Evropské dědictví doslova na dosah

Označení Evropské dědictví (European Heritage Label/ EHL) získalo doposud 67 památek po celé Evropě a Česko je jedním z evropských států, který se dnes může pochlubit alespoň čtyřmi lokalitami s EHL.  Nově je můžete najít na webových stránkách „ EHL Česko“ (www.ehlcesko.cz) a vydat se do těchto lokalit na výlet a zapojit se do návštěvnických soutěží.

V České republice je nejrozsáhlejší pamětihodností, které získaly toto mimořádné ocenění, evropská síť CISTERSCAPES – konkrétně cisterciácké krajiny Vyšší Brod, Plasy, Žďár nad Sázavou a Velehrad. Dále bylo touto značkou také oceněno Arcidiecézní muzeum a Přemyslovský hrad v Olomouci, státní zámek Kynžvart a Osada Baba v Praze a Kolonie Nový dům v Brně jako součást nadnárodní Kolonie moderní architektury Werkbundu v Evropě.

Označení Evropské dědictví doplňuje další významné iniciativy, jako je Seznam světového dědictví UNESCO či evropské kulturní trasy Rady Evropy. Jeho cílem je přispět k poznání společných hodnot, historie a kulturního dědictví v Evropě.

Když mluvíme o EHL, mluvíme o místech s příběhy — místech, kde se psaly dějiny, kde se Evropa formovala. Místa, která spojují často to, co je vzdálené, co je rozdílné — jazyky, kultury, události — a přitom ukazují, že jsme všichni součástí něčeho většího.

Europe starts here!

Jednoznačně prostorově největší – a také doslova na dosah - jsou jednotlivé cisterciácké klášterní krajiny, nejedná se „pouze“ o objekty klášterů, ale celou kulturní krajinu, ovlivňovanou po dlouhá staletí působením Řádu cisterciáků. Cisterscapes – Cistercian landscapes connecting Europe - jsou nadnárodním projektem, který spojuje 17 cisterciáckých klášterních krajin v Německu (Altenberg, Bronnbach, Ebrach, Langheim, Loccum, Maulbronn, Pforta, Waldsassen), Česku (Plasy, Velehrad, Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou), Rakousku (Rein, Zwettl), Polsku (Wagrowiec-Lekno) a Slovinsku (Konstanjevica na Krki, Stična).

Cisterscapes je jednou ze sedmi pamětihodností, kterým Evropská komise udělila v roce 2024 prestižní ocenění v podobě označení Evropské dědictví – European Heritage Label (EHL). Do této sítě cisterciáckých klášterních krajin spadá i krajina, jejímž centrem je cisterciácké opatství Vyšší Brod.

Unikátnost získání značky European Heritage Label (EHL/ označení Evropské dědictví) spočívá v několika klíčových aspektech, které ji odlišují od jiných ocenění a zdůrazňují její specifický význam.

Především se jedná o zaměření na evropské hodnoty a identitu: na rozdíl od například UNESCO, které se zaměřuje na "výjimečnou univerzální hodnotu" kulturního nebo přírodního dědictví, European Heritage Label (EHL) se soustředí na místa, která mají výrazný symbolický význam pro evropskou historii, kulturu, integraci a společné hodnoty. Nejde tedy primárně o estetickou nebo archeologickou hodnotu, ale o to, jak dané místo přispělo k formování Evropy, jejího vývoje a ideálů.

Důraz je kladen na příběh a poselství. Označení Evropské dědictví neoceňuje jen statické památky, ale především příběhy a poselství, která tato místa nesou. Cílem je zprostředkovat návštěvníkům hlubší pochopení evropských dějin a kultury. Každé místo oceněné EHL tak má současně povinnost vyvinout vzdělávací aktivity a vlastní informačně-osvětový program, který tento "evropský příběh" vypráví.

