Volné ubytování
Po stopách legend a šlechty kolem Pavlova
V Pavlově na Žďársku je start i cíl asi šestnáctikilometrového výšlapu. Dominantou vsi je kostel sv. Filipa a Jakuba, který byl vybudován koncem 13. století. O dvě stě let později byl svatostánek obehnán hradbou s hranolovou věžovou bránou a koncem 18. století došlo na barokní přístavby. V interiéru se nachází dřevěná kazatelna s plastikami čtyř evangelistů z počátku 17. století. Mezi další pamětihodnosti patří fara a zvonice z konce 18. století a zrekonstruovaná fasáda domu na návsi, která výzdobou připomíná někdejší kovárnu, která v objektu bývala.

V Pavlově se dodnes připomíná událost z roku 1729, kdy místní občan Jan Dvořák vylákal Matouše Lukšu z Radostína k rybníku Vylhal, kde ho zavraždil a oloupil. Za to byl pak ve Velkém Meziříčí odsouzen a popraven. Dlouho se však tradovalo, že pachatel byl trhán voly přímo na hrázi rybníka Vylhal, což je jedna z vodních nádrží na Pavlovském potoce, které se nacházejí nedaleko silnice k Radostínu nad Oslavou.
Z Pavlova cesta pokračuje spojovací silnicí poblíž rozsáhlého rybníka Podvesník do Zahradiště, místní části Radostína nad Oslavou. V malé osadě obklopené rybníky se za silnici II/354 nachází lovecký zámeček, který nechala v 80. letech 18. století přestavět ze zájezdního hostince hraběnka Marie Eleonora z Lichtenštejna, tehdejší majitelka panství a někdejší dvorní dáma císařovny Marie Terezie. Jeho součástí je dvůr a myslivna, nicméně zámeček patřící od roku 1995 opět rodu Podstatzky-Lichtenstein prochází dlouhodobou rekonstrukcí a je nepřístupný.

Poté, co v Zahradišti trasa překoná silnici, napojí se na protější straně na pěšinu procházející kolem rybníků František a Alice, jež míří do lesů a na kterou se na nedalekém rozcestí napojí červená značka směřující kolem Kněžského rybníku do Netína. Lesy kolem Netína v minulých letech prošly rozsáhlou těžbou v důsledku kůrovcové kalamity, dnes však již vykácené holiny opět zarůstají mladými stromy. V Netíně se trasa napojí na zelené turistické značení a kolem kostela Nanabevzetí Panny Marie ze 13. století, který byl v 18. století barokně přestavěn, pokračuje dál kolem hřbitova a starobylou lipovou alejí s křížovou cestou k novogotické kapli Panny Marie Sedmibolestné. V ní se nachází i hrobka šlechtického rodu Lobkowiczů zbudovaná v letech 1869-71.

Hrobku na úbočí kopce Strážnice dala vystavět Leopoldina Lichtensteinová, provdaná Lobkowiczová, jsou v ní pochovaní majitelé zámku ve Velkém Meziříčí – po Lobkowiczích hrobku zdědili Harrachové a po nich rod Podstatzky-Lichtenstein. Dodnes jsou v hrobce pozůstatky dvanácti členů těchto šlechtických rodin. K nejznámějším z nich zřejmě patří František Maria z Harrachu, někdejší císařský komoří a c. k. tajný rada, ale také pobočník doprovázející následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii Chotkovou 28. června 1914 při jejich osudové jízdě ulicemi Sarajeva. Harrachův kapesník, kterým hrabě Harrach poté, co byl na manžele spáchán atentát, otřel následníkovi trůnu krev, je součástí muzejní expozice ve velkomeziříčském zámku.
Zelená značka poté křižuje kdysi husté lesy nad Netínem a vesnicí Dědkov až dorazí na Dědkovskou horu (694 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol Arnoleckých hor, našeho nejnižšího pohoří. Tyto „minihory“ ležící ve střední části Českomoravské vrchoviny jsou pojmenovány podle malé vesnice pod jejich jihozápadními svahy, a protože své okolí převyšují o více než 150 metrů, tak ačkoliv nevysoké, představují výraznou krajinnou dominantu, která je viditelná až do padesátikilometrové vzdálenosti.
V nitru Dědkovské hory se podle legendy kdysi dobývalo stříbro, kterého se však nakonec zmocnil ďábel, a podle jiné pověsti na vrcholu zase stávala modla pohanského bůžka Dědka. Od roku 1984 se na vrcholu tyčí osmimetrový kříž a vedle je na sloupku skříňka s vrcholovou knihou, o kterou se starají turisté z Měřína. Kromě patníku s letopočtem 1923 je tam také ohniště s posezením a altán. Vzhledem k aktuálnímu odlesnění se odtud nyní nabízejí výhledy na okolní krajinu. Trasa dále pokračuje po zelené značce vymýcenými lesy a klesá kolem v trávě zarostlé Dědkovy studánky až ke spojovací silnici, po níž se dá vpravo až do Pavlova.









Inovace map byly vytvořeny v rámci projektu „Zvýšení povědomí o turistické oblasti Koruny Vysočiny" realizovaného za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.