Rod Kinských patří mezi nejstarší českou rodovou šlechtu. Poprvé byl zmiňován počátkem 13. století za panování krále Přemysla Otakara I. Původním sídlem jejich předků byla vesnická tvrz Vchynice u Lovosic, odkud mají i své jméno –Wchynští. To se během staletí přeměnilo na dnešní podobu Kinští. Generace rozvětveného rodu se díky svým zásluhám a rostoucímu jmění domohly vzestupu. Z původních vladyků a rytířů se stala hrabata a knížata s rodovým znakem, ve kterém jsou umístěny tři vlčí zuby v rudém poli. Od roku 1628 je císařským výnosem potvrzen dědičný titul pánů Kinských. Členové rodu Kinských zastávali posty nejvyšších kancléřů, nejvyšších lovčí, získali pět rytířů řádu Marie Terezie a osm rytířů řádu Zlatého rouna. Po řadu století sídlili na dědičném panství Chlumec nad Cidlinou, aby v prvé polovině 20. století převzali sňatkem také správu panství Žďár nad Sázavou. Pro protinacistické postoje rodiny uvalili němečtí okupanti na jejich majetek nucenou správu, po válce pak byl zestátněn. Příslušníci rodu odešli do zahraničí, hrabě Radslav se uchýlil do Francie, kde působil jako světově známý vědec v reprodukční imunologii. Novodobá historie tohoto starobylého českého šlechtického rodu se začala psát v roce 1992, když hrabě Radslav Kinský převzal zestátněný majetek. V roce 2008 pokračují v obnově zámeckých objektů jeho synové Constantin a Charles Nikolas Kinští.