Santiniho turistická trasa

Po Santiniho stezce spojující putování s komentovanými prohlídkami některých staveb geniálního architekta v regionu se můžete vydat o letních prázdninách. Na jednotlivou, nebo společnou vstupenku si prohlédnete kostely sv. Václava ve Zvoli a sv. Petra a Pavla v Bobrové, baziliku minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše v areálu žďárského zámku i poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, památku UNESCO. Prohlídka se nabízí i na žďárském Dolním hřbitově.

Start zhruba pětačtyřicet kilometrů dlouhého putování za barokními památkami spojenými se slavným stavitelem Janem Blažejem Sanitnim Aichlem na Žďársku je v Zvoli nad Pernštejnem.

Uprostřed vsi se tyčí kostel sv. Václava z let 1713-1717, dílo tohoto významného architekta, jenž v té době působil ve službách opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy a projektoval pro něj jednu stavbu za druhou. 

Kostel sv. Václava ve Zvoli Santini přebudoval z původně značně zchátralého gotického svatostánku, přičemž mu dal půdorys řeckého kříže se střešní dominantou v podobě knížecí čapky coby atributu patrona chrámu. Toho, stejně jako opata Vejmluvu, připomíná také písmeno W ve vrcholu štítu západního průčelí kostela.

Ze Zvole trasa směřuje po červené turistické značce do Bobrové. Ještě před městečkem jsou při silnici II/388 vedle zemědělského družstva k vidění netradiční červeně zbarvená boží muka. Jde o takzvaný ‚Santiniho krystal‘, drobnou sakrální památku, dlouhá léta pozapomenutou, kterou renomovaný architekt vybudoval v roce 1709. Její tělo tvoří dokonalý krystal natřený takzvanou pompejskou červení, kompletní rekonstrukcí boží muka prošla v roce 2020.

Podstatně rozsáhlejší Santiniho dílo se vypíná na náměstí v horní části Bobrové. Je jím kostel sv. Pavla a Petra, původně románská stavba, kterou Santini v letech 1714-1722 změnou dispozice přebudoval a rozšířil. Z původního kostela ponechal západní věž a k ní přilehlou obdélníkovou loď využil jako nové kněžiště. Na místě dřívějšího kněžiště navrhl novou prostornou kostelní loď, čímž svatostánek získal opačnou orientaci, než je u chrámů obvyklé. 

Hned vedle kostela stojí zrekonstruovaný objekt staré školy, kde se nachází pozoruhodné Muzeum panenek. Otevřené je od června do září každou neděli odpoledne, ale po telefonické dohodě i jindy. Sběratelka Marie Roháčková exponáty ve staré škole opečovává a vystavuje od roku 2011, její sbírka v muzeu čítá asi 1300 panenek z celého světa, přičemž dalších patnáct stovek má ještě doma, takže expozici průběžně obměňuje.

Putování pokračuje do Radešína, malé vesničky na Novoměstsku. Její výraznou dominantou je zámek, jenž začátkem 17. století vznikl z někdejší tvrze. O sto let později pak nechal opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva provést jeho přestavbu a rozšíření, aby plnil funkci letohrádku pro odpočinek významných zástupců církve. Autorem návrhu byl patrně Jan Blažej Santini Aichel, kterému v té době opat zadal řadu projektů v regionu, nicméně zcela jistě to doloženo není. Další přestavba, tentokrát klasicistní, přišla na řadu až po zrušení žďárského kláštera, přičemž v 19. století byl založen okolní park. Řadu necitlivých zásahů zámek doznal v druhé polovině 20. století, tudíž v roce 2005 získali stávající majitelé prakticky ruinu. Objekt postupně opravují, přičemž takzvaný Balónový zámek je dnes známý provozováním letů horkovzdušných balónů. Občerstvit se je možné v restauraci Balónového hotelu s pivovarem na břehu Pivovarského rybníka. 

Z Radešína trasa zamíří po červené značce před rozcestí u Sklenského rybníka a Sklené nad Oslavou do Ostrova nad Oslavou. I v tomto městysy je k vidění jeden Santiniho počin. Je jím bývalá zájezdní hospoda pro církevní hodnostáře na trase mezi Žďárem a Křižanovem. I tento objekt vznikl na přání opata Vejmluvy, což dokládá písmeno W v půdorysu stavby.

