Volné ubytování
6 - Peperek
Od 13. století byla na Českomoravské vrchovině objevena řada ložisek nerostných surovin. Šlo především o výskyt drahých kovů, zvláště stříbrných rud na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku, které souvisejí s počátky města Jihlavy a Havlíčkova, tehdy Smilova, Brodu. Ve Žďáře nad Sázavou byla situace odlišná. Drahé kovy zde nalezeny nebyly, zato byla patrně již v 1. polovině 13. století objevena ložiska železných rud.
Kopec Peperek (675 m. n. m.), u kterého se právě nacházíte, tvoří starou zemskou hranici mezi Čechami a Moravou a zároveň je hranicí klášterního panství. Především se zde ale nacházejí ložiska obsahující kvalitní železné rudy a snad se zde vzácně vyskytlo i stříbro. Již samotný název kopce je zkomoleninou německého výrazu pro důlní dílo Bergwerk.

Rozvoj těžby železných rud na klášterním panství byl dán nejen příhodným přírodním bohatstvím (výskytem železné rudy i dostatečným množstvím dřeva, které je klíčové pro její zpracování), ale také tehdejšími příznivějšími zákony oproti zákonům týkajících se drahých kovů. Do poloviny 14. století se totiž na železo nevztahoval horní regál. Ten určoval panovníka jako vlastníka konkrétních nerostných surovin, zejména drahých kovů. K jejich těžbě byl nutný jeho souhlas, měl předkupní právo a nárok na podíl ze získaných surovin, tzv. urburu. Právo majitele pozemku, na kterém se těžba odehrávala, mohlo být silně omezeno.
Hornictví 13. století v terénu patrně nezanechalo příliš viditelných stop. Těžba probíhala převážně na povrchu a později byla překryta rozsáhlejší hlubinnou těžbou, která zde pokračovala ještě během 17. století.
Nejběžněji využívanou železnou rudou ve středověku byl limonit. Tato ruda byla lehce tavitelná a vznikala zvětráváním pyritu a vápenato-železitých silikátů v horninách různého typu. Na panství žďárského kláštera se nacházely další zdroje železných rud, například u nedaleké zaniklé vsi Babín či dodnes nevytěžené ložisko u Budče.

Úkol pro děti:
Každý druh kamene měl své využití. Z jiného materiálu se stavěly klášterní zdi, tesal portál nebo tvořily sochy. Najdi v okolí nejzajímavější kámen, porovnej ho s ostatními a vymysli, k čemu by se dal použít.









Inovace map byly vytvořeny v rámci projektu „Zvýšení povědomí o turistické oblasti Koruny Vysočiny" realizovaného za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.