Za sklem do Koruny Vysočiny

Vyzkoušejte si sklářské řemeslo, vydejte se za unikátní sbírkou i po stopách zaniklých hutí

Sklářství má v Koruně Vysočiny dlouhou tradici, která je v regionu patrná dodnes. Někde ji připomínají současné sklárny a mistři, kteří stále pracují s rozžhavenou sklovinou, jinde citlivě obnovené stavby, historické sbírky nebo pozůstatky dávno zaniklých hutí ukryté v krajině. V Karlově si mohou návštěvníci sklářské řemeslo dokonce sami vyzkoušet, v Českých Milovech je zase čeká jedna z nejvýznamnějších expozic českého skla, interaktivní novinky i naučná stezka vedoucí někdejší sklářskou osadou.

Staňte se na chvíli sklářem

První desítky zájemců už prošly novým workshopem pro veřejnost s názvem Na chvíli sklářem, který připravila sklářská huť AGS Svoboda Karlov. V průběhu prázdnin jsou naplánovány další dva termíny, a to 8. a 22. srpna. Na jednu hodinu se může sklářem stát jednotlivec nebo skupina maximálně pěti lidí, kteří se při tvoření postupně vystřídají. Cena workshopu pro celou skupinu činí 2 400 korun. Sklářský mistr účastníkům nejprve vysvětlí základní postup a poté už sami vezmou do rukou sklářskou píšťalu a pod jeho dohledem se pokusí vytvořit jednoduchý skleněný předmět. Z rozpálené pece naberou na píšťalu trochu rozžhavené skloviny o teplotě vyšší než tisíc stupňů Celsia. Žhavá hmota má přibližně konzistenci medu a podobně se také chová. Píšťalou je proto nutné neustále otáčet, aby se sklovina vycentrovala a nestékala. Když trochu ztuhne, obalí se v krystalcích vybrané barvy a znovu se nahřeje v peci. Teprve potom ji lze pomocí nástrojů a forem dále zpracovávat. Při práci je důležitá rychlost i přesnost, protože sklo na vzduchu rychle chladne, tuhne a ztrácí svou tvárnost. Když se začátečníkovi výrobek nepodaří, je potřeba vše znovu nahřát a začít od začátku. „Nejlépe se pracuje s lidmi, pro které je pobyt v huti zážitek, přijdou s nadšením, že něco vytvoří vlastníma rukama, ale neplánují předem, co přesně by to mělo být,“ říká devětadvacetiletý sklář Jan Brožek. Během workshopu se zájemci dozvědí i řadu zajímavostí ze sklářského provozu. Workshopy pro veřejnost by měly v karlovské huti pokračovat také po prázdninách, pravděpodobně jednu sobotu v měsíci. Zvažuje se rovněž jejich začlenění do běžného provozu sklárny ve všední dny. Už nyní mohou návštěvníci během exkurzí sledovat práci sklářů a brusičů přímo v provozu.

Sklárna znovu pod vedením Jaroslava Svobody

Sklárnu AGS Svoboda Karlov založil významný český sklářský výtvarník a pedagog Jaroslav Svoboda v roce 1990. Letos její provoz znovu převzal poté, co na konci loňského roku skončil sklářský mistr Lukáš Verner, který měl huť od roku 2019 v pronájmu. Nová pec byla pokřtěna a provoz sklárny znovu zahájen na konci dubna. Přestože je Jaroslavu Svobodovi osmaosmdesát let, stále aktivně tvoří. „Provoz huti je dnes zcela jiný, než byl v devadesátých letech, kdy jsme zaměstnávali přes 120 lidí. Dnes je nás jen devět, z toho dva skláři. Těší mě však, že se podařilo sehnat mladého a šikovného skláře, a dokud se stále ještě najdou mladí lidé s opravdovým zájmem o řemeslo, situace ještě není tak zlá,“ říká Jaroslav Svoboda.

Za jednou z nejvýznamnějších sbírek českého skla

Výlet za sklem může pokračovat do osady České Milovy, místní části Křižánek. V citlivě obnoveném Skelmistrovském domě se nachází Galerie na Milovské huti, která představuje jednu z nejvýznamnějších expozic historického českého skla svého druhu. Sbírka dnes čítá více než 1 300 exponátů pocházejících především ze 17., 18. a 19. století. Zahrnuje běžné užitkové sklo i luxusní výrobky, například sklo opálové, vrstvené, probrušované, řezané nebo takzvané kanárkové. Skelmistrovský dům z první poloviny 19. století dnes můžeme obdivovat do značné míry díky náhodě. Současný majitel Pavel Kysilka jej před lety koupil jako poničenou bývalou hájenku. Teprve později zjistil, že budova původně sloužila jako sídlo ředitele někdejší sklárny. Původní plán vystavit v opraveném domě několik kusů skla se postupně proměnil v rozsáhlý projekt. Budova prošla desetiletou rekonstrukcí, která jí vrátila autentický vzhled i charakter, a vznikla v ní jedna z nejpozoruhodnějších sbírek českého skla.

Prohlídka navíc nestojí pouze na klasických vitrínách a popiscích. Prostřednictvím tabletů návštěvníky expozicí provází umělá inteligence, která rozpoznává jednotlivé sklářské výrobky a nabízí podrobnější informace o jejich historii, výrobě a významu. Součástí expozice je digitální Milovská glaspedie, která přibližuje důležité sklářské pojmy i příběh úspěchu českých hutí na světových výstavách. Nechybí ani filmová projekce věnovaná historii horáckých hutí a milovské sklárny. Návštěvníci se tak neseznámí pouze s jednotlivými exponáty, ale také s okolnostmi, díky nimž se místní sklářství svého času dostalo na vrchol světového umění a průmyslu.

Novinka pro děti i dospělé: Tajemství pána křišťálu

K zážitkům spojených se Skelmistrovským domem patří geolokační hra Tajemství pána křišťálu, kterou galerie připravila ke 190. výročí založení sklárny. Pomocí mobilního telefonu se malí i velcí hráči vydají na nenáročnou trasu dlouhou přibližně 800 metrů. Na osmi zastaveních řeší hádanky a úkoly a zároveň poznávají, jak se v 19. století vyrábělo sklo, jak se hotové výrobky přepravovaly a jak vypadal každodenní život sklářů. Průvodci hrou jsou sklářský mistr Josef Konrát a jeho žena Marie. Trasa začíná na rozcestí u řeky Svratky, pokračuje bývalou sklářskou osadou a končí u Skelmistrovského domu.

Příběh krajiny pod Čtyřmi palicemi

Historii sklářské osady s hutí, která fungovala mezi lety 1835 a 1892, přibližuje necelých pět kilometrů dlouhá Milovská naučná stezka - Příběh krajiny pod Čtyřmi palicemi. Na dvaceti zastaveních se návštěvníci dozvědí o počátcích sklářství v oblasti, někdejší slávě milovské hutě, životě jejích zaměstnanců i postupném zániku sklářské osady. Další tabule se věnují přírodě Milovské kotliny, řece Svratce, podobě okolních lesů nebo skalním útvarům v čele se Čtyřmi palicemi. Okružní stezka začíná u mostu přes řeku Svratku, pokračuje pod Čtyři palice a poté se vrací zpět přes České Milovy. Návštěvu galerie tak lze spojit s nenáročnou procházkou, která propojuje sklářskou historii s přírodou Žďárských vrchů.

   

Tento článek vznikl v rámci projektu „Marketingová podpora destinace Koruna Vysočiny 2026", který byl podpořen celkovou částou 350 000 Kč Krajem Vysočina.