Klíčové je propojení s živým dědictvím a občany - European Heritage Label podporuje aktivní zapojení občanů, zejména mladých lidí, do poznávání a ochrany evropského dědictví. Usiluje o to, aby tato místa nebyla „muzejními exponáty", ale živými místy pro osvětu, diskusi, vzdělávání a sdílení.

Výrazným znakem je určitá exkluzivita míst, která získala označení Evropské dědictví. EHL je udělováno mnohem menšímu počtu míst než například UNESCO. To podtrhuje jeho exkluzivitu a pečlivý výběr na základě posouzení mezinárodními experty.

Pamětihodnosti, které získaly European Heritage Label, sehrály svou významnou roli v budování evropské identity. V době, kdy se Evropa potýká s různými výzvami, má EHL za cíl posílit pocit sounáležitosti a společné evropské identity mezi občany. Jasně pojmenovává a připomíná společné kořeny a hodnoty, které Evropu spojují.

Příklad cisterciáckých klášterních krajin - Vyšší Brod, Plasy, Žďár nad Sázavou a Velehrad -  je ukázkou akcentace těchto klíčových aspektů značky European Heritage Label, které tuto značku odlišují od jiných ocenění a zdůrazňují specifický význam místa pro Evropu. Unikátnost spočívá v tom, že nebyl oceněn pouze klášter jako budova, ale celá krajina. To zdůrazňuje holistický přístup značky, protože uznává především dopad cisterciáckého řádu na tvorbu současné evropské krajiny, který přesahoval vždy zdi kláštera a formoval celé široké okolí.

Mnišský řád cisterciáků byl založen ve francouzském Citeaux v roce 1098. Dynamicky se rozšířil do celé Evropy, cisterciáci tak významně přispěli k šíření kultury i hospodářských technologií v rámci středověké Evropy. Svá opatství zakládali vždy na principu ekonomické soběstačnosti. Sdílení znalostí a zkušeností jako součást řádového modelu bylo založeno na přeshraniční kultuře a společné identitě, vycházelo z jednotné organizační struktury, hospodářství a postupech kultivace krajiny. Cisterciácká síť vždy měla - a má doposud - celoevropský charakter. Významně utvářela evropskou historii, sjednocování, a přinesla hodnoty, které jsou zvláště dnes aktuální, jako je udržitelné využívání přírodních zdrojů a ochrana krajiny.

Cisterciáci byli průkopníky v hospodaření s krajinou a jejich metody mohou sloužit jako inspirace i pro současné výzvy udržitelnosti. Ať již se jedná o hospodaření v lesích, promyšlenou regulaci vodních toků a zadržování vody v krajině, zpracování kamene, rud či železa, rybníkářství, ovocnářství, pivovarnictví, chov zvířat nebo pěstování plodin dle regionálních podmínek, nebo působení ve velmi specifických oblastech – ve Vyšším Brodě to byl třeba chov perlorodek. A také technické inovace – cisterciáci z Vyššího Brodu stáli za vybudováním plavebního kanálu nebo zprovoznění regionální Vyšebrodské elektrické místní dráhy v roce 1911 a její elektrifikací z vlastní vodní elektrárny, jednu z prvních elektrifikovaných tratí na území dnešní ČR.  Klášterní pivovar patřil až do jeho zrušení v roce 1948 mezi nejvýznamnější na Českokrumlovsku.

Současně ocenění  European Heritage Label připomíná, jak spiritualita a pracovitost mnichů přispěly k rozvoji a formování kulturní krajiny, což je klíčové pro pochopení evropské historie. Cisterciácké kláštery v Evropě byly – a dodnes jsou – místy, kde duchovní prožitek a tělesná činnost žijí v harmonii, zcela v duchu zásady sv. Bernarda z Nursie: ora et labora – modli se a pracuj. Toto zároveň prosté i hluboké životní pravidlo cisterciáci hluboce přijali za své a povýšili je na rovnocenné.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod je v současnosti jediným funkčním klášterem Řádu cisterciáků v české republice a je součástí mezinárodní nominace nadnárodní sítě "Cisterscapes", která spojuje podobně zachovalé cisterciácké krajiny z různých zemí. Tím se zdůrazňuje nadnárodní rozměr cisterciácké kultury a její vliv na celou Evropu.

