Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy se nachází v severovýchodní části Vysočiny a zahrnuje téměř celé Žďárské vrchy mezi obcemi Žďár nad Sázavou, Havlíčkova Borová, Hlinsko, Polička a Nové Město na Moravě. Tato harmonická krajina je plná lesů, luk, pastvin, rybníků a potoků s mokřadní vegetací a s velmi řídkým osídlením. Nejvyšším vrcholem je Devět skal.

CHKO Žďárské vrchy je chráněné území s rozlohou 70 940 ha, které je rozděleno do čtyř zón odstupňované ochrany. Nejcennější lokality se nacházejí v I. zóně, která zaujímá 3 % celkové rozlohy. Celkem je na území CHKO vyhlášeno 50 maloplošných zvláště chráněných území, jako jsou rašeliniště, rulové skalní vrcholy, rybníky s mokřady a zbytky přírodě blízkých lesů. Nejrozsáhlejším chráněným územím je národní přírodní rezervace Ransko. Lesy zaujímají přibližně 48 % rozlohy CHKO, ale většinou jsou to nepůvodní stejnověké smrčiny, které představují vysoké riziko z hlediska šíření kůrovce.

Posláním Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy je zachování harmonické a vyvážené kulturní krajiny, v níž jsou významně zastoupeny přirozené ekosystémy. Krajinný ráz, který se formoval od středověké kolonizace někdejšího pomezního hvozdu, zahrnuje zalesněné hřbety Žďárských vrchů prolínající se s poli, loukami s osnovou dřevinné vegetace, rybníky a venkovským osídlením. Významným fenoménem chráněného území je voda. V rámci zdejší husté sítě drobných vodních toků byla od středověku vytvářena rozsáhlá rybniční soustava. K nejcennějším segmentům náleží zejména rašeliniště a další mokřadní společenstva. Rulové skalní útvary vytvořené na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů a mozaika rozptýlené dřevinné vegetace s remízky a kamenicemi jsou typickými krajinnými prvky oblasti.