Na chvíli sklářem v Karlově

První desítky zájemců už prošly novým workshopem pro veřejnost s názvem Na chvíli sklářem, který připravila sklářská huť AGS Svoboda Karlov. V průběhu prázdnin jsou v plánu ještě dva letní termíny, a to 8. a 22. srpna. Na chvíli, konkrétně na celou hodinu za 2 400 Kč, se může stát sklářem i skupina až pěti lidí, kteří se při tvoření postupně prostřídají. Sklářský mistr jim nejprve vysvětlí veškeré základy a pak už návštěvníci sami vezmou do rukou sklářskou píšťalu a pod odborným dohledem se pokusí vyrobit vlastní originální suvenýr. Ten bude po nezbytném chlazení a obroušení připraven k vyzvednutí třetí den.

Z rozpálené pece účastníci workshopu naberou na píšťalu trochu rozžhavené skloviny o teplotě přesahující tisíc stupňů Celsia. Tavenina má zhruba konzistenci medu a velmi podobně se i chová. Píšťalou je proto nutné stále otáčet, aby se horké sklo vycentrovalo a nestékalo. Když hmota trochu ztuhne, čeká ji obalení v krystalcích zvolené barvy a následné opětovné natavení v peci, aby bylo možné sklo pomocí nástrojů či forem dál tvarovat. Klíčová je rychlost a přesnost, protože sklovina na vzduchu rychle chladne a ztrácí tvárnost. Když se začátečníkům nedaří, nezbývá než všechno opět nahřát a začít znova.

„Nejlépe se pracuje s lidmi, pro které je pobyt v huti zážitek, přijdou s nadšením, že něco vytvoří vlastníma rukama, ale neplánují předem, co přesně by to mělo být,“ sdělil jeden ze sklářů, devětadvacetiletý Jan Brožek pocházející ze Sázavy. Ovšem ne z té u Žďáru, nýbrž ze středočeského města vyhlášeného sklářskou tradicí. Sklářem se však vyučil až po absolvování střední grafické školy a své vzdělání pak ještě dovršil magisterským studiem. Do Karlova se Jan Brožek dostal nedávno. „Náhodou jsem narazil na inzerát, že pan profesor Svoboda hledá skláře. Řekl jsem si, že se zkusím přihlásit,“ prozradil mladý sklář s tím, že do Karlova se stěhoval i se svými díly, protože se rovněž věnuje umělecké tvorbě – něco z ní je k vidění v galerii.

Jednou ze zajímavostí tradičního řemesla, o které se účastníci workshopu dozvědí, je fakt, že skláři-leváci to mají v provozu poměrně komplikované. „Píšťala se drží levou rukou, která jí také otáčí, zatímco pravá ruka vykonává práci s nástroji. Proto to mají leváci složitější. Když si to jako pravák zkusím otočit a použít například sklářské nůžky levou rukou, je to doopravdy boj a smekám před každým, kdo je schopen se takto adaptovat,“ přibližuje Jan Brožek.

Workshopy pro veřejnost budou v karlovské huti pokračovat i po prázdninách, s největší pravděpodobností půjde o jednu sobotu v měsíci. Zvažuje se však také varianta včlenit je do běžného provozu v pracovní dny.

Co všechno můžete v karlovské huti navštívit

Do sklářské hutě se však můžete vydat i ve dnech, kdy se zrovna nekonají zážitkové workshopy. V pracovních dnech lze nahlédnout přímo pod ruce sklářských mistrů a brusičů při dopoledních exkurzích. Dozvíte se na nich, jak vzniká surové sklo i jaké náročné techniky vyžaduje jeho tvarování u pece. Pro děti i dospělé, kteří chtějí tvořit méně náročnou formou, jsou k dispozici tvořivé dílny zaměřené na malování na sklo.

Lákavou zastávkou je také rozlehlá galerie s prodejnou. K nahlédnutí i k zakoupení jsou zde jak ikonická díla profesora Jaroslava Svobody, tak i současná produkce sklárny. Galerie je otevřena od pondělí do soboty.

Profesor Jaroslav Svoboda, významný český sklářský výtvarník, založil sklárnu v Karlově v roce 1990. Letos v dubnu provoz hutě znovu osobně převzal a pokřtil novou pec poté, co v huti koncem minulého roku skončil sklářský mistr Lukáš Verner, jenž ji měl v pronájmu od roku 2019. I ve svých osmaosmdesáti letech Jaroslav Svoboda nadále aktivně tvoří. „Provoz huti je dnes zcela jiný, než byl v 90. letech, kdy jsme zaměstnávali přes 120 lidí. Dnes je nás jen devět, z toho dva skláři. Těší mě však, že se podařilo sehnat mladého a šikovného skláře. Dokud se stále ještě najdou mladí lidé s opravdovým zájmem o řemeslo, situace ještě není tak zlá,“ dodává s úsměvem Jaroslav Svoboda.