Objevte tajemství Dolní Rožínky

Jsou místa, která vás okouzlí svou čistou přírodou, a pak jsou taková, která v sobě nesou nečekané kontrasty. Dolní Rožínka, dříve zvaná Roženka nebo také Zámecká Rožínka, ležící jen pár kilometrů od Bystřice nad Pernštejnem, je přesně tím místem. Na jedné straně se zde k nebi tyčí industriální těžební věže, na straně druhé vás pohltí romantická zákoutí s egyptským obeliskem, tajuplné zříceniny a klasicistní zámek s hrdým rodovým heslem. Je to zkrátka směs historie, přírody a průmyslu, kterou musíte zažít na vlastní kůži.

Od strážních ohňů k hrdému znaku

Nejstarší písemná zmínka o Dolní Rožínce nás zavádí do roku 1353, kdy ji vlastnil Hroznata z Břeží. Majetek poté střídal drobné vlastníky, až celou obec v roce 1503 odkoupil slavný Vilém z Pernštejna. Pernštejnové zde však nevydrželi dlouho – Jan z Pernštejna obec na konci 16. století nejprve zastavil a posléze prodal. Skutečný zlatý věk a rozkvět Rožínky ale nastal až v roce 1731, kdy panství koupil Arnošt Matyáš Mitrovský z Nemyšle. V držení tohoto hraběcího rodu zůstala většina zdejších objektů a pozemků až do roku 1945.

Historii obce dnes dokonale zrcadlí její unikátní znak. Červený kůl se zlatými plameny odkazuje na samotný původ názvu obce, který pravděpodobně pochází od rozžíhání strážních ohňů. Černé zkřížené ostrve (osekané kmeny) připomínají původní rod z Rožínky a černá hornická kladívka zase symbolizují moderní uranový průmysl. Celý znak je pak oděn do stříbrné a červené, což jsou barvy převzaté z erbu hrabat Mitrovských.

Zámek s heslem věčné čistoty

Dominantou obce je Zámek Rožínka, který vznikl přestavbou původní středověké tvrze z 15. století. Osvícený hrabě Jan Nepomuk Mitrovský jej na konci 18. století nechal rozšířit na dvoupatrovou budovu se čtyřmi křídly a nárožními věžemi, přičemž vnitřní prostory dodnes zdobí vzácné křížové hřebínkové klenby. Zámek sloužil jako zimní sídlo rodu a jeho průčelí do parku dodnes dominuje barokní věžička s cibulí, rodový erb a hrdé latinské heslo: Aeternus, quia purus – v překladu „Věčný, protože čistý“.

Ačkoliv zámek v roce 1808 zachvátil obrovský požár, byl Nepomukovým synem Vilémem rychle obnoven. Místní osvícenská zámecká knihovna byla sice později přenesena na nedaleký hrad Pernštejn, budova zámku však dodnes žije čilým ruchem – v současnosti v něm sídlí základní škola.

Osvícenský ráj a zednářské záhady v lesoparku Templ

Pokud se vydáte na severovýchodní okraj obce, vstoupíte do lesoparku Templ. Tento rozsáhlý anglický park nechal založit Jan Nepomuk Mitrovský, který byl nejen nadšeným mineralogem a zakladatelem vědních disciplín na Moravě, ale od roku 1785 také členem brněnské lóže svobodných zednářů. Není divu, že park patřil ve své době k nejkrásnějším na Moravě a byl protkán sítí cest, umělými kaskádami na potůčku a drobnými stavbami.

Hlavní pozornost zde dodnes poutá růžová klasicistní kaple Templ s osmi sloupy s egyptskými hlavicemi, která vznikla jako hrobka. Jan Nepomuk i jeho choť Antonie zde byli původně pohřbeni, než byly jejich ostatky převezeny do rodinné hrobky v Doubravníku. Kousek od kaple se k nebi tyčí empírový egyptský obelisk – zednářský symbol vědy a společenství.

Pověst o věrném koni a tajuplném poustevníkovi

Lesopark Templ v sobě koncentruje nejen osvícenskou architekturu, ale i příběhy, ze kterých v šeru lesa dodnes mrazí. 

První z nich se váže k samotnému egyptskému obelisku. Když se Vilém Mitrovský oženil a získal pernštejnské panství, rozhodl se přemístit ostatky svého otce Jana Nepomuka z provizorní hrobky v Templu do nové rodové hrobky v Doubravníku. Nad původním prázdným hrobem pak nechal vztyčit monumentální kamenný jehlan. Lidové vyprávění však tvrdí, že obelisk nevznikl jen na památku lidských předků. Vilém ho prý nechal postavit pro svého milovaného válečného koně, který ho věrně provázel všemi bitvami a pod těžkým monumentem našel své místo posledního odpočinku.

