06 - Dolní hřbitov

Otázky života a smrti člověka provázely odjakživa – a jinak tomu nebylo ani v období baroka, kdy se tato témata výrazně odrážela v mnoha církevních stavbách. Mezi ně patří také hřbitovy existující zpravidla v okolí sakrálních staveb. Kde jinde se mohli lidé pozastavit nad pomíjivostí pozemského života a přemýšlet o křehkosti lidského bytí i posmrtných otázkách. I Dolní hřbitov poukazoval v minulosti na pomíjivost pozemského života a přiváděl věřící k myšlenkám, které směřovaly na stav duše po smrti a křehkost lidského bytí. Na počátku 18. století byla oblast Žďárska postižena několika vlnami morové epidemie. Tehdejší opat cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva provedl řadu opatření. Průběh epidemie se díky tomu podařilo zmírnit. Jedním z těchto opatření bylo i vybudování morového hřbitova, dnes známého pod názvem Dolní hřbitov na okraji klášterního komplexu. 

V roce 1709 byl hřbitůvek, jenž se stal prvním stavebním počinem architekta Jana Blažeje Santiniho na Žďársku, opatem vysvěcen.  V půdorysu objektu je zdůrazněno číslo tři jako odkaz na Nejsvětější Trojici. Součástí původní podoby byly tři oválné kaple, jejichž středy tvořily rohy rovnostranného trojúhelníka.  V jeho centrální části je umístěna socha anděla posledního soudu, troubícího na trubku. Jedná se o motiv z Nového zákona, konkrétně ze Zjevení Janova, které předjímá budoucnost celého světa. 

V roce 1755 byl objekt rozšířen do dnešní podoby o  čtvrtou kapli a dvě hřbitovní zdi. V tuto chvíli byla potlačena trojiční symbolika a půdorys stavby získal podobu lidské lebky. Právě tento motiv byl v 18. století častým námětem barokních malířů či sochařů. 

Po zrušení kláštera roku 1784 sloužil hřbitov farnosti. Na krchůvku byli pohřbívání farníci z nedalekého kostela sv. Markéty, jehož funkci pohřebiště  nahradil právě Dolní hřbitov. Ale také se stal místem posledního odpočinku obyvatel z předklášteří a blízkých vesnic jako např.: Cikháj, Polnička, Světnov nebo Česká Mez aj. V následujících letech vzniklo nové pohřebiště v areálu poutního kostela na Zelené hoře a malý hřbitov byl využíván méně. Především se jednalo o obecní hroby pro chudé nebo o pohřbívání v zimních měsících, kdy byla cesta na Zelenou horu nepřístupná. 

Po druhé světové válce byl areál se starými a neudržovanými hroby upraven. V dnešní době je příležitostně dostupný veřejnosti a můžeme zde obdivovat originály soch světců z nedalekého barokního mostu přes Stržský potok.

Úkol pro děti:

Zkuste ztvárnit barokní sochu. Pohrajte si s postojem, gesty a výrazem ve tváři. Světci mají často u sebe předměty, podle kterých je poznáme, říkáme jim atributy. Najdete ve svém batůžku věci, které by se daly využít jako atributy při této hře?