Podzimní procházka kolem Harusáku - 4 km

Historie Radňovic sahá hluboko do středověku. Počátky obce jsou pevně svázány s významným šlechticem Smilem z Lichtenburka (žijícím v letech 1220–1269), který patřil k nejbohatším českým pánům své doby. Právě 14. února 1269 daroval Smil za souhlasu své manželky Elišky z Křižanova dvě nově založené vsi – Jiříkovice (Jursichowiz) a Radňovice (Rednowiz) – nově vzniklému cisterciáckému klášteru ve Žďáře. Vesnice od té doby zůstala majetkem kláštera až do jeho zrušení. Zatímco v roce 1407 měly Radňovice 14 poplatných usedlostí, postupně se rozvíjely pod klášterní správou, což v roce 1667 stvrdila i vlastní obecní pečeť s vyobrazeným stromem, jejíž symbolika dnes připomíná obecní znak s lichtenburskými ostrvemi a mariánskou korunou.

 

Dnešní návštěvníky Radňovice přivítají poklidnou atmosférou. Hned u jednoho z domů naproti mateřské školce upoutá pozornost prosklená Lurdská jeskyně s posezením, kterou v roce 2014 vybudoval místní občan jako odkaz na slavné francouzské poutní místo. Radňovice jsou navíc hluboce zapsány v literární historii – v roce 1920 se sem s rodinou přistěhoval učitel a spisovatel Josef Věromír Pleva, který zde čerpal inspiraci pro svůj slavný román Malý Bobeš, který se tu později i natáčel. Jeho pamětní deska na domě nad jeskyní připomíná dětský svět malého hrdiny.

 

Přímo od obce se k úbočí Harusova kopce zvedá křížová cesta vysvěcená v roce 2011. Bezmála devět set metrů dlouhá trasa nabízí čtrnáct zastavení, kde kameny s pašijovými motivy doplňují lavičky vybízející k chvílím ztišení.

 

 

Stejnou trasou v minulosti kráčeli nosiči, kteří vynášeli zavazadla hostům mířícím na vyhlášenou turistickou chatu na Harusově kopci. Ta na vrcholu stála od dvacátých let 20. století do svého tragického vyhoření v prosinci 1942. Chata postavená v módním horském stylu disponovala dvěma velkými restauračními místnostmi, pěti pokoji pro hosty, velkou noclehárnou pro třicet lidí, kuželnou a rozhlednou s dalekým výhledem. Právě před touto chatou se v roce 1934 začaly psát dějiny nejslavnějšího českého lyžařského závodu – Zlaté lyže. Pohnutou historii místa umocňuje také fakt, že v listopadu 1940 zde byl gestapem zatčen generál Josef Bílý, vůdčí osobnost protinacistického odboje Obrana národa.

 

Na samém konci křížové cesty se tyčí tři dřevěné kříže doplněné velkým posezením. Odtud se otevírá podmanivý výhled do zvlněné krajiny Vysočiny, která v podzimních barvách získává nezaměnitelnou poetiku.

 

Od křížů je to již jen malý kousek k nepřístupnému televiznímu vysílači na Harusově kopci (743 m n. m.), jenž je nejvyšším vrcholem celé Křižanovské vrchoviny. Název kopec získal po svém majiteli z 18. století. Zatímco na jeho východním svahu v zimních měsících ožívá nejnavštěvovanější sjezdovka Ski Harusák na Vysočině, podzimní období nabízí jen šumění korun stromů.

 

 

Od vysílače pokračuje cesta po hřebeni kolem sjezdovky na sousední kopec Šibenice. Právě zde se v roce 1925 zrodil první regulérní celodřevěný skokanský můstek v regionu. Vybudoval jej stavitel Šmída podle projektu Ing. Karla Mrkvičky, tehdejšího náčelníka Sportovního klubu, a umožňoval třicetimetrové skoky. Již v roce 1926 pak hostil mistrovství Československé republiky. V průběhu desetiletí prošel areál mnoha proměnami, od nového dřevěného můstku z roku 1955 až po stavbu můstků pro sdruženáře v roce 1982.

 

Dnes na tomto místě najdete trojici moderně zrekonstruovaných skokanských můstků s konstrukčními body K 5, K 28 a K 53. Jde o naprostý unikum – jediné skokanské můstky v celém Kraji Vysočina, které díky nerezovým stopám a speciální kluzné hmotě slouží mladým sportovcům k tréninkům po celý rok.

 

 

Od skokanských můstků vás polní cesta bezpečně a pohodlně dovede zpět do výchozích Radňovic. Trasa se v závěru nabízí pohledy i železniční trať zvanou Tišnovka. Tato malebná jednokolejka spojující Žďár nad Sázavou s Tišnovem zahájila pravidelný provoz 18. června 1905.