Zámek Karlštejn v srdci Žďárských vrchů

Na pomezí Kraje Vysočina a Pardubického kraje, v místech, kde se kopce noří do hlubokých lesů a nad údolím řeky Svratky se zvedají skalnaté hřebeny, leží jedno z nejromantičitějších míst celého regionu. Pozdně barokní lovecký zámeček Karlštejn se nachází v nadmořské výšce 783 metrů nad mořem nad obcemi Svratka a Svratouch. 

Zámecký areál tvoří trojice budov obklopujících čestný dvůr, do kterého návštěvníka přivádí kovaná brána lemovaná vzrostlou stromovou alejí. Karlštejn bývá neoficiálně nazýván střechou Evropy, protože stojí přímo na hlavním evropském rozvodí Labe a Dunaje. Během letních prázdnin se navíc interiéry otevírají veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek, které probíhají v pondělí, středu a čtvrtek ve 13:00 a 15:00 hodin, a od pátku do neděle navíc i v 11:00 hodin. Zámecká hospůdka je také otevřena denně mimo úterý.

Od osamělé kaple k pohnuté historii a znovuzrození

Samotné jméno zámku nemá nic společného se slavným hradem Otce vlasti Karla IV. Název totiž vznikl přenesením z nedalekého skalního útvaru Zkamenělý zámek, který byl dříve označován jako Starý Karlštejn. Tehdejší německy mluvící lesní personál nazýval tamní obnažená skaliska „Kahlstein“, tedy holý kámen, což si zdejší české obyvatelstvo postupně přizpůsobilo do podoby Karlštejn.

Historie osídlení na tomto návrší se začala psát v roce 1708, kdy zde byla postavena kaple zasvěcená svatému Jiljí, jejíž oltář byl slavnostně vysvěcen opatem hradišťského kláštera 20. září téhož roku. Významný památkář Karel Chytil ve svém Soupisu památek v politickém okrese Chrudimském z roku 1900 uvádí, že na tumbě byly umístěny dřevěné sošky svatého Jiljí, svatého Huberta a svatého Eustacha, nad nimiž visel obraz představující Pannu Marii jakožto orodovnici beroucí pod plášť Adama a Evu v lesní krajině.

Při této kapli začal hrabě Filip Kinský z Vychnic a Tetova v roce 1776 budovat pozdně barokní lovecký zámeček. Hrabě Kinský, majitel rychmburského panství, stavbu dokončoval přes deset let a poprvé na zámečku pobýval v roce 1787. Původní kaple byla vestavěna do levého přízemního křídla zámečku. Hlavní objekt měl v prvním patře reprezentační hodovní síň a v přízemí obytné místnosti, zatímco v přilehlých křídlech se nacházely konírny a dílny. V okolí byla zřízena střelnice a dvě obory pro chov jelení a černé zvěře. Už v roce 1789 je v historických pramenech poprvé zmiňována i malá osada, která v blízkosti zámečku vyrostla.

Okolí Karlštejna však nebylo jen místem panských kratochvílí. V roce 1784 byl přímo na zámku zřízen úřad pro řízení železných hutí rychmburského panství. Okolní lesy sloužily jako zdroj dřeva a v milířích se vypalovalo dřevěné uhlí potřebné pro zpracování železné rudy těžené např. u Čachnova či Svratoucha. Když začátkem 19. století hutě zanikly, nahradily je sklárny na výrobu dutého a tabulového skla či hrnčířství. Obrovská spotřeba dřeva v pecích navždy proměnila charakter zdejších hvozdů, kde původní bukové lesy ustoupily smrčinám.

V roce 1823 koupil panství kníže Karel Alexandr z Thurn-Taxisů od Filipa Josefa Kinského za milion zlatých. Nový majitel zrušil čachnovskou oboru a v roce 1825 zámeček přebudoval na panskou myslivnu. Ve 30. letech 19. století v ní působil vzdělaný lesník Petr Jindřich z Luseku, zemský měřič a ředitel dolování na českomoravských horách. Původní dřevěná stavba myslivny však v roce 1928 vyhořela po úderu blesku.

Po zestátnění majetku Thurn-Taxisů v roce 1945 nastalo pro Karlštejn dramatické období, během něhož se rychle střídali majitelé. Objekt vlastnil Klub českých turistů, Československá obec sokolská i TJ Spartak Svratka, která zde zřídila obrazárnu. V roce 1950 posloužil zámeček a jeho okolí jako autentická kulisa při natáčení filmu Temno podle románu Aloise Jiráska. Následně byl objekt prodán národnímu podniku ČKD Sokolovo a zámeček začal rychle chátrat. Svratecká kronika v roce 1955 uvádí, že lovecký zámek propadá zkáze, hrozí jeho sesutí, střecha budovy je skoro rozpadlá a do celého prvního poschodí zatéká. Evidenční list památkového úřadu z roku 1975 pak popisuje prohnilé krovy, zřícené půdy i šamotovou sochu Turka bez hlavy.

