Staročeský masopust v Herálci

Herálec pod Žákovou horou ožije v sobotu 14. února 2026 rejem staročeského masopustního veselí. Masopustní obchůzky patří v Kraji Vysočina k oblíbeným a stále živým tradicím – dnes se konají přibližně v polovině obcí. V Herálci však má masopust výjimečné postavení. Nejde jen o zábavu, ale o důležitý společenský rituál. Masopust v Herálci pod Žákovou horou je jedinečnou příležitostí zažít živou lidovou tradici v autentickém prostředí.

Staročeská herálecká maškara je od roku 2023 zapsána na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina a svým provedením je v regionu zcela unikátní. První písemné zmínky o masopustu v Herálci pocházejí už z přelomu 19. a 20. století. Typově se řadí k masopustním průvodům hlineckého charakteru, které jsou zapsány i na seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Stejně jako na Hlinecku se i v Herálci obchůzky účastní výhradně muži. Průvod masek vyrazí v sobotu 14. února v 7 hodin ráno od obecního úřadu. Dvaatřicet mužů v tradičních kostýmech se za doprovodu osmičlenné kapely vydá na celodenní obchůzku rozlehlou obcí pod Žákovou horou, která potrvá až do pozdního odpoledne. Večer pak masopustní veselí vyvrcholí maškarním plesem v kulturním domě.

Každá maska má přesně danou podobu, význam i své místo v průvodu, který má pevně stanovený řád. V čele jde pasáček s krávou, následují kašpárci, laufr se ženou, kapela, turci, kobyly, rasové, kominíci, židé, slamění a policajti. Zajímavostí je, že se v průvodu potkávají masky typické jak pro Čechy, tak pro Moravu. Důvodem je historické rozdělení obce – původní Český a Moravský Herálec se spojily až v roce 1951.

Masopustní den začíná tradičním setkáním masek u obecního úřadu, kde laufr požádá starostu o povolení obchůzky. Poté se průvod vydává na obchůzku dům od domu. Laufr se ženou vstupují do stavení, přejí hospodářům zdraví a štěstí a na dvoře následuje tanec turků. Obchůzka je zakončena návratem průvodu k obecnímu úřadu a společnou závěrečnou písní.

Večer patří maškarnímu plesu, jehož součástí je i divadelní scénka porážení a následného oživení krávy. Tento symbolický akt představuje konec zimy – období hladu, mrazu a nemocí – a příchod jara, nového života a obnovy. Po „oživení“ krávy pokračuje ples a veselí až do pozdních nočních hodin.

Masky si místní obyvatelé vyrábějí svépomocí a některé z nich jsou výsledkem desítek hodin práce. Například ušití jednoho slaměného kostýmu zabere přibližně pětatřicet hodin.

Herálec pod Žákovou horou leží v srdci Žďárských vrchů a jeho historii formovalo dřevařství i sklářství. Dřevorubec porážející strom je dodnes vyobrazen na obecní pečeti z roku 1749. Dominantou obce je kostel sv. Kateřiny s unikátním lustrem z místní a kdysi proslulé sklářské huti. Historickou zemskou hranici mezi Čechami a Moravou v Herálci dodnes připomíná také tříobloukový kamenný most z roku 1856 přes řeku Svratku, který se označený původními hraničními kameny.