Okruh z Rovečného na Svojanov - 23 km

Vydejte se na podzimní výšlap z Rovečného kolem hradu Svojanov a rozhledny na Horním lese. Čeká vás krásná příroda, technické památky i staré strašidelné pověsti.

Trasa: Rovečné - Velké Tresné - Trpín - Svojanov - Nyklovice - Rovečné
Délka: 23 km
Převýšení: 640 m
Obtížnost: Těžká (pestrý celodenní výšlap)

V Rovečném na Žďársku v Kraji Vysočina je start asi třiadvacetikilometrového výšlapu. Název obce Rovečné se podle některých výkladů odvozuje od slova rovec, což má značit nerovné místo, ale existuje i výklad, že v místě před staletími bývalo pohřebiště - rovečné pole. Dokládat to má množství lidských kostí nalezených při přestavbě některých domů po I. světové válce. První zmínka o vsi pochází z roku 1335, k památkám patří evangelický kostel z konce 19. století či kostel sv. Martina z první poloviny 18. století.

Trasa zamíří po červené značce do Velkého Tresného, kde je po domluvě možné navštívit malé muzeum s expozicí zaměřenou na hornictví a obec. Ve vsi se od druhé poloviny 19. století těžil a zpracovával grafit, koncem 30. let 20. století závod vlastnil prvorepublikový politik Karel Engliš. Po znárodnění důlní práce postupně ustaly a podnik se začal zabývat výrobou ocelových konstrukcí. V 90. letech tam začala podnikat firma Uniman Engliš, dnes Uniman, jejímž zakladatelem byl Karel Engliš, vnuk bývalého majitele areálu.

Ve Velkém Tresném trasa opustí značku a pokračuje po spojovací silničce křížící komunikaci II/362 až do Trpína. Ten se rozkládá v nejjižnějším výběžku Pardubického kraje a sousedí s Krajem Vysočina i Jihomoravským krajem. Podle legendy se vznik obce váže k bitvě mezi knížetem Oldřichem a polským vojevůdcem Boleslavem Chrabrým v roce 1012, přičemž z utrpení lidí vzešel i název. První písemná zmínka však pochází až z poloviny 14. století, vedla tudy Trstenická stezka, česko-moravská obchodní spojnice. Kostel sv. Václava z druhé poloviny 17. století byl dokončen až v roce 1720, proti němu stojí polodřevěná zvonice.

Cesta pokračuje přes vesnici a polní cestou nedaleko zemědělského družstva zamíří mezi lesy a loukami ke svojanovské lokalitě Předměstí. Tam trasa uhne vlevo na silnici, kterou kopíruje trasa naučné stezky, až ke kostelu sv. Mikuláše ve Starém Svojanově. Památku ze 13. století se hřbitovem doplňuje kostnice a uvnitř se nacházejí cenné gotické fresky. Kostel je spojený i tajemnými příběhy - ten z roku 1742 zaznamenal i kronikář. Místní duchovní projíždějící na voze kolem kostela zavolal na svého nedávno zesnulého kostelníka, jak se mu daří v hrobě a zda si k němu nechce přisednout. Když se před ním zjevila kostelníkova postava, vyděsil se a ujížděl co nejrychleji pryč. Z úleku se již nevzpamatoval a záhy čtyřiačtyřicetiletý kněz zemřel.

Za kostelem trasa stoupá po zelené značce mezi louky s výhledy do okolí a pak lesem kolem štoly z 19. století, kde se těžil grafit, k hradu Svojanov. Hrad, původním názvem Fürstenberg, byl postaven králem Přemyslem Otakarem II. kolem roku 1265 k ochraně Trstenické stezky. Když král v roce 1278 zemřel na Moravském poli, hrad připadl královně-vdově Kunhutě. Ta jej pak odkázala svému druhému manželovi Záviši z Falkenštejna a jejich synu Ješkovi. Po Závišově popravě pod hradem Hluboká v roce 1290 sídlo opět připadlo koruně.

V průběhu staletí Svojanov prošel renesanční přestavbou, požárem i švédským útokem za třicetileté války a dalšími etapami vývoje. Od roku 1910 patřil Svojanov městu Polička, po druhé světové válce státu a v roce 1992 byl Poličce navrácen. Areál je přístupný celoročně, nabízí několik prohlídkových okruhů i akce pro veřejnost. Také Svojanov provázejí četné strašidelné legendy. Jednou z nich je ta o krutém správci hradu Rašínovi. Už více než pět století se podle pověsti o půlnoci otevírá jeho hrobka v kostele v Rohozné a správce odtud vyjíždí na ohnivém býku k hradu. Jedna z verzí pověsti však praví, že Rašín nemůže být nikdy vysvobozen, druhá jí ale oponuje s tím, že se to podařilo starému vojákovi, kterého si najala správcova žena.

Zelená značka od hradu klesá do městečka pod ním, které je s hradem těsně spjato. Tam trasa přejde na modré značení. Prochází kolem kaple sv. Jana Nepomuckého a kostela sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 18. století, kulturní památky, odkud je pěkný výhled na hrad tyčící se nad městečkem. Nedaleko se nachází objekt bývalé školy z roku 1786.

Za kostelem se značka vnoří do lesa a za ním pokračuje mezi poli do osady Hlásnice, místní části Trpína. V Hlásnici stojí kaple zasvěcená sv. Máří Magdaleně. Trasa projde přes obec a zamíří polní cestou k silničce spojující Trpín s Hartmanicemi. Nabízí se krátká zacházka po silnici vpravo, kdy asi po sto metrech je vlevo na okraji lesa památník na místě někdejších záseků proti Turkům z roku 1663 k ochraně Trstenické stezky. Cesta pokračuje po modré značce přes lokalitu Kamence, kde kdysi byla osada zaniklá za třicetileté války, do Nyklovic.

První zmínka o Nyklovicích pochází z první poloviny 14. století, tehdy se o nich hovořilo jako o Mikulášovicích nebo Mikulovicích. K současnému názvu ves přišla až v 18. století. V obci se dochovalo několik historických lidových stavení, na návsi stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1864 a nedaleko kaple Povýšení sv. Kříže postavená v roce 1934.

Z Nyklovic modře značená stezka vystoupá kolem zemědělského družstva až k rozhledně v Horním lese. Ten je výškou 774 metrů nad mořem nejvyšším vrcholem přírodního parku Svratecká hornatina. Historie tamních rozhleden je dlouhá více než sto let - ta stávající využívající telekomunikační věž je čtvrtou v pořadí. Po zdolání 201 schodů je za příznivých podmínek z ochozu v osmatřicetimetrové výšce pěkný rozhled. Od rozhledny cesta klesne k rozcestí Dudkovice, odkud si lze ještě udělat krátkou zacházku po modré značce na „vyhlídkový“ Javorův kopec. Z rozcestí pak červená značka zamíří zpět do Rovečného.