Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černvíru

Na nejužším severním cípu skalního ostrohu, vysoko nad řekou Svratkou, se tyčí kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černvíru. Tato mimořádně hodnotná stavba v sobě nese otisky románské, gotické i barokní epochy a už z dálky působí neobyčejně mohutně. Je to však architektonický klam: masivní obvodová zeď totiž nejprve ukrývá podkovovitý hřbitůvek, který svatostánek obepíná ze tří stran, a teprve za ním se otevírá samotná, překvapivě dlouhá a úzká kostelní loď.

Základy kostela byly položeny pravděpodobně kolem roku 1228. Jádro chrámu tvoří unikátní dvouapsidová svatyně z počátku 13. století, která musela ustoupit netradiční severojižní orientaci, neboť stavbu na jiné světové strany stísněný skalní ostroh zkrátka nedovolil.

Skutečný poklad kostel vydal až v roce 1969, kdy tehdejší kostelník pan Fafílek objevil pod vrstvami omítek rozsáhlé středověké nástěnné fresky ze 13. století. Tyto vzácné malby dnes zdobí původní románskou stavbu (dnešní presbytář):

• Na severní stěně: Vyobrazení svaté Kateřiny a Doroty s klečícími donátory, slavnostní příchod tří králů a výjev Narození Páně.

• Ve východní apsidě: Nanebevzetí Panny Marie a motiv Panny Marie Ochranitelky.

• V západní apsidě: Scéna Poslední večeře, pašijový cyklus a slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Součástí těchto starobylých fresek je také tajemný erb se třemi rybami, odkazující na držitele Černvíra, kteří byli zřejmě příbuzní s rodem z nedalekých Klečan.

Kromě vzácných fresek, mramorového portálu do sakristie a propracovaných řezbářských prací ukrývá interiér ještě jednu velkou zajímavost – dva zcela odlišné oltáře. Zatímco ten skromnější, připomínající stůl, stojí klasicky čelem k lavicím, velký, bohatě zdobený barokní oltář je postaven netradičně bokem.

Tento výpravný oltář našel v Černvíru svůj azyl. Původně byl srdcem kostela v jihomoravském Mušově. Když musela tato obec ustoupit stavbě Novomlýnských nádrží, mušovský kostel sice zůstal opuštěný na ostrůvku uprostřed vodní hladiny, ale jeho drahocenné vnitřní vybavení bylo zachráněno a převezeno právě sem.

Na přilehlém hřbitově odpočívá známý rozhlasový redaktor Ivan Šráček a pozornost upoutá také krásný náhrobek místního mlynářského rodu Svobodů. V interiéru chrámu lze nalézt také mramorový náhrobek Urbana Švandy z roku 1704 a připomínku Hedviky ze Švamberka, druhé manželky Jana Bohatého z Pernštejna, která zde byla pochována. Po smrti jejího manžela v roce 1548 bylo její tělo převezeno ke společnému pohřbu do doubravnického kostela.

Před kostelem stojí litinový kříž z roku 1865 a pomník padlých. Prostranství lemují prastaré lípy, které dokreslují magickou atmosféru místa.