Z Herálce po kopcích a malířích

Start přibližně dvacetikilometrového výšlapu vedoucího přes lesy a zajímavá vyhlídková místa je v Herálci pod Žákovou horou – vesnici uprostřed Žďárských vrchů rozdělené historickou hranicí mezi Čechami a Moravou. Obyvatelé se po staletí živili vesměs dřevařstvím a později i sklářstvím. Ostatně dřevorubec porážející strom je vyobrazen i na obecní pečeti z roku 1749 a v interiéru kostela sv. Kateřiny se nachází unikátní lustr vyrobený v kdysi vyhlášené místní sklářské huti. Spojnicí na zemské hranici tvořené řekou Svratkou je tříobloukový kamenný most z roku 1856, dodnes označený historickými hraničními kameny. 

Trasa zamíří přes vesnici ve směru k Vortové, poté uhne vpravo a za rybníkem Šantrůček se napojí na cyklotrasy křižující tamní lesy, než kolem rybníka Krejcar dorazí do Kameniček. Těsně před vsí se nabízí odbočka k atraktivní vyhlídce na Vojtěchově (Volákově) kopci, kde se rovněž mezi stromy skrývá malé jezírko v místě bývalého lomu. Hned pod kopcem u silnice stojí bílé stavení s pamětní deskou – výměnek Volákova gruntu a také místo, kde pobýval malíř Antonín Slavíček, když v roce 1904 maloval známé dílo U nás v Kameničkách, kde je v pozadí zřetelný Volákův kopec. Kameničky a okolní malebná krajina umělce upoutaly natolik, že v plenéru vytvořil více než sedm desítek obrazů. Fotogenický Volákův kopec zaujal také filmaře - v roce 1996 se tam natáčela pohádka Lotrando a Zubejda.

Než se trasa z Kameniček stočí vlevo po červené značce k Chlumětínu, nabízí se ještě odbočka ke kostelu Nejsvětější Trojice s parčíkem a křížovou cestou z roku 2017 od uměleckého kováře Pavla Tasovského. V průběhu letních prázdnin je ve vedlejší faře přístupná Galerie Antonína Slavíčka s kulisami, které Slavíček namaloval pro místní divadelní spolek. Za kostelem stoupá polní cesta k nedalekému kopci zvanému Hrobka. Kromě toho, že v lokalitě býval lom, dnes obrostlý náletovou vegetací, tyčí se tam svérázná vyhlídková plošina postavená z dřevěných vojenských muničních beden umožňující výhled na Kameničky a okolí. Zajímavostí je i tamní samoobslužný bar s nápoji zdarma. 

Z Chlumětína červená značka míří do Svratky. Také toto malé město patří k sídlům s historickou česko-moravskou hranicí tvořenou řekou Svratkou. První písemná zmínka o Svratce pochází z poloviny 14. století, povýšena na město byla až v roce 1867. Trasa projde kolem kostela sv. Jana Křtitele, do jehož areálu se vchází přes kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem, a přes náměstí Národního povstání se sochou sv. Václava. Odtud si je o letošních prázdninách možné udělat zacházku do obřadní síně na výstavu malířů-krajinářů, pro které Svratka před více než sto lety představovala centrum umělecké tvorby. Výstava Od obrazů do přírody nabízí srovnávací pohled na plátna a aktuální fotografie totožných míst a současně láká návštěvníky vyrazit ven a rozdíl vidět na vlastní oči. Trasa pokračuje Svratkou a vyústí na krajské silnici protínající město. Na její opačné straně je koupaliště a také zrevitalizovaný rybník Svratka, jehož okolí je nyní vyhledávaným cílem vycházkových tras.

Cesta však dále míří po cyklostezce vedoucí nejdříve podél silnice, poté odbočující do lesů. Tři kilometry dlouhá stezka, jež spojila Svratku s Herálcem na konci roku 2022, míří proti proudu řeky Svratky, který v některých místech tvoří meandry. Tok a podmáčený terén překonává čtyřiasedmdesát metrů dlouhý dřevěný most a současně i hlavní dominanta stezky. Ta poté pokračuje lesem a mezi poli s vyhlídkou na okolí a vyústí u heráleckého kulturního domu.