Z údolí Svratky až k nebesům

Čtyři sta výškových metrů na šesti kilometrech? Na Vysočině žádný problém! Pokud hledáte výzvu, která vás odmění úchvatnými vyhlídkami a probudí v nohách příjemné pálení, vydejte se na výlet z malebného Víru až na rozhlednu Horní les.

Jednadvacet kilometrů dlouhý výlet startuje v hlubokém údolí řeky Svratky, přímo ve Víru, kde si pohodlně zaparkujete u turistického informačního centra pod přehradní hrází vedle bývalé továrny Rotter. Už při pohledu na okolí pochopíte, proč se toto místo stalo turistickým magnetem už v 80. letech 19. století. Za vším stál vizionářský restauratér František Šťastný, který Vír proměnil v centrum turistiky. Jeho specialitou byl bylinný likér „Vírský vánek“ a hosty mu dělali literáti jako Karel Čapek, Petr Bezruč či pěvkyně Ema Destinová. I dnes najdete upravený domek s pamětní deskou, kde to všechno kdysi začalo.

Modrá turistická značka vás nejprve povede kousek podél silnice, ale brzy začne pořádně stoupat směrem k vesnici Chlum (533 m n. m.). Zatímco nohy budou protestovat, oči si užijí na výhledech na Vírskou přehradu, která má s výškou 76,5 metru od základové spáry třetí nejvyšší hráz v Česku. Přehrada zásobuje pitnou vodou nejen žďárský okres, ale i padesát kilometrů vzdálené Brno. Kvůli ochrannému pásmu je dnes přístup k vodě zakázaný.

V Chlumu si všimněte historické hasičské stříkačky v proskleném přístřešku. Vesnice je administrativně spojena s Korouhvicí, ta má zajímavý příběh. Původní část Korouhvice zůstala pod hladinou přehrady. Pět rodin se ale nechtělo vystěhovat do Litobratřic u Znojma a postavilo si nové domky nad Korouhvickou zátokou. Dnes má celá obec spolu s Chlumem jen necelé čtyři desítky stálých obyvatel.
Cesta pokračuje na Javorův kopec (683 m n. m.), který je nejen přírodní památkou se zachovalou květenou, ale také oblíbeným startovištěm paraglidistů. Výhledy? Prostě úžasné!

Posledním úsekem stoupání se dostanete k rozhledně Horní les. Kopec s výškou 774 metrů nad mořem je nejvyšší kótou přírodního parku Svratecká hornatina, rozhledna stojí o devět metrů níže.
Tradice vyhlídkových věží zde sahá hluboko do minulosti. Už v roce 1918 zde stála „Rakušanka“, následovala 21metrová věž (1936-1954) a poté 38metrová rozhledna (1968-1974). Současná telekomunikační věž s vyhlídkovým ochozem slouží od roku 2002. Po vyšlápání 201 schodů a 38 výškových mestrů na vyhlídkový ochoz vás čeká odměna v podobě neopakovatelného výhledu. Za příznivého počasí uvidíte Svrateckou hornatinu, Žďárské vrchy, ba dokonce i Jeseníky nebo Krkonoše.

Dolů do Rovečného se dostanete buď po červené značce Hřídelnou cestou, nebo některou z neznačených pěšinek. Tato obec s asi šesti stovkami obyvatel vás příjemně překvapí svým bohatým dědictvím. Nejpozoruhodnější dominantou je novorenesanční evangelický kostel, který byl v letech 1897-1898  vystavěn na místě zbořené toleranční modlitebny. Ale Rovečné není jen o protestantském dědictví. V obci najdete také katolický kostel zasvěcený svatému Martinovi – krásný barokní svatostánek, který je také památkově chráněným objektem.

Žlutá značka vás pak zavede k Malému Tresnému, odkud se po zelené značce vrátíte k Víru. Ale pozor – nechte si energii na odbočku k vyhlídce Hraběcí stolek! U rozcestí Nad Věstínkem odbočte vlevo a pak vpravo přes louku. Lesní pěšina vás dovede na skalní vyhlídku nad meandrem Svratky. Na místě je dřevěná lavička a o kousek dál i altán. Svůj název vyhlídka získala po hraběti Františku Coudenhove-Honrisch z Kunštátu, jenž do okolí jezdil lovit a místo využíval k odpočinku a občerstvení. Do roku 1930 tam stála i dřevená vyhlídková věž, kterou šlechtic nechal svým nákladem postavit v roce 1902.

Od vyhlídky vede zpět neznačená pěšina, která vyústí na zelenou značku směřující zpátky do Víru.