Jarní Vysočinou kolem Rendlíčku

Start asi osmnáctikilometrového okružního výletu jarní Vysočinou je u rybníka Rendlíček v katastru obce Březí nad Oslavou. Kolem rozlehlého rybníka se nacházejí rekreační chaty, zaparkovat je možné na odstavné ploše u autobusové zastávky a poté už nezbývá než se po žluté turistické značce pustit mezi chatami směrem k Pokojovu.

Za lávkou přes Bohdalovský potok trasa opustí turistickou značku a vydá se vyšlapanou cestičkou vedoucí v blízkosti potoka do vesnice Kotlasy, kudy prochází červená turistická značka. První zmínka o vsi, tradičně zemědělské jako ostatně všechny ostatní v okolí, pochází z počátku 14. století, tehdy se název vsi psal jako Gutlis – postupně se ale objevil ve formě Chothloken, Gotlach či německy Kotlas. Dominantou malé vesnice je kaple Navštívení Panny Marie.

Červené značení mířící směrem k Radostínu nad Oslavou vede po lesních cestách, trasa však poté uhne na druhé odbočce vlevo a rovným úsekem pokračuje kolem Holého vrchu a pěšinou stáčející se vlevo do Znětínka. I název této vesnice se v průběhu let měnil, takže to byl Wznetin, Zewnetynek, Znetinky, Vznětínek nebo německy Snietinek. Cesta vede přes obec kolem vyvýšené kaple sv. Josefa s barevnými vitrážemi z roku 1875. Právě před sto lety byl postaven taras, který kapli oddělil od silnice, jak dokládá obecní kronika z roku 1926. „Nákladem obce byl u kaple postaven vysoký taras, čímž se prospělo nejenom pro okrasu, ale i věcně,“ píše kronikář. V minulosti se v okolí vsi nacházely polodrahokamy, hlavně turmalíny a záhnědy, přičemž jedna z nalezených záhněd skončila až v tehdejším Vídeňském dvorním muzeu.

Za Znětínkem trasa vede mezi poli, stáčí se kolem rybníčku Korábek a prochází mezi rozlehlým Znětíneckým rybníkem, který je rájem vodního ptactva, a Staropavlovským rybníkem, jenž je pro změnu přírodní památkou z důvodu výskytu cenných rostlin, do Pavlova. Původní osídlení vesnice, jejíž název se odvozuje od jména Pavel, se podle pověstí rozkládalo v lokalitě dnes zvané Starý Pavlov, údajně tato obec byla větší než stávající, dokonce i s hradem. Podle pověsti má někdejší hrad připomínat hromádka kamení.

Mezi nejvýznamnější pavlovské památky patří gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, který byl vybudován koncem 13. století. O dvě stě let později byl svatostánek obehnán hradbou s hranolovou věžovou bránou a na sklonku 18. století došlo na barokní přístavby, jako je například samostatná zvonice a fara. Zajímavostí, kterou od jara do podzimu sledují místní i turisté, je čapí hnízdo umístěné na sloupu za kostelem a jeho opeření obyvatelé.

Další úsek trasy vede po spojovací silnici do nedalekého Starého Telečkova, místní části Pavlova. S dnešní osadou chalupářů se stále pojí dávné pověsti. Jedna z nich hovoří o loupežníkovi jménem Hudec, po kterém se jmenuje nedaleká skála, jeden z vrcholů Arnoleckých hor. Hudec kdysi okrádal kupce mířící takzvanou kyjovskou cestou, s čímž koresponduje i údajný nález hrnce zlaťáků při stavbě silnice ke Kyjovu. Spousta lidí z okolí byla ovšem přesvědčená, že pokud to byl Hudcův skrytý poklad, určitě není kompletní, takže zbytek je třeba hledat právě v okolí Hudcovy skály, kde se měl loupežník ukrývat. Další pověst ze Starého Telečkova už není tak nevinná. V tamní rychtě kdysi žil ovčák, kterého když zestárl a už nemohl pracovat, rychtář vyhnal. Nešťastný starý muž na odchodu vyřkl kletbu spočívající v tom, že každý prvorozený syn z rodiny, která bude rychtu vlastnit, zemře. Podle starousedlíků se to prý minimálně jednou stalo.

Ze Starého Telečkova trasa pokračuje po žlutém značení přes v minulých letech částečně vykácené lesní úseky k Pokojovu. O této obci se první písemná zmínka datuje až k první polovině 15. století. Nabízí se krátká zacházka na náves k tamní kapličce Panny Marie Bolestné z roku 1862 s vedlejším kamenným křížem, k níž bylo v druhé polovině 20. let minulého století přistavěno hasičské skladiště. Ještě před ní je možné vyzkoušet pohodlné kryté odpočívadlo. Zajímavý je také takřka obdélníkový obecní rybník Most, kterým protéká Bohdalovský potok, přičemž kdysi na jeho obou koncích fungovaly mlýny.

Po návratu zpět na značku před Pokojovem žluté značení pokračuje po proudu Bohdalovského potoka k rybníku Krajánek doplněnému třemi tůněmi. Malebné místo zrevitalizované soukromou aktivitou zahrnuje také dřevěné objekty, posezení, zvoničku, umyvadlo s tekoucí vodou nebo modrou kapličku zasvěcenou Panně Marii Fatimské.

Žlutá značka od rybníka zamíří mezi okraj lesa a výběh pro hospodářská zvířata do blízkosti meandrujícího Bohdalovského potoka, poté vystoupá až na pole, projde mezi Vaňkovými rybníčky, opět klesne k potoku a přes lávku a chatovou osadu se vrátí na parkoviště u Rendlíčku.