Boj o prestižní Strom čtvrtstoletí

Anketa Strom roku oslavuje významné jubileum, čtvrtstoletí své existence. Při této příležitosti se pořadatelé rozhodli uspořádat mimořádné hlasování o titul Strom čtvrtstoletí. O přízeň veřejnosti se uchází celkem třináct výjimečných stromů, které se v minulosti staly celostátními vítězi. A my v Koruně Vysočiny máme obrovskou radost, protože náš region zastupují hned dva legendární stromy – tisíciletý Pernštejnský tis a ikonická Chudobínská borovice.

Hlasování probíhá na webových stránkách www.stromroku.cz až do 5. října 2026. Každý hlasující může podpořit svého favorita jedním hlasem z jedné e-mailové adresy. Pojďme si připomenout dechberoucí příběhy našich zástupců.

Pernštejnský tis: Strážce hradu

Pernštejnský tis červený (Taxus baccata), vítěz ankety Strom roku 2005, roste na skalnatém svahu pod nedobytným hradem Pernštejn. Tento tisíciletý stálezelený jehličnan s obvodem kmene 455 cm a výškou 15 metrů je tichým svědkem osidlování údolí řeky Svratky. Tis patří k nejstarším a nejvýznamnějším památným stromům v České republice.

Vypráví se, že podél řeky Svratky se kdysi vracel unavený poutník ze Svaté země. Měl krok těžký, vlas i plnovous bílý a na zádech už nesl hezkou řádku křížků. Když dorazil k holému skalnatému kopci pod Pernštejnem, spatřil nevídané lidské mraveniště. Stovky poddaných, zedníků, kameníků, tesařů i horníků se tam lopotily při stavbě nového panského sídla. Poutníka troufalost stavitelů zaskočila. Když mu jeden z kameníků odsekl, že staví hrad, stařec se zhrozil a namítl, že na skále nemůže vyrůst další skála a dílo se jim nikdy nepovede. Kamenický mistr ho však odbyl slovy, že staví z kamene a ne z jeho víry a že jejich hrad tu bude stát i ve chvíli, kdy stopy starcových kroků zanese písek. Rozhněvaný poutník tehdy zarazil svou tisovou hůl z palestinského háje do kamenné sutě a zahřímal, že dříve se tato stará hůl na skále uchytí a letorosty vydá, nežli lidé hrad dokončí. Pak odešel a už o něm nikdo neslyšel. Lidé ve stavbě pokračovali, ale na jaře užasli nad zázrakem. Hůl v kamení skutečně zapustila kořeny a zanedlouho vypučely zelené ratolesti. Současně s rostoucím stromem stoupaly k nebi i kolmé hradní zdi.

Od té doby se na Pernštejně věří, že tis je strážcem hradu a sdílí s ním společný osud. Když bouře zničila část jeho koruny, klesla velká klenba v hradní síni, a když uschla jedna tisová větvička, musel být snesen celý chatrný ochoz. Tragickému požáru hradních sýpek v roce 2005 pak bezprostředně předcházelo ulomení suché větve. Místní věří, že až padne tento strom, zanikne i sám hrad.

Dnes tis tvoří mohutný dvojkmen svírající vnitřní dutinu a jeho korunu zpevňují bezpečnostní táhla. Životní síla tisu je však neuvěřitelná. V druhé polovině 19. století přitom strom málem zahynul, když byl jeho kmen do výšky 50 cm zalit bahnem. Tehdejší hradní zahradník však naplavenou zeminu odstranil a umožnil stromu nebývalou regeneraci.

Hlasovat můžete zde.

Chudobínská borovice: Strážkyně zatopeného údolí

Druhým reprezentantem našeho regionu je Chudobínská borovice lesní (Pinus sylvestris), která se pyšní titulem Strom roku 2019 a v roce 2020 se stala dokonce absolutním vítězem mezinárodní soutěže Evropský strom roku jako vůbec první český strom v historii.

Tato osamělá borovice roste na skalnatém ostrohu Vírské přehrady již přibližně 350 let. Pamatuje vládu Marie Terezie, staré hamry i rozvoj turistiky v údolí Svratky, kterému se kdysi s hrdostí říkalo Českomoravské Švýcarsko. Největší zkouška však přišla v roce 1956, kdy byla malebná vesnička Chudobín zatopena kvůli stavbě vodní nádrže Vír. Všech 143 obyvatel muselo své domovy opustit. Borovice však zůstala jako jediný živý pamětník a symbol zaniklé obce.

Podle lidové legendy u borovice za větrných nocí hrává sám čert na housle – tak si totiž místní obyvatelé vysvětlovali hvízdající vítr a meluzínu, které se prohánějí svrateckým údolím.

Chudobínská borovice měří 14 metrů a je úchvatným důkazem houževnatosti přírody. Její kořenový systém zažívá extrémní výkyvy: při maximálním stavu vody bývá zcela zatopen a strom dramaticky vystupuje z hladiny (jak je zachyceno i na její oficiální české poštovní známce), zatímco při nízkém stavu se tyčí více než 20 metrů nad vodou.

Chudobínská borovice se nachází v I. ochranném pásmu vodárenské nádrže Vír, kde platí přísný zákaz vstupu. Strom je velmi citlivý na sešlapávání půdy. Nejkrásnější výhled na tuto přírodní královnu si můžete bezpečně vychutnat z protilehlé Vodohospodářské naučné stezky.

Hlasovat můžete zde.

Dejte hlas Stromu čtvrtstoletí!

Oba tyto stromy představují jedinečné přírodní klenoty, reprezentují obrovskou sílu i dědictví Vysočiny a jsou nesmazatelně spojeny s fascinujícími příběhy našeho regionu. Pomozte nám dostat titul Strom čtvrtstoletí do Koruny Vysočiny. Který z nich si získá vaše srdce? Bude to mýtický Pernštejnský tis, nebo osamělá Chudobínská borovice?

www.stromroku.cz