Trasa výšlapu pokračuje po červené turistické značce mířící do Obyčtova. Vede i kolem Želvy, betonové skulptury z dílny žďárského výtvarníka Michala Olšiaka, rovnou ke kostelu Navštívení Panny Marie, jehož autorem je architekt Jan Blažej Santini Aichl.

I když se architekt dožil pouhých šestačtyřiceti let, za třiadvacet let intenzivní činnosti stihl vytvořit bezmála stovku realizovaných nadčasových projektů, ať už šlo o kláštery, kostely, kaple, paláce a další objekty, a to s využitím číselné a geometrické symboliky nebo technických zákonitostí. Obyčtovský kostel v jeho typickém stylu takzvané barokní gotiky půdorysem připomíná želvu - hlavní loď evokuje krunýř, nárožní kaple nohy, presbytář krk, zákristie hlavu a předsíň ocas.

Od kostela se pak trasa vydává kolem obecního úřadu po spojovací komunikaci k silnici I/37 a dále do Sazomína, kde se u dětského hřiště nachází Olšiakova betonová Kavka, a následně pokračuje kolem letiště po polních i lesních cestách až k červené značce v Březí nad Oslavou. Červené značení pak pokračuje kolem Vetelských rybníků ke Žďáru.

Příměstská vycházková lokalita protkaná rybníky mezi poli a lesy je častým cílem turistů i cyklistů. Soustava malebných Vetelských rybníků na Vetelském potoce zahrnuje Peršlík, Dolní Vetlu, Horní Vetlu, Blátivý, Pivovarský, Pobočný a Černý rybník a rybník Návesník. Právě Návesník připomíná dávnou zaniklou vesnici Vetla, která v 15. století zpustla a dodnes není jasné proč. Hráz rybníka si uchovala původní podobu a připomíná, že kdysi šlo o rybník uprostřed vesnice.

Červenou značku před žďárským nádražím vystřídá modrá, která Nádražní ulicí zamíří na náměstí a odtud krátkou zacházkou do Horní ulice, kde je k vidění hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice. Vznikl v 17. století a jeho později přistavená sakristie je rovněž připisována Santinimu. Z náměstí pak červená značka vede kolem historické Staré radnice, kostela sv. Prokopa a tvrze, kde sídlí muzeum, klesne k řece Sázavě a proti proudu pokračuje až do Dvorské ulice, které dominuje další Santiniho počin - hospodářský dvůr Lyra.

Nedaleko od dvora se vypínají bílé kaple původně morového Dolního hřbitova z roku 1709 - první Santiniho dílo, které pro opata Vejmluvu vyprojektoval. Později bylo pohřebiště rozšířeno ze tří obvodových kaplí na čtyři, takže z výšky připomíná tvar lidské lebky. Na zatravněném bývalém hřbitově dnes stojí socha anděla posledního soudu, originály soch světců z barokního mostu u zámku i litinové kříže z kdysi významných železáren v nedaleké Polničce. 

Další zastávkou je žďárský zámek, který vznikl po roce 1784 na místě vyhořelého a následně zrušeného cisterciáckého kláštera založeného v polovině 13. století. Některé stavební úpravy v první polovině 18. století byly ještě provedeny podle Santiniho plánů. Například v prelatuře nebo i dnešní bazilice minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, která kdysi bývala konventním kostelem. Pozoruhodný je rovněž barokní most přes Stržský potok před zámkem. Inspirací pro kamenné přemostění z roku 1761 měl být pražský Karlův most, tudíž i ten žďárský zdobí sochy světců.

Největším lákadlem Žďáru a současně vrcholným Santiniho dílem je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, kopci nad žďárským zámkem. Ojedinělá stavba vznikla v letech 1719-1722. V roce 1994 se nevšední svatostánek využívající „hvězdné“ symboliky dostal na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V předchozích letech prošel komplexní obnovou interiéru i exteriéru, a to včetně obvodového ambitu památky.