Za historií i gastronomií do Jimramova

V hlubokém údolí na soutoku řek Svratky a Fryšávky leží místo, které si podmaní každého, kdo do něj vstoupí. Jimramov se rozkládá přímo na historické zemské hranici Moravy a Čech. Zatímco jeho jádro a čtvrť Ubušín patří k Moravě, části Benátky, Trhonice a Sedliště už geograficky i historicky spadají do Čech.

Právě tato poloha na pomezí, obklopená hradbou kopců Žďárských vrchů, vdechla městečku neopakovatelnou atmosféru, kterou významný olympijský funkcionář Jiří Stanislav Guth-Jarkovský trefně nazval „Meranem Českomoravské vysočiny“. Svou starosvětskou tvář si Jimramov uchoval i díky tomu, že jej dodnes obchází hlavní dopravní tepny, což z něj činí oázu klidu, kterou si pro její autenticitu zamilovali i filmaři při natáčení například Četnických humoresek.

Samotný název Jimramov je pevně spjat s jeho zakladatelem, Jimramem z Medlova, jehož rod později proslul jako páni z Pernštejna. Původní podoba jména Jimramice či německé Ingramycz odkazovala na „Jimramovy lidi“. To, co městečko definuje na první pohled, je však jeho znak. Páni z Pernštejna darovali obci tři kopce s lesy – Padělek, Holý vrch a Prosičku – k obecnímu užitku. Tyto tři dominanty se staly základem znaku, kde jsou znázorněny jako tři stříbrné hroty v modrém poli, doplněné v 18. století o tři zlaté hvězdy. Tento symbol dodnes připomíná úzké sepětí obyvatel s okolní krajinou, která městečko svírá a chrání.

Historie Jimramova se začala psát už ve 13. století, ovšem první písemná zmínka pochází z roku 1361. Skutečný rozkvět nastal v 16. století, kdy král Ferdinand I. povýšil obec na městys. V té době získal Jimramov od Pernštejnů důležitá privilegia, jako bylo právo várečné či osvobození od robot. Klíčovým mezníkem byl rok 1588, kdy panství koupil Pavel Katharin z Katharu, který si městečko zvolil za své sídlo a začal se stavbou zámku. Pozdější staletí pak z Jimramova vytvořila kulturní a náboženské centrum celého regionu. Po vydání tolerančního patentu roku 1781 se zde soustředil duchovní život evangelíků, reprezentovaný Michalem Blažkem, zatímco katolickou kulturu pozvedl farář a národní buditel Matěj Josef Sychra, který se mimo jiné zasloužil i o záchranu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Klíčovou roli v novodobých dějinách sehrál rod Belcredi, který panství získal v roce 1778 a s krátkou přestávkou v dobách totality zde působí dodnes. Jimramovský zámek je dominantou náměstí. Ačkoliv jeho interiéry nejsou přístupné veřejnosti, jeho čtvercové nádvoří s kašnou z roku 1809 a vzácnými slunečními hodinami z konce 18. století tvoří nezaměnitelnou kulisu centra.

Unikátem Jimramova je přítomnost hned tří kostelů, z nichž každý vypráví jiný příběh. Katolický kostel Narození Panny Marie se pyšní věží z roku 1506 a barokní přestavbou, která mu vtiskla rokokovou duši. Zvláštností je nadzemní krytá chodba, která jej spojuje přímo se zámkem. Nedaleko stojí klasicistní evangelický kostel, jehož osud byl v roce 1987 téměř zpečetěn ničivým požárem, ale díky solidaritě věřících i státu byl během jediného roku obnoven. Nejkurióznějším je však kostel svatého Matouše. Ten byl po josefínských reformách odsvěcen a nabídnut k jinému využití. Dnes jeho monumentální stavba s patrným sakrálním charakterem slouží jako bytový dům rozdělený na čtyři části.

Městská památková zóna však ukrývá mnohem více pokladů. Na náměstí nelze přehlédnout budovu radnice, která zde stála již v roce 1597. Kdysi v ní sídlil hostinec, masné krámy i obávaná šatlava. Hned vedle se nachází Christianeum, bývalý klášter s bohatě členěnou fasádou a sochou v průčelí, který nechal postavit hrabě Belcredi na počest své choti. Dalším skvostem je budova bývalé horní školy „U sv. Jana“ z roku 1801 s mansardovou střechou. Dnes zde sídlí muzeum a Síň rodáků, kde můžete obdivovat expozici věnovanou Janu Karafiátovi, autorovi slavných Broučků.

Karafiátův rodný dům č. 10 zdobí pamětní deska, stejně jako dům č. 156 na skalnatém ostrohu, kde se narodili bratři Mrštíkové. Zapomenout nesmíme ani na dům U Slunce, rodiště jezuity Karla Slavíčka, který se stal uznávaným astronomem na dvoře čínského císaře. Jen kousek odtud, na skalnatém ostrohu nad soutokem řek, stojí rodný dům bratří Mrštíků. Autoři dramatu Maryša prožili v Jimramově jen rané dětství, ale jejich láska k rodnému kraji se promítala do jejich vzpomínek po celý život.

