Tam, kde vládli Pernštejnové

Na nádraží v Nedvědici, městečku na rozhraní Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina, je start zajímavé jarní vycházky. Cesta nejdříve vede po trase naučné stezky Pernštejn do nedalekého Černvíru. Tam je k vidění historický krytý most přes řeku Svratku z roku 1718. Pozoruhodná technická památka je 32 metrů dlouhá a 2,6 metru široká a představuje nejstarší objekt svého druhu na Moravě. Za povšimnutí stojí rovněž kostel Nanebevzetí Panny Marie na místě archeologicky doloženého románského kostela, jenž kdysi patřil k opevněnému sídlu na ostrohu nad řekou. Barokní oltář pochází ze zrušeného kostela v zaniklé jihomoravské obci Mušov, kterou v 80. letech 20. století zaplavily Novomlýnské nádrže.

Od krytého mostu cesta vede přes železniční přejezd, dále po červené turistické značce přes rozcestí Pod Křížovicemi do městečka Doubravník a jeho okrajem kolem řeky do osady Prudká. Tamní zajímavostí je historická krytá dřevěná lávka přes řeku, kudy prochází i turistické značení. Lávka s dvojitou věšadlovou konstrukcí z roku 1899 je dlouhá 33 metrů a krytá svislým opláštěním se sedlovou střechou. Patří mezi kulturní památky a poslední rekonstrukcí prošla v roce 2020. Cesta za ní pokračuje kolem řeky, nad níž se tyčí masiv Sokolí skála, pod kterým se vine jednokolejná železniční trať zvaná Tišnovka. Dorazí do sousedního Borače, konkrétně do části zvané Podolí, kde řeku překlenuje železný silniční most. Postavili ho v roce 1910 a původní tabulky na zábradlí technické památky dokládají, že byla vybudována nákladem silničního výboru okresu Tišnovského za předsedy F. Životského mostárnou Mor. Slezské železářské společnosti v Přívoze.

Pro zdatné turisty se nabízí ještě zacházka na Veselský chlum. Z Podolí je to asi 2,5 kilometru do kopce s převýšením 300 metrů. Tento úsek patří k vycházkovým trasám obce Borač a je označený jako trasa učitele a spisovatele Josefa Uhra, kolem jehož rodného domku vede. Tento nejvýznamnější místní rodák se v Borači-Podolí narodil v roce 1880 coby syn nemajetného tkalce. Ve dvaceti letech se stal se učitelem, ale už o pět let později musel odejít na odpočinek kvůli zhoršující se tuberkulóze. Začal psát povídky o vyděděncích společnosti; později byl tento styl nazván bosáckou literaturou. Ve svých osmadvaceti letech však závažnému onemocnění podlehl. 

Malebný Veselský chlum rozkládající se ve Svratecké hornatině poutá pozornost především mozaikami políček, sadů a pastvin, které představují dochovanou ukázku tradičního obdělávání kamenitých půd rozčleněných typickými zídkami poskládanými z plochých kamenů. Mimo to se odtud nabízí rozhledy do všech světových stran.

Z Borače se trasa začne společně se zelenou turistickou značkou obracet zpět k Doubravníku. Na rozcestí Pláňava pokračuje vlevo po spojovací silničce, která u božích muk vyústí na sinici II/387 a pokračuje po ní vpravo. V těchto místech zvaných Roviny se nalézá také smírčí kámen s vytesaným křížem, údajně vztyčený na památku mladíka z Borače zabitého chasníky z Doubravníku při sporu o dívku. Po asi 150 metrech chůze po silnici trasa uhne vlevo na cestu mířící k Bozince, kopci tyčícím se nad Doubravníkem, na jehož vrcholu stojí osamělá barokní kaple sv. Máří Magdalény. Ta byla postavena roku 1692 tehdejšími majiteli panství Lichtenštejny-Kastelkorny. Později ji zapálil blesk a dlouhá léta se nacházela v troskách, než se v roce 1897 dočkala obnovy. Ústní lidová slovesnost k tomu říká, že cihly na stavbu byly ručně podávány lidským řetězem z obecní cihelny až na kopec.

Z Bozinky už je to do centra Doubravníku, které je městskou památkovou zónou, už jenom kousek. Nejvýraznější tamní pamětihodností je mohutný goticko-renesanční kostel Povýšení svatého Kříže vypínající se na místě původního kostela zaniklého kláštera augustiniánek, který byl založen kolem roku 1230. Současný svatostánek byl postaven v letech 1535–1557 a pod presbytářem byla zřízena pernštejnská hrobka. V letech 1859–1867 pak nechal tehdejší majitel panství hrabě Vladimír Mitrovský přistavět k severozápadní stěně trojlodí hrobku svého šlechtického rodu. Krypta s devatenácti litinovými sarkofágy bývá přístupná zejména při červencových Slavnostech pernštejnského panství, ovšem nejbližší šanci budete mít 8.5. při příležitosti pochodu Župou Pernštejnskou.

V Doubravníku trasa výšlapu končí – zbytek cesty do Nedvědice je možné absolvovat po „vyhlídkové“ železniční trati Tišnovka.