Za vlkem a skalami Žďárských vrchů

Pokud hledáte podzimní výzvu, která prověří vaši kondici a zároveň vás zavede do těch nejmalebnějších a nejzajímavějších koutů Žďárských vrchů, vydejte se na poctivý dvaatřicetikilometrový trek v okolí Nového Města na Moravě. Okružní trasa nazvaná Po stopách posledního vlka propojuje hluboké lesy, skalní vyhlídky, romantické rybníky i silné příběhy spojené s historií a legendami tohoto rázovitého kraje.

Před 13. stoletím byste tuto krajinu vůbec nepoznali. Byla liduprázdná a pokrytá neproniknutelným hvozdem na zemské hranici Čech a Moravy. V těchto lesích nacházela úkryt divoká zvířata – losi, zubři, medvědi i vlci. Dnes už se vlci do Žďárských vrchů pozvolna a opatrně vracejí, ale památka na toho úplně posledního, historicky doloženého vysočinského vlka vás provede celým tímto velkolepým okruhem.

Tento náročný výšlap začíná i končí u rybníka Koupaliště v Novém Městě na Moravě. První kilometry vedou do lesa Ochoza, který je protkaný cyklistickými traily a v zimě lyžařskými tratěmi. Pokud budete pozorní, tak odhalíte na zdejších stromech osm obrázků s motivy z místní historie a pověstí, jejichž autory jsou novoměstští umělci.

Trasa vás pojede světově proslulou Vysočina Arena s biatlonovým stadionem a začne stoupat přes Vlachovice kolem Bílé skály. Jedná se o kopec s krásným výhledem, avšak samotnou skálu zde nenajdete.

Cesta vás přivede k Sykovci, který je nejvýše položeným rybníkem na Vysočině. Díky rozsáhlé revitalizaci a absenci chovných ryb od příštího roku nabídne skvělé koupání. Jen o kousek dál v lese u Tří Studní potkáte lesní studánky Barborka a Vitulka. Druhá z nich nese jméno po talentované hudební skladatelce Vítězslavě Kaprálové. Právě za ní sem na letní byt jezdíval skladatel Bohuslav Martinů, jehož okouzlení tímto koutem Vysočiny dalo vzniknout slavné kantátě Otvírání studánek.

Hned navazující zastávkou je rybník Medlov, který se svou rozlohou 22 hektarů a nadmořskou výškou 710 m n. m. představuje absolutní unikát Žďárských vrchů. Voda z něj odtéká potokem Medlovka do říčky Fryšávky, která patří do Zelené knihy IUCN. Okolí tvoří rašeliništní louky s ortorulovým podložím, což místu dává specifický severský ráz.

Podle staré pověsti na místě Medlova dříve stálo bohaté město. Tamní horníci těžili tolik stříbra, že si nechali ulít čtyři obří stříbrné zvony. Pýcha měšťanů však byla potrestaná a město se propadlo do země. Až o staletí později vyhrabalo prase při vypouštění rybníka okraj jednoho ze zvonů, který pak obyvatelé odvezli do Nového Města.

Skutečná historie rybníka založeného v polovině 16. století Vilémem z Pernštejna dostala nový rozměr v roce 1933 díky vizionáři a lyžařskému reprezentantovi Leopoldu Stehlíkovi. Ten zde vybudoval luxusní letní tábor a v roce 1934 i zděný funkcionalistický Hotel Medlov podle návrhu Aloise Wachsmana, divadelního architekta a bratrance Jiřího Voskovce. Medlov se okamžitě stal útočištěm tehdejší elity – odpočívali zde Werich s Voskovcem, Jaroslav Ježek, Oldřich Nový, Adina Mandlová či Jan Drda, který místo nazval „rájem nově nalezeným“.

