášenějších sportovních areálů v Evropě. Arena je krásně zasazená do krajiny a  pravidelně hostí nejvýznamnější lyžařské i cyklistické závody. Vyzkoušet si zdejší špičkové podmínky můžete samozřejmě  i vy. Od roku 2014 jsou zde k dispozici například takzvané singletracky – jednostopé stezky pro horská kola. Trasy různých náročností jsou barevně odlišené. Zajezdíte si tak nejen na povrchu s hladkým, mírně vlnitým profilem, ale setkat se můžete i s klopenými ostrými zatáčkami, překážkami a dalšími adrenalinovými prvky. Singletracky jsou otevřené široké veřejnosti každoročně od 15. dubna. Navštívit je můžete kdykoliv bez jakékoliv rezervace. V jarních měsících se koná tradiční Otevírání singletracků, což je akce pořádaná pro cyklisty i rodiny s dětmi. Program je doplněný atrakcemi pro děti, cykloaktivitami a dobrým občerstvením. Pokud přijedete do Nového Města a nemáte s sebou kolo, nebo si chcete užít singletracky plnými doušky na kole, které vám doporučí odborník, můžete využít Test centrum a servis kol, který má zázemí přímo v areálu.

Samotný stadion Vysočin Areny je v létě hodný pro in-line bruslení. V lese Ochoza, který stadion obklopuje, najdete množství tras na příjemné procházky, nebo jogging. Je zde i oblíbená Obrázková cesta pro děti. V zimě se na stadionu upravují lyžařské tratě, které slouží jak pro tréninkové programy sportovců, tak pro veřejnost. Máte tak možnost lyžovat na tratích té nejlepší světové úrovně, na kterých trénují biatlonové a lyžařské hvězdy z celé Evropy. Vysočina Arena skrývá i jendu zajímavou kuriozitu, která  dokazuje tradici výroby lyží na Novoměstsku – největší dřevěnou lyži v ČR. Měří 744 cm a byla zhotovena p. Milanem Slonkem, který je pokračovatel rodinné tradice výroby lyží.

Náročnost singletrackových stezek

Fialová – Baby trail
Jednokilometrová trasa určená pro nejmenší cyklisty je nenáročná, bez záludností

Zelená – Handy trail
Tříkilometrový trail je určený rodinám s dětmi, který si chtějí vyzkoušet jízdu v terénu a zajezdit si v mírně vlnitém terénu. Profil trati je vhodný i pro handicapované sportovce.

Modrá – Warm-Up Trail
Devítikilometrová trasa je pro všechny, kdo na kole rádi jezdí jen tak pro radost. Je vhodný pro rodiče s dětmi a technicky méně zdatné cyklisty.

Červená + oranžová – Hors Class Trail
Čtyř a sedmi kilometrová trasa je určena pro zkušené bikery, doplněna je prudšími zatáčkami, častějším střídáním změny směru, čekají vás kořenité pasáže, klopené zatáčky. Nejtěžší překážky mají objízdnou variantu.

Černá – Word Cup Trail
Tříkilometrový okruh je koncipován jako imitace tratí světového poháru. Setkáte se zde s ostrými zatáčkami, kamenitým povrchem, časté klesání a stoupání…

Singletracky jsou otevřené do podzimu, jejich provoz bývá ukončen podzimní brigádou, při které dobrovolníci stezky uklízí. Data akcí a podrobnější informace o tratích i Test Centru najdete na stránkách vysocina.bike.cz

NMnM - Vysočina Arena

Státní hrad Pernštejn

Skrytý v lesích východního okraje Českomoravské vrchoviny, patří k nejvýznamnějším a nejkrásnějším moravským hradům. Od poloviny 13. století byl sídlem rodu pánů z Pernštejna, který dlouhá staletí hrál důležitou roli v politickém dění českého království. Tento gotický hrad nebyl nikdy dobyt. Každoročně se zde koná několik výstav – vánoční, velikonoční, podzimní a v červenci SPP. Pernštejn je oblíben i filmaři, kteří zde často natáčejí nejen pohádky, ale i historické filmy. Návštěvnost hradu je kolem  80-100 tis. osob ročně.

Ke spokojenosti návštěvníků hradu jistě přispějí i naučné stezky, které jednak turisty k hradu přímo přivedou, ale bude-li turista pozorný, může se z informačních tabulí dovědět zajímavosti o hradu samotném, o Nedvědici a jejím nejbližším okolí.

Kontakt: e-mail: www.hrad-pernstejn.eu, www.pernstejn@npu.cz

P1070253

Centrum EDEN – RÁJ ZÁBAVY, POZNÁNÍ A INSPIRACE NA VYSOČINĚ

Z dříve chátrajícího panského statku rodu Mitrovských v Bystřici nad Pernštejnem vyrostlo během posledních dvou let nové  vzdělávací a inspirační centrum na Vysočině, které je rájem interaktivní zábavy a poznání pro celou rodinu.

Jen v Centru EDEN zažijete na Vysočině poutavou cestu časem minulost – přítomnost – budoucnost. Vše si přitom můžete osahat a vyzkoušet. Centrum EDEN tvoří 3 hlavní celky – Panský dvůr, Horácká vesnice a Ekopavilon. V Panském dvoře můžete zkusit prozkoumat krtčí noru a seznámit se s historií zemědělství v Muzeu půdy, zažít běžný den správce na panském statku v 19. století v hlavní budově „zámečku“, očichat přírodní lékárnu, shlédnout a ochutnat produkci moderního minipivovaru a  moštárny nebo nahlédnout na práci kováře či stolaře. Horácká vesnice je seskupením replik domů reprezentující život vesničanů před 100 lety od chalup chudých řemeslníků (pazderna, tkalcovna, ševcovna) až po honosný statek a mlýn.  Zde můžete strávit celý den a vyzkoušet si řemesla našich předků, pomlít vlastní mouku, tkát nebo jen tak poležet na seně. Pro potěšení dětí nechybí ani výběh s domácími zvířaty, rybníček nebo pec pro hrnčíře. V kontrastu k životu předků vás ve skleněné pyramidě Ekopavilonu pohltí moderní technologie a jejich postupy na zpracování odpadů a využití energie ze živlů – země, ohně, vody a vzduchu. Víte, kolik metrů musíte ušlapat na kole, než rozehrajete gramofon? Nevíte? Tak přijďte!

Vyrazit také můžete na pravidelné tematické a gastronomické akce. Klíčovými akcemi, které si již získali své stálé návštěvníky, jako únorové Masopustní slavnosti, Slavnosti slunovratu v červnu, srpnové Dožínky a Slavnosti brambor v září, vrcholí v závěru října akcí Roh hojnosti – ochutnejte Vysočinu, ochutnejte Moravu. Kromě produkce pozvaných regionálních producentů tu můžete zpravidla ochutnat i místní pivní speciály připravované výhradně pro tyto akce.

Na sousední farmě se tu pak můžete projet na koni, a ochutnat další produkty zdejší domácí výroby.

Centrum EDEN (N 49°30.94167′, E 16°14.86172′)
Nový dvůr 318, Bystřice nad Pernštejnem
telefon: 566 788 400, info@centrumeden.cz
www.centrumeden.cz

EDEN - Panský dvůr (9)