Za historií lyžování a skokanských můstků

Nové Město na Moravě a lyže představují už více než století neodmyslitelné spojení, což potvrzuje i asi osmikilometrová naučná stezka zaměřená právě na lyžaře a lyžování.

Na Novoměstsku se začalo lyžovat díky fryšavskému revírníkovi Rudolfu Gabessamovi, jenž si ski ke konci roku 1890 opatřil ze Štýrska, předvedl je na louce za hostincem ve Studnických Pasekách a současně tím k výrobě dřevěných ‚prkýnek‘, díky kterým se člověk ve sněhu lépe pohybuje, inspiroval místní řemeslníky. O lyže byl zájem, protože po zvládnutí techniky bylo lyžování nejen praktické, ale i zábavné a od toho už nebylo daleko k nové sportovní aktivitě. 

O dvě desítky let v Novém Městě vznikl Sportovní klub, což byl jako člen Svazu lyžařů jeden z prvních lyžařských klubů v monarchii, a první veřejné lyžařské závody s téměř dvacítkou závodníků se uskutečnily ještě v roce 1910. Klub současně spolupracoval s dalšími českými lyžařskými průkopníky, takže do Nového Města ‚lyžníky‘ zavítal školit i proslulý jilemnický Bohumil Hanč coby tehdejší nejlepší český lyžař. Postupným vývojem se v Novém Městě začaly stavět i první skokanské můstky.

Do dnešního dne jsou dva z nich, označené jako K 28 a K 53, jediné v Kraji Vysočina a od roku 2023 zrekonstruované, k vidění na kopci Šibenice. Právě tam v roce 1925 vznikl i první regulérní celodřevěný můstek, který tehdy umožňoval až třicetimetrové skoky. Hned v následujícím roce se stal dějištěm mezinárodního mistrovství Československé republiky. Provizorní můstky pro lety na lyžích si však lyžaři stavěli už dříve, a to i na kopci Šibenice, kde nejdříve šlo o sněhové rampy vyztužené prkny či zednickými kozami. To stačilo, aby se tam už v roce 1912 premiérově závodilo. Skokanské můstky ze dřeva či kovu v průběhu dalších let vznikaly i na jiných místech Nového Města (V Trni, Oboře, u bývalé škrobárny, na Bělisku).

Naučná stezka Lyžování na Novoměstsku, jež byla zprovozněna v roce 2022 u příležitosti novoměstského Roku lyžařů, zahrnuje deset zastavení. První najdete u městského úřadu na Vratislavově náměstí, dále cesta pokračuje kolem domu lyžařské rodiny Německých pod Harusův kopec, na jehož vrcholu stávala vyhlášená turistická chata, odkud v roce 1934 odstartoval i první legendární závod Zlatá lyže. A jen o kousek dál se vypíná kopec Šibenice se zmíněnými skokanskými můstky. Cesta pak míří dolů do sportovního areálu ve Vysočina Areně. Právě v těchto místech dnes proslulých konáním biatlonových mistrovství světa se nachází také Hotel Ski, jenž byl v roce 1972 uveden do provozu jako moderní náhrada v roce 1942 vyhořelé a již neobnovené chaty na Harusově kopci.

Z Vysočina Areny stezka směřuje ke skautské chatě Mercedes a zpět do města ke katolickému hřbitovu, kde odpočívají někteří z lyžařských závodníků. Přes stadion dojdete až k nádraží, kam v zimě po „výletní“ trati Tišnovka již více než sto let do Nového Města přijíždějí natěšení lyžaři od Brna. Poslední zastávkou je Obora nedaleko Městských lázní, což je taktéž jedno z míst, kde v 20. století stával lyžařský můstek. O historii lyžování pojednává i expozice v Horáckém muzeu, kde je také originál Zlaté lyže v podobě devatenáct centimetrů dlouhé lyže ze zlata – ocenění, které kdysi za deset dukátů nechal zhotovit jednatel lyžařského svazu Josef Jílek pro vítěze sdruženého závodu. Sbírka historických ski je k prohlédnutí rovněž v Soškově ulici v malém muzeu rodiny Slonkových, prvních výrobců novoměstských ski. lyže se však ve městě vyrábějí stále, dnes ve firmě Kästle (dříve Sporten).