Podzimní výlet Svrateckou hornatinou

Malá vysočinská vesnička Chlébské, místní část Skorotic, je startem a cílem asi dvaadvacet kilometrů dlouhého výšlapu podzimní přírodou na pomezí Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. A vzhledem k tomu, že místo je navštěvované zejména na jaře, když kvetou bledule, parkoviště u vstupu do rezervace Údolí Chlébského potoka, kudy míří zelená značka směrem k Jihomoravskému kraji, bývá prázdné. Záplavy bledulí kolem potoka se začátkem podzimu v lokalitě vystřídaly tisíce fialových květů ocúnů, které pokrývají svažité louky nad údolím.

Značka prochází přes lesy k rozcestí Kačiny. Od něj pak vystoupá zarostlou pěšinkou do kopce a zamíří k Černovicím. Ty už patří do Jihomoravského kraje, ale stejně jako jejich okolí jsou součástí přírodního parku Svratecká hornatina. První písemná zpráva o vesnici pochází z konce 13. století, ale existovala již dříve. Od konce 15. století byla přičleněna k panství šlechtického rodu Pernštejnů, kteří měli nedaleko svůj rodový hrad. K dominantám vesnice patří zejména barokní kostel sv. Jana Křtitele na jejím okraji, který byl vystavěn v letech 1778 až 1780 na místě původního staršího svatostánku.

Za Černovicemi si lze udělat malou zacházku kolem rybníčku Horní koupaliště do přírodní rezervace Ploník, která je pojmenovaná podle mechu, který tam v hojné míře roste. Předmětem ochrany jsou hlavně tamní mokřady.

Po návratu na zelenou značku pěšina vede přes rozcestí Zněcko až k hranici přírodního parku Halasovo Kunštátsko, a zatímco zelená značka se stáčí doprava, trasa pokračuje doleva až ke komunikaci mezi Hlubokým u Kunštátu a Tasovicemi. Po asi dvě stě metrech se vlevo u silnice „vypíná“ recesistická Tasovická špalková rozhledna skládající se ze dvou špalků. Provozovatelé slibují výhled, kam až oči dohlédnou, a s upozorněním na možnou akrofobii návštěvníků neuvádějí výšku rozhledny. Stejně tak nosnost, protože ji nikdo nezná. Hned vedle stojí meteorologická stanice v podobě zavěšeného kamene. Další výhledy nabízí i cesta klesající k Tasovicím.

Poté, co červená značka projde Tasovicemi kolem kaple sv. Trojice, začne klesat k místu zvanému Žalov. Tam se kromě pietního hrobu nachází Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě s muzejní expozicí. Muzeum stojí v místě někdejšího tábora, původně koncem 30. let 20. století vzniklého jako pracovní při stavbě úseku dálkové silnice Plzeň – Moravská Ostrava. Později se z něj stal kárný tábor pro osoby vyhýbající se práci a v letech 1942-43 tam byli soustřeďováni lidé cikánského etnika. Táborem jich prošlo bezmála čtrnáct stovek, více než polovina z nich byla transportována do Osvětimi a dvě stovky lidí přímo v táboře podlehly tyfové epidemii. Někteří z nich byli pohřbeni v hromadných hrobech poblíž tábora, další na hřbitově v Černovicích.

Trasa spolu s červeným značením zamíří do Hodonína, malé vsi v údolí na soutoku říčky Hodonínky a Rozsečského potoka. První písemná zmínka o vsi se datuje k roku 1360 a od 1. poloviny 16. století se vesnice rovněž pojila se šlechtickým rodem Pernštejnů. Až v roce 1994 byla na návsi postavena kaplička Nanebevzetí Panny Marie. Zajímavostí je rovněž pamětní kříž po pravé straně za zástavbou, který připomíná dva padlé rumunské vojáky, kteří byli v lokalitě pohřbeni na konci II. světové války.

Cesta pokračuje přes turistické rozcestí Nad Berankou sousedící se stejnojmennou přírodní památkou, jež představuje zalesněný skalní hřbet s patnáctimetrovou skálou zvanou Nad Hájenkou. Červené značení poté stoupá dále mezi přírodními památkami Kačiny a Habrová, v obou nechybí skalní výchozy a balvanové proudy. Asi tři sta metrů dlouhý úsek cesty ke zpevněné komunikaci, z níž dále vede značka vlevo k rozcestí Kačiny, je značně nepřehledný a minimálně prošlapaný – vede mezi oplocenkami náletovou vegetací včetně hustého travního porostu, který dosahuje výšky více než půldruhého metru.

Za rozcestím Kačiny se trasa přeorientuje na zelené značení a stáčí se zpět k Chlébskému. Na okraji přírodní památky Údolí Chlébského potoka opustí značení a vydá se po naučné stezce vpravo do kopce. Ta zamíří lesem, mezi remízky a loukami do horní části osady. Právě horní část stezky nabízí pohledy na podzimní louky plné ocúnů.

Ve středu Chlébského je k vidění historická čtyřkolová hasičská stříkačka místních hasičů v proskleném přístřešku a zajímavostí je i venkovská usedlost číslo popisné 2 za úřadem – kulturní památka dokládající tradiční lidové stavitelství 19. století. Stezka poté z horní části osady strmě klesne kolem kaple sv. Jana Křtitele z roku 1872, která nahradila kapličku ze 14. století. Cestou k parkovišti trasa prochází spodní částí vsi podél Chlébského potoka. Vpravo od cesty se nachází kulturní památka v podobě bývalého mlýna. Pozůstatky zařízení z první poloviny 17. století, jejichž součástí je i stodola přebudovaná na obytný dům, se nacházejí v soukromé zahradě, takže nejsou přístupné.