Za zimní kráskou Křižánek

V srdci Žďárských vrchů, tam, kde řeka Svratka tvoří hranici mezi Čechami a Moravou, leží Křižánky. Je to místo, kde se můžete kochat lidovou architekturou a zároveň si dát do těla v okolních kopcích.

Křižánky nejsou žádným skanzenem, ale živou vesnicí ve východní části Vysočiny. Dnešní obec je rozdělená do tří místních částí: Moravské Křižánky, České Křižánky a České Milovy. Žije tu sice jen asi 400 lidí, ale rozhodně to tu nespí. Najdete zde restaurace, kavárny a turistické informační centrum, kde vám rádi poradí. Navíc si tu můžete vyzkoušet, jaké to je, stát jednou nohou v Čechách a druhou na Moravě.

Právě ono historické rozdělení dává obci její specifický ráz. Zatímco České Křižánky se v písemných pramenech objevují již v roce 1392 jako součást rychmburského panství, moravská strana byla poprvé zmíněna až v roce 1437. Na toto výročí odkazuje památník přímo před informačním centrem, který je doplněn historickými pečetěmi obou částí. Dnes hranici obou historických zemí připomíná žulový čtyřboký sloupek u mostu přes Svratku, u něhož se turisté rádi zastavují a fotí.

Vesnice jako z pohádky

Křižánky jsou právem považovány za jednu z nejkrásnějších obcí Vysočiny a pyšní se titulem největší vesnické památkové rezervace v Kraji Vysočina. Počet kulturních památek se zde na konci loňského roku rozšířil na úctyhodných 46 objektů. Tím nejnovějším přírůstkem na seznamu chráněného dědictví se stala historická pilníkárna, která je součástí areálu Kupcova vodního mlýna a pily. Tato stavba z roku 1905, jejíž kořeny sahají až k roku 1713, je unikátním a autentickým svědectvím dnes již zaniklého pilníkářského řemesla. Navzdory moderním zásahům si uchovala řadu původních prvků, které připomínají dobu, kdy Křižánky byly centrem výroby železných pilníků pro široké okolí.

Tradiční lidová architektura je v Křižánkách všudypřítomná a tvoří neopakovatelný vizuální celek. Zdejší chalupy jsou mistrovským dílem tesařů a zedníků. Typické stavení se vyznačuje roubenou částí na kamenné podezdívce, zatímco hospodářské zázemí bývá vyzděno z kamene. Skutečným uměleckým dílem je však dřevěný štít, takzvaná lomenice. Je to tvář domu, na které si majitelé vždy dávali nejvíce záležet. Lomenice bývá od přízemí oddělena širokou podlomenicí a u vrcholu zakončena kuželovitým kabřincem nebo polovalbičkou, často zdobenou vyřezávanou „makovičkou“. Různě kladené desky vytvářejí klasovité nebo kosočtvercové vzory, které v kombinaci s bíle omítnutými a zajímavě tvarovanými hlavami komínů vytvářejí malebný obraz starých časů. Dalším unikátem je žundr – boční přístavek zakrývající vstup do domu, který chránil obyvatele před sněhovými vánicemi a sloužil k ukládání nářadí.

Od sklářských pecí na nejvyšší vrcholy

Okolí obce je rájem pro každého, kdo hledá aktivní odpočinek. Přímo na katastrálním území Moravských Křižánek se nachází Devět skal. Se svou výškou 836 metrů jde o nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a druhý nejvyšší bod celé Českomoravské vrchoviny. Skalní město na vrcholu, tvořené devíti hlavními bloky, nabízí z vyhlídkové plošiny dechberoucí panoramata. Pro aktivní seniory i rodiny je tato trasa, vedená po modré turistické značce, skvělým cílem, který lze spojit s návštěvou dalších skalních útvarů, jako jsou Malinská skála či Lisovská skála. I druhý břeh řeky Svratky nabízí zajímavá místa – můžete přes Český kopec vyrazit na legendami opředené Milovské perničky a jen nedaleko od nich se vypínají ikonické Čtyři palice, skály, které si s žádnými jinými nespletete.

