Ze Skorotic do Lomnice za Pohlavím J. Cimrmana

Ve Skoroticích, malé vesničce na okraji okresu Žďár nad Sázavou, je start výletu typu z kopce a zase do kopce částí Hornosvratecké vrchoviny, respektive přírodního parku Svratecká hornatina vzniklého v roce 1990 na středním toku řeky Svratky.

Do vyvýšených míst v kopcovitém terénu přišli první osadníci na přelomu 12. a 13. století, tehdy ves patřila k doubravnickému klášteru, první zmínka o ní pochází z roku 1309. K dominantám Skorotic patří kaplička na návsi, se šindelovou střechou a vedle stojícím mramorovým křížem,jejíž původ patrně sahá do 14. století. Zajímavá je rovněž nízká budova bývalé školy z roku 1895, kam děti naposledy chodily před sedmdesáti lety. Severovýchodně od Skorotic údajně stávalo město Přibyslavice, které se podle legendy propadlo do země, ale svině prý později ze země vyryly tamní zvon. Archeologický výzkum přinesl nálezy keramiky a železných předmětů ze 14. století, Přibyslav se dodnes jmenuje jedna z lesních tratí.

Od kapličky, kde je křižovatka turistických cest, směřuje žlutá značka přes částečně vymýcené lesy s četnými skalkami k sýkořské hájence, odkud je možné po zpevněné cestě dojít až k vrchu Sýkoř, který se již rozkládá v Jihomoravském kraji a okrese Brno-venkov. V těsné blízkosti vrcholu kopce stojí betonová retranslační věž, včetně antény je vysoká čtyřicet metrů. Práce na její výstavbě byly zahájeny v roce 1955, provoz vysílače, který je však veřejnosti nepřístupný, začal o šest let později. Celý úsek ze Skorotic představuje opakované stoupání a zase klesání, ostatně jako i ostatní části výšlapu. V zimě bývají lesní cesty pokryty sněhem a za kolísání teplot pak silnou vrstvou ledu, takže se vyplatí si přibalit i nesmeky.

U hájenky je rovněž cíl Cimrmanovy stezky s idealizovanou bustou fiktivního českého velikána a imaginárním Pohlavím Járy Cimrmana (PJC), který těmito kopcovitými místy prošel či proběhl při sbírání praktických zkušeností pro svoji divadelní hru Dobytí severního pólu. „Jde o místo, odkud je Mistrova hlava umístěná na podstavci vidět pouze po hlavu. Znamená to, že stojíte na Pohlaví Járy Cimrmana. Takových míst je v zóně mnoho. Tvoří velkou množinu a společně vytvářejí Pohlaví Járy Cimrmana,“ vysvětluje specifický název dodatková tabulka pod bustou. Stezka, která klesá společně se žlutou značkou do nedaleké Lomnice, čítá celkem osm zastávek, které jsou zvány plahočinami, přičemž některé z nich jsou pojmenovány podle jednotlivých taktů pětitaktního motoru - Cimrmanova vynálezu. Ten měl mimo sání, kompresi, výbuch a výfuk ještě pátý takt, jímž byl odpočinek. Start stezky s plastikou části poněkud omšelých velikánových nohou, je v Lomnici na náměstí.

Lomnice, jejíž širší centrum je městskou památkovou zónou, nabízí značný počet historických zajímavostí. Například na malém Palackého náměstí stojí mohutný kostel Navštívení Panny Marie se dvěma věžemi z druhé poloviny 17. století, který nahradil původně gotický kostel zasvěcený sv. Vítu a sv. Janu Křtiteli, nedávno zrestaurovaný bohatě zdobený morový sloup z roku 1710 jako poděkování za to, že se v letech 1679–1680 městečku vyhnula morová epidemie, objekt radnice z druhé poloviny 17. století či o něco výše stojící zámek s parkem, původně hrad připomínaný už v druhé polovině 13. století. Pozoruhodná je i kaple sv. Antonína Paduánského z druhé poloviny 17. století nedaleko hřbitova či židovská synagoga a židovský hřbitov se zhruba tisícovkou náhrobků, neboť v Lomnici už od počátku 18. století žila židovská komunita. Židovská čtvrt čítala pětatřicet domů včetně synagogy, školy s rabinátem, hostincem a špitálem s lázní. Většina původních budov stojí dodnes.

Z centra Lomnice trasa pokračuje po zelené turistické značce do osady Veselí, cestu lemuje novodobá křížová cesta a před jejím šestým zastavením se poblíž turistického přístřešku nabízí vyhlídka na Lomnici v údolí, byť částečně omezená stromy. Křížová cesta končí před veselskou kaplí Panny Marie Karmelské a na rozcestí za vsí zelenou značku vystřídá žlutá stoupající na Veselský chlum. Malebné vyvýšené místo poutá pozornost především mozaikami svažujících se políček, sadů a pastvin, které představují dochovanou ukázku tradičního obdělávání kamenitých půd, které jsou rozčleněné typickými zídkami poskládanými z plochých kamenů. Mimo to je odtud za příznivého počasí pěkná vyhlídka do okolí.

Žlutá značka z Veselského chlumu klesne lesními cestami do obce Ochoz. Projde vsí kolem dominanty v podobě kaple sv. Františka z Assisi a začne okrajem přírodní památky Dobrá studně, která svým vzhledem připomíná severskou tundru, stoupat do lesa. Prochází kolem přírodní rezervace Pod Sýkořskou myslivnou s bučinami protkanými skalkami a balvanovými proudy a skalnatého hřbetu přírodní památky Míchovec až klesne do osady Křeptov, odtud od kapličky stojící na vyvýšenině začne znovu stoupat. Tentokrát do osady Křížovice. Pokud je dobrá viditelnost, nabízí se od rozcestníku nejdříve zajít si kousek po modré značce vlevo a dojít k vyhlídce do údolí, případně ještě o pár stovek metrů dál už mimo značku k vyhlídce na okraji remízku či kříži na kopci Vinohrad. Modrá značka z Křížovic pak opačným směrem pokračuje kolem kaple sv. Cyrila a Metoděje a po zpevněné cestě až do Skorotic.