Po únoru 1948 byl hotel znárodněn Odbory a Leoš Stehlík tragicky zahynul v uranových dolech. V 60. a 70. letech budovu velkoryse rozšířil architekt Jiří Herzán v bruselském stylu do podoby elegantní lodi vyplouvající na hladinu rybníka. Dnes se o Medlov jako o „živou památku“ příkladně starají manželé Piskořovi. Místo plastových oken vrátili původní hliníkové rámy, vracejí do interiérů původní prvky jako jsou kované mříže či sochy a pořádají komentované architektonické prohlídky Medlova, které zavedou návštěvníky do 1. republiky i progresivního „bruselu“.

Za Medlovem už cesta začíná ostře stoupat k jedné z hlavních dominant Žďárských vrchů – na Paseckou skálu (823 m n. m.). Tento mohutný rulový útvar modelovaný mrazovým zvětráváním tvoří tři hlavní útvary (Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštejn). Z turisticky přístupné vyhídky se otevírá úchvatné panoráma do širokého okolí.

Z Pasecké skály vás značka dovede do Studnic, které jsou s 785 m n. m. nejvýše položenou osadou Kraje Vysočina. Východně od vsi trasa míjí hřeben Kopečku, kde se od roku 1929 měřila síla námrazy a do nedávna zde stály unikátní měřicí stožáry.

Projdete typickou horáckou vesničku Odranec a narazíte na místo spjaté s unikátní událostí – 11. června 1619 zde za bílého dne po strašlivém hromobití dopadly tři kusy meteoritu, které však později záhadně zmizely z novoměstského zámku. Příjemnou zastávku nabízé samoobslužný bar Jelení studánka, který se nachází u jelení a dančí farma.

Cesta dál opět stoupá na kopec Metodka. Na jeho vrcholku stojí památník připomínající činnost partyzánských skupin Dr. Miroslav Tyrš a Jermak za druhé světové války a nabízí krásné výhledy a za dobré viditelnosti až na Jeseníky.

Dalším vrcholem na trase je Kamenice (780 m n. m.) nad Roženeckými Pasekami. Zdejší vrchol zdobí pomník Broučků, věnovaný pohádkovým postavám ze světoznámé knížky jimramovského rodáka Jana Karafiáta. Spolek nadšenců jej zde odhalil pod jalovcem na základě propočtů extrémně mrazivé zimy z let 1855/1856.

Z Kamenice vás žlutá značka přivede do hlubokého Koníkovského polesí, kde stojí samotný pomník Posledního vlka. Tento památník přesně označuje místo, kde byl 2. ledna 1830 střítežským revírníkem Václavem Maříkem zastřelen poslední vlk na Českomoravské vrchovině. Vlk vážil 88 funtů (necelého půl metráku) a jeho vycpanina je vystavena na hradě Pernštejně. V sousedství pomníku se rozkládá i přírodní památka Vlčí kámen, chránící zbytek původní jedlo-smrkové bučiny.

Kolem rekreačního střediska vás stezka dovede k Zuberskému rybníku, který patří k nejhlubším ve Žďárských vrších. U jeho hráze najdete další možnost k občerstvení jednak v samoobslužném baru nebo v restauraci areálu Jasenka. U rybníka můžete narazit také na úsměvnou recesistickou zastávku – Stopu Járy Cimrmana z roku 2006 s odlitkem boty a kamennou mohylou.

Posledním velkým skalním zastavením je Vávrova skála u Pohledce. Tento izolovaný rulový blok nabízí krásný výhled na Nové Město na Moravě. Původně zde stály skály dvě, ale druhá z nich byla v minulosti odtěžena a její kámen tvoří základy novoměstské nemocnice.

Z Vávrovy skály trasa klesá do místní části Maršovice s historickou Maršovskou rychtou. Odtud už zbývá jen poslední krátký úsek po polní cestě, který vás přivede zpět k parkovišti u Koupaliště v Novém Městě na Moravě, kde se tento poctivý, 32 kilometrů dlouhý podzimní trek uzavírá.