8 - Staré město

Nacházíte se na místě s panoramatickým výhledem na dnešní město i bývalý klášter. Toto místo bylo v minulosti klíčovým komunikačním uzlem pro klášterní hospodářství. Dodnes je patrné charakteristické trojúhelníkové uspořádání dřívější rušné křižovatky. 

Cesty se zde rozbíhají do čtyř směrů. Severozápadní směr, odkud jste přišli, vedl k vápenickým provozům. Jihozápadně byste se vrátili do prostoru hamrů a železářských provozů v katastru dnešních Hamrů nad Sázavou. Severovýchodní větev cesty vede kolem klíčových hospodářských provozů Starého Dvora a později také Nového Dvora (tzv. Lyry) ke správnímu centru panství - cisterciáckému klášteru. Na jihovýchod vedla cesta dodnes dochovaným úvozem do městečka, od roku 1607 města Žďáru. Přibližně v polovině tohoto úvozu, v místech dnešního sídliště Klafar, se nachází unikátní archeologická lokalita - původní trhová osada Žďár.

Osídlení v místech, kde se dochovalo označení „Na Starém Městě“, existovalo ve 3. čtvrtině 13. století. Dozvídáme se o něm z Kroniky žďárského kláštera, jejíž autor, pozdější mnich Jindřich Řezbář, přišel jako dítě do osady se svým otcem kameníkem Ekwardem, který se měl podílet na výstavbě kláštera. Jedinečnost této lokality spočívá ve dvou aspektech - o její existenci včetně dat o jejím vzniku a opuštění informuje uvedená kronika a zdejší osídlení trvalo přibližně jednu až dvě generace. Poté se přesunulo do prostoru dnešního centra města. Příčina tohoto přemístění není úplně jasná - mohla souviset s oddálením osídlení od kláštera nebo s vybudováním nového sídla ve strategičtější poloze na mírně vyvýšeném místě nad tokem řeky Sázavy. 

V současnosti již byla archeologicky prozkoumána většina plochy této osady. Nálezy ukazují na osídlené s přibližně 14 usedlostmi rozmístěnými po obou stranách cesty, ale dokládají také rozsáhlý výrobní okrsek související se zpracováním železné rudy z blízkých zdrojů. Doloženo je hutnictví i kovářství. Z dalších řemesel byla prozkoumána kamenická dílna, patřící patrně již zmíněnému kameníku Ekwardovi, kde byly nalezeny fragmenty kamenických článků pro klášterní stavby, a dále hrnčířská dílna s pecí se zachovanou částí vsádky. Kromě práce pro vznikající klášter byla podstatná hospodářská činnost obyvatel a patrně také trhová funkce. 

Úkol pro děti:

Když byla ve středověku zakládána osada/vesnice, přišlo několik rodin na místo a pustili se do budování. Některé základní suroviny si přivezli (např. obilí na zasetí), další nalezli na místě (dřevo na stavbu domů…). Přemýšlejte, co vše bylo potřeba obstarat, aby taková vesnice mohla vzniknout a fungovat. Jaká řemesla bylo důležité mít ve vesnici, když na trh do nejbližšího města to bylo daleko.