Volné ubytování
Jarní výšlap k pramenu řeky Doubravy
Zhruba pětadvacet kilometrů zahrnuje jarní okružní výšlap Žďárskými vrchy k prameni Doubravy. Tedy tomu nejdostupnějšímu, který si v roce 2004 zvolili i tvůrci televizního seriálu Zpět k pramenům, protože řeka Doubrava, kterou místní často zvou Doubravkou, má prameny minimálně tři. Všechny se ale nacházejí za největším vysočinským rybníkem Velké Dářko v okolí obce Radostín, kde se před staletími rozkládala rozsáhlá rašeliniště (dnes tu najdeme Radostínské rašeliniště coby nejrozsáhlejší rašeliniště Českomoravské vrchoviny a Dářské rašeliniště).
Start túry je nad Radostínem u turistického rozcestníku Pod Kopcem na rozcestí silniček vedoucích k Hluboké a k Vepřové. Trasa pokračuje po té mířící k Vepřové a pramen Doubravy se nachází po asi 400 metrech za pravotočivou zatáčkou v lese vlevo od silnice. Je označený cedulí o počátku řeky, ale na žulové pamětní desce stojí ‚Zde a v blízkých rašeliništích Velkého Dářka pramení řeka Doubrava‘.
Od pramene cesta vede dál po málo frekventované silničce, která současně slouží jako cyklotrasa, a na rozcestí Žlábek, kde silnici kříží zelená turistická značka, se po ní dá vpravo. Následně pokračuje lesy, kde se trasa přeorientuje na modré značení, přes Synkův kopec kolem Ranských jezírek, kde by se měl nacházet další z pramenů řeky Doubravy. Přírodní rezervace Ranská jezírka byla vyhlášena v roce 1990 a sousedí s národní přírodní rezervací Ransko. Lesní jezírka jsou zatopené prohlubně, které v lokalitě zůstaly po těžbě železné rudy. Ta se tam převážně povrchově dobývala od středověku až do 19. století. V roce 1958 se v místech uskutečnil průzkum týkající se rud barevných kovů a v roce 1960 vznikla šachta těsně za hranicí současné rezervace, kde se těžily rudy s obsahem zinku a mědi, a to až do druhé poloviny 80. let 20. století.
Modrá značka dále míří přes Podhorskou louku asi 400 metrů za Seifertův buk, kde z ní trasa sejde a dá se vlevo, nejdříve po zpevněné cestě a pak pěšinami ke Slavětínu. Po pravé straně se v cípu lesa už od roku 2012 vypíná tři metry vysoký betonový Jelen od žďárského výtvarníka Michala Olšiaka. Právě toto zvíře má Slavětín, malá obec, jež vznikla v roce 1314 s názvem Slabotín, ve znaku. Zajímavostí je i to, že nejstarší slavětínské rodiny nesly ptačí jména, jako je Kohout, Strnad, Holub, Pelikán nebo Brabec. Za prvními slavětínskými domky pak trasa pokračuje vpravo po silnici procházející obcí, dál po polní cestě a přes lesy až do osady Hlína, místní části Sobíňova, kde se napojí na zelenou značku.
Aktivnější turisté si mohou ještě udělat krátkou zacházku po zelené značce vlevo do přírodní rezervace Niva Doubravy, kde právě v druhé polovině května na podmáčených loukách rozkvétají chráněné orchideje - prstnatce májové. Zelené značení pokračuje do Sobíňova na hráz, kde trasa uhne vpravo po červené značce proti proudu Ranského potoka a přes osadu Nové Ransko dorazí k Pobočnému rybníku. Za ním pak žluté značení pokračuje alejí javorů, jasanů a lip založenou roku 1815 do Starého Ranska, kdysi Ronwaldu, kde už koncem 14. století pracoval hamr a železářské provozy s přestávkou v druhé polovině 18. století pak v osadě fungovaly do 80. let 19. století.
Žlutá značka projde osadou a vystoupá na hráz rybníka Řeka, kterým řeka Doubrava rovněž protéká. Čtyřiašedesátihektarová nádrž se využívá k chovu ryb a funguje u ní i rekreační zařízení a tábořiště. Řeka Doubrava pak přes Ranský rybník na své celkem 88 kilometrů dlouhé pouti, než se vlije poblíž Kolína do Labe, zamíří ke svému prvnímu divokému úseku mezi nedalekým Bílkem a Horním Sokolovcem.
Trasa od rybníka Řeka pokračuje po pěšině kolem kempu a pláže až se napojí na spojovací silnici od Krucemburku. Po levé straně se nachází rekreační zařízení na konci Štířího dolu, obtížně prostupné skalnaté soutěsky protékané Štírovým potokem vytékajícím z rybníka Malé Dářko. Název soutěsky a potoka se odvíjí od chráněných mloků skvrnitých, kteří v lokalitě žijí – lidé jim kdysi říkali štíři.
Silnička vede do osady Hluboká, kde před tamním Penzionem U Strašilů stojí další z betonových soch žďárského výtvarníka Michala Olšiaka. Je jí dva metry vysoká a čtyři metry dlouhá dívčí hlava s dlouhými vlasy a perlami v nich nazývaná Josefína z roku 2012. Značka poté sleduje kroutící se silničku stoupající nad osadu, aby nakonec došla až k výchozímu rozcestí Pod Kopcem.
Inovace map byly vytvořeny v rámci projektu „Zvýšení povědomí o turistické oblasti Koruny Vysočiny" realizovaného za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.