Kdo chce proniknout hlouběji do historie krajiny, může se vydat na naučnou stezku „Příběh krajiny pod Čtyřmi palicemi“. Tato 4,5 km dlouhá trasa s dvaceti panely mapuje bouřlivý vývoj Českých Milov v posledních dvou stoletích. Připomíná slavnou éru sklářství, která pod Čtyři palice přivedla stovky dělníků, i následný útlum a návrat přírody v podobě rezervace Meandry řeky Svratky. Milovníci technických památek by neměli vynechat nově zrekonstruovanou budovu domu skelmistra v Českých Milovech. Ve zdejší Galerii na Milovské huti na návštěvníky čeká sbírka horáckého skla doplněná o digitální expozice, které oživují zašlou slávu místních sklářů. Pro rodiny s dětmi je tu pak krátký okruh Naše stromy, kde se dá na necelém kilometru poznávat místní dřeviny.

Pokud vás zajímá řemeslo, vyrazte na trasu „Za pilníkáři na Český kopec“. Je to necelé dva kilometry dlouhá procházka, kde se dozvíte, jak se tu dřív žilo, a taky jednu perličku – právě v Křižánkách se poprvé na Vysočině lyžovalo. Místní učitel a lesník si tehdy nechali poslat lyže z Norska, a aby se vyhnuli problémům na celnici, nahlásili je jako pádla. Na konci stezky pak na vás čeká krásný výhled do celé Milovské kotliny.

Život obce

I přes svou historickou tvář jsou Křižánky moderní obcí, která v roce 2012 získala titul Vesnice Vysočiny. Komunitní život zde pulzuje díky spolkům hasičů, žen, rybářů i sportovců. V centru obce najdete architektonicky zajímavý kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů z roku 1934, který je unikátní svou neobvyklou orientací. Nedaleko stojí i zděná kaplička se zvonem z roku 1753, který kdysi svolával obyvatele k modlitbě z původní dřevěné zvonice.

Pro návštěvníky je v obci připraveno vynikající zázemí. Turistické informační centrum, které je držitelem certifikace kvality, nabízí nejen cenné rady pro výlety, ale i regionální produkty. Nezapomeňte ochutnat vyhlášené Milovské perníčky, které v sobě nesou chuť tohoto drsného, ale pohostinného kraje. U Kyšperského rybníka pak najdete upravené místo pro odpočinek s ohništěm, kde lze v tichu sledovat západ slunce nad hladinou.

Při toulkách Křižánkami o hladu rozhodně nezůstanete. V samém srdci obce vás přivítá útulná Obecní kavárna, ideální pro milovníky domácích dortů a výběrové kávy. Pokud hledáte spíše klasický gastronomický zážitek, zamiřte do restaurace v Hotelu Pod Bílou skálou, nebo navštivte tradiční Hostinec Za řekou, kde na vás dýchne ta pravá venkovská atmosféra. A až vás cesty zavedou do místní části České Milovy, určitě se zastavte v Milovské kavárně, která je perfektní tečkou za výletem v této části Vysočiny.

Pověst o jménu obce

Ke Křižánkám se váže jedna z pověst, která vysvětluje, jak vesnice ke svému jménu přišla. Kdysi dávno se do této krajiny přistěhovala rodina s dcerou Ankou. Byla to dívka nebývalé krásy, která však své srdce darovala chudému Toníkovi z okraje osady. Jejich lásce rodiče nepřáli a Toníka z dvora vyháněli holí. Toník se nakonec rozhodl odejít do světa, aby našel klid pro své srdce a práci pro své ruce.
Ubohá Anka se z žalu nad odchodem milého roznemohla. Jedné jasné noci využila nepozornosti rodičů, vzala pevný konopný provaz a vyběhla na stráň, kde se s Toníkem nejčastěji scházívali. Ráno ji tam našel pasáček Ondra bez života. Zničení rodiče nechali na místě jejího skonu na její památku vztyčit kříž – kříž Anky. A tak se místu, a později i celé osadě, začalo říkat Křižánky.

Ať už vás do Křižánek přitahuje turistika a touha po dobytí vrcholu Devět skal, nebo zájem o lidovou architekturu, toto místo vás nezklame. Je to vesnice, která si dokázala uchovat svou tvář v průběhu času. Nabízí klid pro přemýšlení, čistý vzduch Žďárských vrchů a pocit, že se na chvíli vracíte ke kořenům. Křižánky jsou místem pro ty, kteří hledají krásu v detailech – v řezbě dřevěného štítu, v meandrech řeky nebo v tichém příběhu jedné staré sklárny.