Zřícenina hradu Rožná

Severně nad obcí Rožná se vypíná zalesněný kopec Hradisko, který v sobě ukrývá hned dvě tajemství. Na jeho vrcholu najdete reliéfní pozůstatky hrádku ze 13. století, pravděpodobného kolébky mocného rodu Pernštejnů. Zároveň je toto místo světoznámým nalezištěm vzácných minerálů.

Hrádek Rožná: Po stopách bílého zubra

Historie samotného opevnění sahá do poloviny 13. století. Archeologové a historici uvažují o tomto hrádku jako o nejstarším sídle pánů z Medlova (budoucích pánů z Pernštejna) v tomto kraji. Hrádek byl postaven na strategické skalnaté hraně kopce nad soutokem Rožínky s Nedvědičkou, která poskytovala výborný výhled na jih a západ a přirozenou ochranu strmými svahy.

Dnes má zřícenina podobu zaobleného obdélníku o rozměrech přibližně 35 × 20 metrů. Přestože byla v minulosti jedna jeho třetina nenávratně zničena lomem, stále jsou zde jasně patrné terénní nerovnosti:

Na jižní a severní straně se dochovaly zbytky okružního příkopu a vnější valy dosahující výšky až 2 metrů. Plocha hradu je rozdělena na dvě výškové úrovně, přičemž jihozápadní část je položena níže.

Pověst vypráví o tajné únikové chodbě vedoucí z Hradiska až na hrad Pernštejn. Ačkoliv pro ni chybí vědecké důkazy, nálezy železného kopí a staré keramiky (dnes v muzeu v Brně) potvrzují, že zde život v rytířských dobách skutečně byl.

Mineralogický unikát: Lepidolit a růžové turmalíny

Kopec Hradisko proslul po celé Evropě díky svému nerostnému bohatství. Staré rčení pravilo, že když zde pasáček hodil po krávě kamenem, měl onen kámen větší cenu než celé zvíře.

V roce 1785 zde byly objeveny vzácné nerosty jako lepidolit (lithná slída) či rubellit (nádherný růžový turmalín). V 19. století se zde lepidolit těžil ve velkém pro chemické továrny v Brně a Berlíně a obecní pokladna díky „obyčejným barevným kamínkům“ získala na tehdejší dobu závratné jmění. O významu naleziště svědčí i fakt, že během 2. světové války zde němečtí odborníci vyrazili 130 metrů dlouhou štolu ve snaze získat suroviny pro válečný průmysl.