Couračka

Couračka je vlastně zelňačka zalitá smetanou. A couračka se jí říkalo proto, že zelí se v ní při nabírání lžící táhne (courá). Na Horácku byla u hospodyní ve velké oblibě, protože v kamenitém kopcovitém kraji se kromě typických brambor, které představovaly kromě obilnin důležitou součást jídelníčku našich předků, pěstovalo i zelí. To se téměř v každé rodině nakládalo do soudku na zimu a kromě řady pokrmů, do nichž se pak používalo, bylo i důležitým zdrojem vitaminu C. Ačkoliv naši předkové o něm tehdy ještě nic netušili, kysané zelí se bralo i jako všelék.    

Variant horácké polévky je vícero, záleží na chuti strávníků, kteří si ji různě vylepšují. Jednou z možností je například přidání hub, ať už čerstvých, sušených, či naložených, případně uzeniny. Navíc nejen v každém kraji, ale i rodině podobnou polévku připravují trochu jinak. Základem té horácké je však kysané zelí, brambory, smetana a koření. Pokud chcete, aby se vám couračka na lžíci tolik „necourala“, kysané zelí nejdříve překrájejte na menší kousky.

Suroviny

• 250 g kysaného zelí
• 500 g brambor
• sůl
• pepř
• bobkový list
• kmín
• 250 ml smetany na vaření
• 2 lžíce hladké mouky           

Postup
Kysané zelí povařte ve vodě, přidejte sůl, pepř, kmín a bobkový list. Až zelí změkne, přidejte k němu brambory nakrájené na menší kousky. Až jsou měkké i brambory, polévku zahustěte smetanou rozmíchanou s moukou, která ji současně zjemní, a ještě ji krátce provařte. Kdo má radši sladší chuť, může si polévku ještě dochutit troškou cukru.

Podávání
Couračku podávejte v nahřátých talířích a každou porci polévky ještě můžete ozdobit čerstvími bylinkami, případně na vrch nakrájet na tvrdo uvařené vejce či opečenou klobásu.