Pět století tradice: Vysočina láká na sklo

Tradice zapsaná v UNESCO ožívá přímo u sklářských pecí. Poznejte příběh pěti století ruční výroby skla prostřednictvím nových expozic i zážitkových exkurzí v Koruně Vysočiny.

Výstava Krása skla..., jež zahrnuje asi sedm stovek exponátů především škrdlovického hutního skla ze sbírky Luboše Koudelky, jenž je i autorem knihy Škrdlovické sklo, je od 18. dubna až do 28. srpna k vidění v Městském muzeu v Bystřici nad Pernštejnem. Je jednou z novinek týkajících se ruční sklářské tvorby, kterou je či v blízké době bude možné obdivovat na území destinační společnosti Koruna Vysočiny.

Nové dlouhodobé sklářské expozice V4+1 se letos dočkala novoměstská Horácká galerie. Impulsem k jejímu vytvoření se stalo 90. výročí narození významného českého skláře Františka Víznera, jehož díla tvoří základ výstavy. Zbytek pochází z tvorby sklářů Lukáše Vernera, Aleše a Davida Valnerových a Beaty a Davida Vágnerových. „Nová sklářská expozice V4+1 je poctou i rozhovorem mezi generacemi, rodinami a sklem,“ uvedla kurátorka výstavy Leona Bušková, podle níž čtyři písmena a čtyři jména představují čtyři cesty ve skle. Výstava potrvá do konce roku 2028 stejně jako originální expozice z několika set skleněných kaletek od manželů Vágnerových nainstalovaná ve sklepení galerie.

V sobotu 25. dubna se od 15 hodin uskuteční v karlovské sklárně akce spojená s obnovením sklářské výroby. Současně budou v huti v pracovní dny pokračovat veřejností oblíbené exkurze do provozu, kdy mohou návštěvníci sledovat ruční výrobu hutního skla. „Předběžně počítáme s tím, že přibližně v červnu, až se provoz stabilizuje, bude jeden sklář pracovat i v sobotu, takže turisté nově uvidí skláře při práci i o víkendu,“ nastínil Jaroslav Svoboda, významný český sklářský výtvarník, který sklárnu AGS Svoboda Karlov v roce 1990 založil a letos provoz hutě znovu převzal poté, co v ní skončil sklářský mistr Lukáš Verner, jenž ji měl v pronájmu od roku 2019. Co se týče exkurzí, režim bude podobný jako v předchozích letech, což znamená, že jednotlivci mohou do hutě zavítat bez objednání, větší skupiny po předchozí domluvě.

V rámci festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl bude letos Galerie na Milovské huti v Českých Milovech od 14. června do 30. září hostit výstavu Sklo a příroda. „Jedná se o skleněná díla manželů Miluše a Reného Roubíčkových rozšířená o obrazy Milovské kotliny významných krajinářů, jako jsou například Macoun, Hanych, Sodomka, Wagner, Fiala, Cína Jelínek, Odvárka či Skořepa,“ sdělila Lucie Masopustová z Galerie na Milovské huti. Tato díla doplňuje unikátní trvalá galerijní expozice více než tisícovky exponátů českého skla od 17. století do současnosti.

Od 13. června se pro zájemce opět otevře sezonní sklářská huť U Hrocha u stejnojmenné škrdlovické restaurace. Malá sklárna navazující na tradici kdysi světově vyhlášeného škrdlovického barevného hutního tvarovaného skla, která se zaměřuje na takzvanou glass turistiku, nabízí možnost zkusit si pod dohledem a s pomocí mistra skláře něco vlastnoručně vyrobit. „Se sklářením začínáme 13. června a pokračovat budeme až do říjnových Dnů otevřených ateliérů, kdy míváme tradiční setkání sklářů. Lidé si už začínají termíny skláření zamlouvat,“ vyjádřil se majitel zařízení Karel Švanda.

Tradice ruční výroby skla, která je i na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, je v regionu dlouhá pět století. První zmínky o sklářích pocházejí z Fryšavy a Vříště z první poloviny 16. století. Později se hutě objevily v Jimramově, Křižánkách, Milovech, Herálci, Cikháji, Březinách, Lubné, Svratouchu nebo Pusté Rybné. Někde jsou pozůstatky po nich stále znatelné, často už ale zbyly jen písemné vzpomínky. „Tradiční sklářská výroba představuje jeden z nejsilnějších příběhů, které můžeme turistům vyprávět. Chceme, aby si lidé sklo nejen prohlédli v muzeích, prošli se po místech, kde tato křehká krása vznikala, ale aby viděli um sklářských mistrů přímo u pecí. Pro návštěvníky máme proto průvodce Po stopách dávných sklářů, který si mohou vyzvednout v turistických informačních centrech,“ doplnil ředitel destinační společnosti Koruna Vysočiny David Štěpánek.