Teprve po roce 1974 převzal objekt podnik OP Prostějov, který zahájil rekonstrukci a přestavěl vnitřní prostory na školící zařízení. V roce 2001 si historických exteriérů zámečku znovu všimli filmoví tvůrci při natáčení několika dílů seriálu Četnické humoresky. Zásadní zlom v historii Karlštejna pak nastal v letech 2014 až 2020, kdy soukromý vlastník zrealizoval komplexní a citlivou památkovou obnovu, která zámečku vrátila jeho původní pozdně barokní punc a zpřístupnila ho veřejnosti.

O čertech na Karlštejně a zlaté kuželce

Kromě bohaté historie je Karlštejn opředen i lidovými pověstmi. O vysoké mansardové střeše se vypráví, že dešťová voda ze severní strany stéká do Severního moře a z jižní do moře Černého. Když byl hrabě Kinský už starý a nemocný a chátrající zámeček na čas osiřel, vyprávělo se mezi lidmi, že se do opuštěného sídla nastěhovali čerti. Pekelníci pořádali ve slavnostním sále divoké hostiny a z dlouhých chodeb si udělali kuželkovou dráhu. Šestispřežení černých hřebců sem noc co noc sváželo nečisté síly z celého kraje a z komínů se valil štiplavý dým. Lidé ze Svratky a Svratouchu se báli v noci vycházet a sedláci raději nechali okolní pole ležet ladem.

Až mladý uhlíř Matěj z osady Cikánka, chlap jako hora zvyklý na těžkou práci u milířů při řece Svratce, se rozhodl čerty vyhnat. S formanským bičem za pasem se za kuropění potichu proplížil kovanou bránou až do prvního patra, odkud se ozývalo strašlivé chrápání. Nahlédl klíčovou dírkou do hodovního sálu a uviděl u stolu spící čerty. Vtom jednomu pekelníkovi vyklouzla z ruky těžká kuželková koule a spadla mu přímo na kopyto. Čert zaječel, Matěj se lekl, vrazil celou vahou do dveří a ty se s třeskotem otevřely. Vyděšení čerti uviděli ve dveřích vysokého muže s tváří černou od uhlí a vykřikli v domnění, že pro ně přišel sám rozzlobený Lucifer. V divokém zmatku vyskočili z oken a rozutekli se po lesích. Na zámečku po nich zůstala jediná zapomenutá kuželka. Když si ji odvážný Matěj odnesl domů, zjistil, že je odlita z ryzího zlata, a na Karlštejně byl od té doby klid.

Zámecký život a tipy na výlety do okolí

Lovecký zámeček celoročně ožívá kulturou, výstavami a tradičními slavnostmi. Až do prosince roku 2026 je v rámci prohlídek přístupná výstava fotografií Krajiny Tomáše Nadrchala, rodáka ze Svratouchu, který ve svých minimalistických snímcích zachycuje prchavou krásu ranních mlh a hru světla v přírodě Žďárských vrchů, Posázaví i jižní Moravy. Výtěžek z prodeje fotografií navíc poputuje na dobročinné účely. 

V nezaměnitelné atmosféře zámeckého nádvoří se ve čtvrtek 20. srpna od 20:00 hodin uskuteční koncert kapely Buty, která zahraje své největší hity pod širým nebem. 

V sobotu 29. srpna pak zámeček přivítá 5. ročník Poutních slavností svatého Jiljí. Program začne ve 13:30 pobožností u kříže, po níž bude následovat poutní mše svatá za doprovodu Babylonských trubačů. Součástí programu budou také posezení s Horáckou muzikou, ukázky dravců, program s Domem přírody a CHKO Žďárské vrchy a večerní koncert v zámeckém sálu.

Kam na výlet v okolí

Návštěvu zámečku Karlštejn můžete snadno propojit s výlety po okolních zajímavostech. Jen kousek odtud se tyčí přírodní památka Zkamenělý zámek – až deset metrů vysoká skalní hradba, která v minulosti sloužila jako pravěké i raně středověké hradiště a během třicetileté války jako úkryt místních obyvatel. 

Nedaleká Svratka zase bývala mekkou českých krajinářů. Její jedinečnou atmosféru přibližuje Malířská naučná stezka se 17 zastaveními, která porovnávají historické obrazy s dnešní krajinou, na kterou plynule navazuje žlutě značená Cínova cesta ke Zkamenělému zámku lemovaná třinácti kameny s veselými motivy od malíře Františka Cíny Jelínka.

Přímo ve Svratce stojí za návštěvu Městské muzeum s věrnou expozicí prvorepublikového městečka, nostalgickou prodejnou Jednota ze 70. let a Galerií malířů Vysočiny. Nadšenci do sportu i historie si mohou zahrát na zdejším devítijamkovém golfovém hřišti, které patří k nejstarším v republice. 

Fanoušci techniky by měli navštívit v sousedním Svratouchu Muzeum historických motocyklů. Sídlí v památkově chráněné budově z roku 1863, jež dříve sloužila jako evangelická škola a modlitebna. Muzeum v ní po rozsáhlých úpravách v roce 2016 založil místní sběratel Pavel Šiller a v roce 2020 expozici rozšířil do půdních prostor. Zdejší sbírka se odlišuje velkým zastoupením unikátních a především plně funkčních zahraničních strojů z Německa, Ameriky, Anglie či Francie.