Ještě tajuplnější stín ale padá na nedalekou čtyřhrannou zříceninu malého domku, který kdysi sloužil jako poustevna. Její zdi byly zevnitř vykládané překrásnou mozaikou z barevného skla. Pověst vypráví, že v této samotě žil izolovaný od světa jeden z příslušníků rodu Mitrovských. Toho stihla strašlivá a záhadná nemoc, kvůli které z něj zaživa opadávaly kusy masa. Vyděšení lidé se k němu odmítali přiblížit, a tak nešťastný šlechtic trávil dny v naprostém osamění. Jeho jedinou společností byla skleněná mozaika, s jejímiž stěnami celé hodiny nahlas rozmlouval. Zda byl oním trpícím poustevníkem samotný Jan Nepomuk, nebo jiný člen rodu, zůstává dodnes nezodpovězenou otázkou.

Tajemná zřícenina v lesíku Jivina

Osvícenská touha po romantických zákoutích se podepsala i na jihozápadní části obce. V lesíku zvaném Jivina nechal Jan Nepomuk Mitrovský vybudovat stavbu, která už od samého počátku měla vypadat jako zřícenina kaple. Tento prvek, připomínající antickou niku, měl kruhový půdorys a jeho zdi původně zdobily fresky. Jivina sloužila panstvu jako dokonalá romantická kulisa a místo pro odpočinek po úspěšném lovu zvěře.

Uranová horečka moderní doby

Při příjezdu do Dolní Rožínky však neuvidíte jen historii Mitrovských. Krajinu kolem obce nepopiratelně formoval objev bohatého ložiska uranové rudy v 50. letech minulého století. Geologický průzkum zde začal v roce 1954 a o dva roky později se naplno rozjela těžba v jednom z největších uranových ložisek ve střední Evropě. Uranový důl Rožná I. byl v provozu dlouhých 60 let a jako úplně poslední hlubinný uranový důl v celém středoevropském prostoru byl uzavřen až v roce 2017.

Těžba přinesla obci obrovský rozmach – vyrostlo zde nové sídliště, obchodní centrum i rozsáhlý komplex ředitelství uranových dolů. Těžební věže, které dodnes v okolí nepřehlédnete, jsou hrdým mementem této technické epochy.

Sýpka plná strašidel a Svět skřítků

Hledáte-li v Dolní Rožínce zábavu pro celou rodinu, vaše kroky musí vést k mohutné, 500 let staré barokní sýpce, která původně patřila k zámeckým hospodářským budovám. Dnes v ní sídlí Strašidelný zámek Draxmoor. Tento strašidelně-fantastický svět nabízí tři rozsáhlá patra plná expozic, 3D retro kino se starou čarodějnicí, strašidelný výtah, který vás zaveze do tajuplného podzemí, a celkem 86 pohyblivých či mluvících strašidel. Na nádvoří na děti čeká domeček na kuřích nožkách a skákací hrad. Pokud máte doma menší nebo bojácnější děti, ideální čas pro návštěvu jsou prázdninové „rodinné pátky“, kdy v zámku namísto živých strašidel potkáte hodné víly a prostory jsou více osvětlené.

Jen nedaleko v kulturním domě  vás čeká zcela jiný, něžný zážitek – Svět skřítků a víl. Jde o unikátní autorskou výstavu Jany Kuchařové, která představuje více než 2 00 miniaturních bytostí, zvířátek a domečků, jež jsou do nejmenších detailů ručně modelované z polymerové hmoty. Výstava je koncipována jako cesta z vesničky veselých lučních víl do temného lesa plného zlověstných a škodolibých bytostí a celou procházku provází zábavný kvíz pro zvídavé děti. Letošní výstava probíhá v termínu od 27. června do 30. srpna, takže si ji během léta rozhodně nenechte ujít.

Osvěžení v lomu

Až vám po celém tom objevování historie, zřícenin a strašidel bude horko, Dolní Rožínka schovává v rukávu poslední trumf – koupání v zatopeném lomu na okraji obce. Toto místo obklopené skalami a zelení nabízí příjemné útočiště a možnost rychlého letního zchlazení v horkých dnech. Voda si drží příjemnou teplotu po celou sezonu. V areálu najdete pláž s lavičkami, blízké parkoviště a vodní plocha je bezpečně rozdělená na mělké dětské brouzdaliště a hlubokou část pro zdatné plavce.

Dolní Rožínka je důkazem toho, že i malá obec na Vysočině dokáže nabídnout program na celý den. Projděte se pod korunami stromů v zámeckém parku, objevte tajuplný zednářský odkaz hraběte Mitrovského v lesoparku Templ, zažijte trochu strachu v Draxmoour a den zakončete skokem do chladivé vody zatopeného lomu. Dolní Rožínka vás zkrátka při každé návštěvě odmění novým, nečekaným příběhem.