Získání European Heritage Label pro evropskou síť Cisterscapes a cisterciácké klášterní krajiny Vyšší Brod, Plasy, Žďár nad Sázavou a Velehrad tedy není jen lokální úspěch, ale potvrzení, že toto místo má co říci o kořenech, vývoji a hodnotách celé Evropy.

Co toto ocenění znamená v praxi?

Znamená, že návštěvníci mají šanci stát se součástí příběhů Evropy: projdou se cisterciáckou klášterní krajinou, navštíví klášter a různá místa v okolí, možná zavřou oči a zaposlouchají se do zvuků cisterciácké klášterní krajiny, kde šumí stromy, zurčí voda a bzučí včely, zatají dech nad relikviářovým tzv. Závišovým křížem nebo sedmdesáti tisíci svazků knih v klášterní knihovně, zaposlouchají se do hlubokých tónů varhan v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie, dotknou se zdí budov, kde Evropa po staletí vytvářela svůj rámec — kde se Evropa tvořila.

Znamená to, že každý kámen, rybník, klášterní les, ovocný sad, vinice, bývalý lom či dnes již zrušený mlýn, sklárna nebo hamr, každá kaplička v krajině i celý areál opatství ve Vyšším Brodě nebo budovy bývalých klášterů v Plasích, Velehradě a Žďáru nad Sázavou, každá historická událost, která se zde uskutečnila, má váhu nejen pro naši zemi, ale pro celý kontinent. To platí také o dalších cisterciáckých klášterních krajinách sítě Cisterscapes a pamětihodnostech, které získali označení EHL.

Označení European Heritage Label se neuděluje pouze za estetickou či architektonickou kvalitu, ale především za symbolickou hodnotu pamětihodnosti pro Evropu a její přínos k poznávání společného kulturního dědictví a hodnot, na nichž je založena evropská integrace. Komplex Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci získalo toto označení jako první v České republice v roce 2015. K udělení tohoto prestižního titulu, který oslavuje společné evropské ideály, hodnoty a historii, vedlo několik klíčových důvodů. Především je to symbolický význam a role v evropské historii: místo je považováno za rané centrum křesťanství a těžiště moravské přítomnosti v evropských dějinách. Svatováclavské návrší (areál hradu a muzea) se v minulosti mnohokrát stalo místem, které podstatně změnilo či určilo směřování dějin střední Evropy (např. zavraždění posledního Přemyslovce Václava III. v roce 1306). Muzeum je také skvělým příkladem ochrany kulturního dědictví v regionu. Současně experti ocenili jedinečnost muzea spočívající v rozsahu výstavních prostor a bohatství sbírek, které vyprávějí příběh o téměř tisícileté duchovní kultuře olomoucké arcidiecéze. Muzeum bylo oceněno za záměr prezentovat příběhy, které vypovídají o společně sdílených dějinách a kultuře, a za vysokou úroveň podpory umění ze strany moravských arcibiskupů. Muzeum pořádá rozsáhlé vzdělávací a propagační aktivity - komentované prohlídky, besedy, festivaly, workshopy atd., které zdůrazňují celoevropský rozměr památky a snaží se předat význam společné evropské kultury veřejnosti, se zvláštním zaměřením na mladé lidi.

