Volné ubytování
Vysočinou projdou masopustní maškary
Na obchůzce obyvatel v tradičních i novodobých kostýmech zakončené taneční zábavou či karnevalem, někdy se symbolickým stínáním kobyly, případně pochováváním basy na znamení půstu, se ustálila přibližná podoba masopustní lidové veselice v Koruně Vysočiny. …
Na obchůzce obyvatel v tradičních i novodobých kostýmech zakončené taneční zábavou či karnevalem, někdy se symbolickým stínáním kobyly, případně pochováváním basy na znamení půstu, se ustálila přibližná podoba masopustní lidové veselice v Koruně Vysočiny. Místo od místa se však liší různými detaily – někde se přiklánějí více k tradici, jinde masopust pojali spíše po svém.
Po úspěchu v roce 2023 se o masopustním úterý, které letos vychází na 4. března, v ulicích Žďáru opět objeví při akci "Maškary jdou!" rej tradičních maškar ze Studnice u Hlinska. Typická Studnická maškara je už od roku 2010 zapsaná na seznamu nehmotné kultury UNESCO. Masopustní průvod ve 14 hodin předvede obchůzku z náměstí Republiky přes pěší zónu, kolem divadla a přes Doležalovo náměstí zpět na náměstí. Poté se lidé budou mít možnost seznámit s jednotlivými maškarami, co přesně představují a proč, a závěrem se uskuteční „poprava“ kobyly coby symbolu hříchů uplynulého roku. Odpoledne bude doplněno o dílničky pro děti na Staré radnici. Přímo ve Studnici se masopustní veselí odehraje už v sobotu 1. března.
Pozoruhodný masopust se odehrává v Herálci na Žďársku – tamní Tradiční herálecká maškara pod Žákovou horou je od roku 2023 součástí seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina a podobá se masopustním průvodům hlineckého charakteru. V sobotu 1. března po sedmé hodině ranní se na obchůzku Herálcem za doprovodu osmičlenné kapely vydá dvaatřicet mužů v kostýmech, mezi kterými nechybí pasáček s krávou, kašpárci, laufr se ženou, kašpárci, turci, kobyly, rasové, kominíci, židé, slamění či policajti. „Český Herálec kdysi patřil pod okres Hlinsko, takže v průvodu jdou zástupci českých masek, jako je slaměný, turci, kobyly, kominíci nebo židé. Maškary typické pro Moravu představují kašpárek, policajt nebo pasáček s krávou, která se pak večer na plese poráží, což je na Vysočině ojedinělé,“ popsal za pořadatele masopustu, jimiž je ‚herálecká sebranka‘ pod záštitou obce, Luboš Urbánek. Masky si v Herálci vyrábějí sami, i když ušití jednoho kostýmu slaměného z povřísel zabere zhruba pětatřicet hodin. „Letos bylo třeba obnovit kobyly, to zabralo nějakých pětadvacet hodin. Další opravy a úpravy se ale spočítat nedají – dělají se průběžně,“ doplnil Luboš Urbánek s tím, že Tradiční heráleckou maškaru budou rovněž 15. února prezentovat v třebíčském centru tradiční lidové kultury ve Šmeralově statku.
Novoměstským Vratislavovým náměstím rozverné maškary projdou už v sobotu 8. února po 14. hodině. Masopust v Novém Městě na Moravě začíná už ve dvě hodiny odpoledne na náměstí za kostelem a obchůzka s hudebním doprovodem dechového souboru Z-UŠáci zahrne několik zastávek. Součástí programu se stane rovněž soutěž o ceny pro tři nejhezčí skupiny masek a veselí bude od půl čtvrté odpoledne pokračovat dětským karnevalem v kulturním domě.
V sobotu 15. února projde masopustní průvod Vlachovicemi, malou obcí poblíž Nového Města na Moravě. Tam obchůzku obnovili po téměř 60 letech v roce 2023. Podle vzpomínek pamětníků byly vyrobeny tradiční masky, jako je třeba laufr se ženou, ras a další, ovšem postupně se přidávají i masky novodobé. „Asi hodinu před začátkem průvodu se masky a muzikanti schází v hospodě, kde probíhá finální příprava, a pak všichni společně odcházíme k domu pana starosty. Laufr požádá o povolení k masopustu a starosta nám na tento den uděluje právo obce Vlachovice a přeje dobrou zábavu. Postupně se obchází všechna stavení a kdo chce, zve nás dále. Pak se tančí, zpívá a hoduje, jak tomu o masopustu bývá, a průvod je zakončený v hospodě tím, že ras poráží kobylu,“ popsala Mirka Randáčková, zastupitelka Vlachovic, která se o obnovení tamního masopustu zasadila.
Na úterý 25. února mezi 14. a 16. hodinou letos stanovili termín masopustního průvodu v Bystřici nad Pernštejnem. Po symbolickém předání klíče od města starostou se průvod masek vydá od městského úřadu k amfiteátru na Masarykově náměstí, kde zahraje k poslechu i tanci Bystřická kapela. Chybět nebude ani soutěž o nejlepší masku. „Letos to děláme trochu jinak – místo soboty bude masopust v úterý, aby se do průvodu mohly zapojit i školy. A na konci února proto, že další týden jsou pak jarní prázdniny a školáci se rozprchnou. Navázali jsme spolupráci s gymnáziem, takže letos předpokládáme větší účast masek,“ uvedla za pořadatele bystřického masopustu Marcela Dědová ze spolku For Family.
Specifický masopust slaví v Rozsochách na Bystřicku; koná se o masopustním úterý 4. března večer. Jeho výlučnost spočívá i v tom, že nezahrnuje obchůzku obcí, ale lidé s maskami i bez nich se scházejí na zábavě v orlovně. Zatímco obvykle se o masopustu pohřbívá basa, v Rozsochách pochovávají basistu, k čemuž před více než půl stoletím přispěla kuriózní nehoda. Společensky unavení muzikanti se krátce před masopustem vraceli z tancovačky a nenapadlo je nic lepšího, než že se ze zasněženého kopce od nádraží svezou na base. Nástroj sjezd nevydržel, a protože nový muzikanti takhle narychlo nesehnali, o masopustu nezbylo než místo basy slavnostně pohřbít basistu. To se ujalo, i když hudebníka později nahradila figurína. „Obvykle se zábavy účastní kolem osmi desítek masek a další stovka lidí bez kostýmů,“ sdělil předseda pořadatelské TJ Rozsochy Jan Bureš s tím, že „rekordem“ je zatím účast 104 masek.