Pokud vás láká trocha mystiky, vydejte se k novogotické hrobce rodiny Belcredi na svahu Padělku. Tato kamenná stavba s nápisem „Blaženi mrtví, kteří zemřeli v Pánu“ působí v obklopení kaštanové aleje až nadpozemsky klidným dojmem a je místem posledního odpočinku rodu, který městečko tolik ovlivnil. Moderní architektonickou perlou je však Vila Josefa Železného. Postavena byla v letech 1936–1937 podle návrhu architektů Kincla, Krči a Tobka. Jde o unikátní funkcionalistickou stavbu s ocelovou kostrou vyrobenou ve Vítkovických železárnách. Dům s plochou střechou, odvážnou markýzou a terasou, je dokladem toho, jak progresivní architektura z Gočárovy školy našla cestu do malého městečka na Vysočině.

Zajímavosti však nekončí v centru, ale pokračují i v místních částech. V Trhonicích najdete Chládkovu vápenku, technickou památku z roku 1958 s šachtovou pecí a vysokým komínem, u které se nachází lom se štolou dlouhou přes 90 metrů. Dalším klenotem je Trhonický mlýn z počátku 16. století. Tento mlýn na Hraničním potoce se pyšní kompletně dochovaným technologickým vybavením a dodnes jej vlastní potomci rodu Ehrenbergerů, kteří jej koupili v roce 1740. Milovníci techniky by neměli minout ani tírnu lnu v údolí Fryšávky, ojedinělou klasicistní stavbu z doby kolem roku 1800 s charakteristickou válcovitou přístavbou.

Pro ty, kteří chtějí Jimramov poznat hravou formou, jsou připraveny tematické procházky. Geolokační hra od Loxper vás na trase dlouhé 1,5 km provede po stopách slavných osobností a ukáže vám i skrytá zákoutí, která byste jinak minuli. Rodiny s dětmi pak ocení Putování městy Koruny Vysočiny, kde spolu s Broučkem a Beruškou odhalují tajemství městečka pomocí hrací karty. 

Po prohlídce památek si zasloužíte odpočinek u dobrého jídla a pití. Jimramov nabízí gastronomické zážitky, které snesou srovnání s velkoměsty. V centru najdete penzion a restauraci Just Jimramov hokejisty Jakuba Voráčka. Tento citlivě zrekonstruovaný měšťanský dům z 19. století s moderními apartmány a restaurací se zelenou stěnou z bylinek nabízí sezónní pokrmy a špičkový design. Pro milovníky komornější atmosféry je tu kavárna Kovářova kobyla. Tato stylová kavárna v historickém srdci městečka láká na italskou kávu, domácí dezerty a pivo z novoměstského minipivovaru Hejkal. Slouží však i jako kulturní křižovatka, kde se pravidelně konají autorská čtení, koncerty a výstavy, což dodává Jimramovu živý, moderní tep.

K Jimramovu však neodmyslitelně patří i jeho pověsti, z nichž ta o Haně je asi nejznámější. Vypráví o krásné, ale marnivé děvečce Haně z gruntu u Librů, která nadevše milovala tanec. Na Velký pátek ji hospodyně poslala k řece pro vodu s tím, že se má vrátit, než vychladne mísa s kouřící se pučálkou na stole. U skály Kotkovice však Hana uviděla červené světýlko a hnána zvědavostí vešla do nitra skály. Ocitla se v mramorovém sále, kde v dvanácti rakvích odpočívali rytíři. Jeden po druhém vstávali a Hana s nimi v omámení tančila, dokud nedozněla hudba posledního z nich. Dvanáctý rytíř jí na krk zavěsil zlatý řetízek s perlou. Když se Hana vrátila domů, u stolu stále seděla rodina a z mísy se kouřilo. Hana se však podivila, že lidi u stolu nepoznává a oni neznají ji. Starý hospodář si jen matně vzpomněl na vyprávění o děvečce, která se před sto lety ztratila. Když se pak Hana podívala do zrcadla, spatřila v něm vrásčitou tvář stařeny s bílými vlasy. V hrůze, že promarnila mládí a sto let protančila v jeskyni, mrtvá padla k zemi. Stráň nad Kotkovicí dodnes nese její jméno – Hana.

Ať už vás do Jimramova přivede zájem o rodný kraj Jana Karafiáta, nebo chcete na vlastní oči vidět unikátní památky, toto městečko vás nezklame. Je to místo, které si v údolí Svratky dokázalo uchovat svou klidnou tvář a starosvětský ráz. Nabízí ideální spojení historie, krásné přírody Žďárských vrchů a moderní gastronomie. Jimramov je zkrátka cílem pro ty, kteří hledají klid a chtějí objevovat zajímavé příběhy.