Zámek Kynžvart získal označení European Heritage Label jako "Místo diplomatických setkání" díky své klíčové roli v evropské historii a diplomacii 19. století. Zámek byl sídlem knížete Klemense Wenzela von Metternicha (1773–1859), rakouského státního kancléře a jedné z nejvýznamnějších postav evropské politiky po napoleonských válkách. Kynžvart sloužil jako místo diplomatických setkání, kde Metternich hostil přední evropské státníky a politiky a hledala se společná řešení evropských problémů. V roce 1840 zde Metternich sepsal a inicioval návrh tzv. "Ligy míru" (Návrh na založení Ligy pro zachování míru v Evropě). Ačkoli nebyl přijat, představoval důležitý moment v hledání trvalé rovnováhy sil v Evropě a zamezení celoevropského konfliktu, což odráželo kancléřovu vizi federativního uspořádání národů sledujících společný prospěch. Místo tak symbolizuje úsilí o mír, dialog a mezinárodní spolupráci jako základní evropské hodnoty. Označení European Heritage Label tedy ocenilo Kynžvart nikoliv primárně za jeho architektonickou krásu, ale za jeho evropský přesah a roli v dějinách kontinentu.

Osada Baba v Praze a kolonie Nový dům v Brně získaly v roce 2020 prestižní ocenění European Heritage Label (Označení Evropské dědictví) jako součást mezinárodního projektu "Werkbund Estates in Europe 1927–1932". Obě kolonie jsou součástí šesti evropských experimentálních obytných souborů, které vznikly v meziválečném období z iniciativy Svazu německého díla (Deutscher Werkbund) a jeho národních odnoží. Tyto projekty, které vznikly ve Stuttgartu, Brně, Praze, Vratislavi, Vídni a Curychu, měly za cíl propagovat moderní, racionální a cenově dostupné bydlení.  Kolonie reprezentují funkcionalistickou architekturu, která se snažila řešit bytovou krizi ve velkých evropských městech po první světové válce. Ukazují nové přístupy k výstavbě, jako je použití železobetonového skeletu a prefabrikovaných materiálů, což umožňovalo rychlou a levnou výstavbu. V případě těchto kolonií je to symbolika spolupráce, inovací a pokroku v oblasti architektury a bydlení v Evropě.

Je pro vás tento výčet evropsky hodnotných lokalit a reálně „živých“ pamětihodností v Česku, které máme jako návštěvníci na dosah ruky, unikátní?  Je to skutečně pádný důvod, proč máme být hrdí na Česko — že i našimi lokalitami a příběhy se psaly dějiny Evropy, že i u nás se utvářela Evropa, máme své místo v paměti společné Evropy.

A zároveň za toto společné dědictví neseme odpovědnost!

Společné motto EHL „ Europe starts here!“ zdůrazňuje význam pro každého návštěvníka i společnost a apeluje: staň se aktérem historie, ne jen pozorovatelem. Když přijedete do těchto míst, tak vstoupíte do dějin Evropy. Dějiny nejsou jen v knihách, ale v místech kolem nás — v budovách, v památkách, v krajině, v přírodním a kulturním dědictví, kterého si máme vážit a chránit je.

Ambicí míst, která jsou zapojená do spolupráce v rámci síťování míst European Heritage Label, a současně společným závazkem je vzdělávat — zvlášť mladé lidi, žáky a studenty škol. Ukazovat dějiny místním obyvatelům i návštěvníkům. Dějiny, které nejsou “jen minulostí”, ale které ovlivňují naši identitu i budoucnost. A současně vést diskusi o hodnotách, které Evropa spojuje: svoboda, dialog, tolerance, udržitelnost.

Propojování míst držitelů označení Evropské dědictví  - míst, kde se psaly příběhy vytvářející společné evropské dějiny, má velký přínos pro to, aby si lidé uvědomovali, jak v Česku a v Evropě vznikaly dějiny, jak se utvářela identita.

Také proto se české pamětihodnosti EHL nyní propojily a nově je můžete najít na webových stránkách „ EHL Česko“ (www.ehlcesko.cz) a vydat se do těchto lokalit na výlet, třeba s podporou mobilní aplikace nebo zapojit se do návštěvnických soutěží. I Vy osobně se tak můžete stát součástí příběhu.

Europe starts here!

Článek je součástí realizace projektu “EHL.cz“, který je spolufinancován ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR, program Z170605000000 - NNO v oblasti cestovního ruchu, ID akce. Z170605000018.