Černvír: Most, historie a steampunk

Od černého vodního víru k zubří hlavě

Černvír patří k nejstarším doloženým osadám na východním svahu Českomoravské vrchoviny. Za své tajuplné jméno vděčí přírodnímu úkazu – dravému vodnímu víru, který se kdysi divoce rozrážel o skálu v hlubině pod tehdejší „Černou řekou“ Švarcavou (ze staroněmeckého Schwarzau), což je historické označení pro dnešní řeku Svratku.

První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1285, kdy se v listině nedalekého kláštera v Doubravníku objevuje jako svědek jistý Milek z Černvíru. Tento rod původně sídlil na raně středověkém hradě situovaném na jižní části skalní ostrožny nad řekou. Hrad však zanikl nejpozději na přelomu 13. a 14. století a do dnešních dnů se z něj kromě terénních náznaků nic nedochovalo. V roce 1409 pak strategické území získal mocný Vilém I. z Pernštejna. Slavné pány z Pernštejna dodnes hrdě připomíná obecní znak: na stříbrném štítu s modrou hlavou a černou vlnitou patou (odkazující na řeku a vír) se vyjímá ikonická černá zubří hlava s červeným jazykem a zlatou houžví.

Kostel na skále, který klame tělem

Skutečnou korunou Černvíru je filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie, který patří k nejpozoruhodnějším sakrálním stavbám v celém údolí řeky Svratky. Když se k němu blížíte od silnice či železnice, působí neobyčejně mohutně a široce. Jde však o optický klam – masivní obvodová zeď totiž ve skutečnosti ukrývá úzký podkovovitý hřbitůvek, který samotnou kostelní loď těsně obepíná ze tří stran. Kostel stojí na nejzazším severním výběžku skalního ostrohu nad Svratkou a kvůli nedostatku místa na skále má velmi netradiční severojižní orientaci (namísto obvyklé orientace východ-západ).

Jádro chrámu tvoří vzácná pozdně románská stavba ze začátku 13. století (pravděpodobně z roku 1228). Uvnitř na návštěvníky čeká hned několik unikátů. Tím prvním jsou nádherné gotické fresky v dnešním presbytáři, které až v roce 1969 pod vrstvami staré omítky objevil tehdejší kostelník pan Fafílek. Výjevy zobrazují Narození Páně, Poslední večeři či Poslední soud a jejich součástí je i erb se třemi rybami odkazující na pány z Klečan.

Druhým překvapením jsou dva oltáře. Ten hlavní a neobyčejně zdobný barokní oltář svatého Linharta od sochaře Ignáce Lengelachera je k lavicím postaven netradičně bokem. Našel zde totiž svůj azyl – původně patřil kostelu v Mušově, který musel v 70. letech ustoupit stavbě Novomlýnských nádrží. Kostel v Černvíru byl také místem posledního odpočinku Hedviky ze Švamberka, manželky Jana Bohatého z Pernštejna, než byla převezena do hrobky v Doubravníku. Pokud budete mít štěstí, kostelem vás ochotně provede paní Jindřiška Fafílková, která převzala kostelnickou štafetu po svých předcích.

Moravský unikát z jedlového dřeva

Druhým magnetem pro turisty je unikátní krytý dřevěný most, který se klene přes řeku Svratku na jejím 93. kilometru. Tento skvost lidové architektury byl postaven v roce 1718 a je prokazatelně nejstarším dochovaným krytým dřevěným mostem na celé Moravě.

Trámový most věšadlové konstrukce je dlouhý 32 metrů a široký pouhých 2,6 metru. Mostovka se vznáší zhruba 4 metry nad hladinou řeky a z bočních metr vysokých průhledů nad parapety se otevírá krásný výhled na líně tekoucí Svratku. Celá nosná konstrukce je dodnes téměř kompletně vyrobena z původního jedlového a místy dubového dřeva. Most stojí uprostřed řečiště na masivním kamenném pilíři, který je proti proudu zaostřen a opatřen ledolamem na ochranu před jarními krami. Veřejné silniční dopravě sloužil tento most neuvěřitelně dlouho – až do roku 1954, kdy ho vystřídal vedlejší betonový most. V posledních letech dostal novou střechu pokrytou tradičním dřevěným šindelem.

Když kaskadér vdechne život odpadu

Pokud toužíte po nečekaném zážitku, vydejte se do domu č. p. 30. Manželé Krištofovi zde provozují soukromé Fantasy muzeum a galerii, které vás teleportuje do světa steampunku a uměleckého směru zvaného trash art. Zakladatel muzea Tomáš Krištof, bývalý divadelní a filmový kaskadér a výtvarník, zde tvoří fascinující plastiky nadlidských rozměrů inspirované světem Julese Verna, Karla Čapka či režiséra Karla Zemana.

Základním stavebním kamenem všech exponátů je 100% recyklovaný industriální odpad. Staré pračky, nefunkční vysavače, vrtačky, trubky, polystyren, železo a sklo. Autor rozebírá přístroje do posledního šroubku a skládá z nich obří roboty, pilotovaná torpéda, vesmírné rakety nebo ponorky s humornými detaily v duchu Járy Cimrmana. Celý nápad přitom začal nevinně, když pan Krištof vyrobil pro svého syna malou funkční ponorku z filmu Vynález zkázy. Skvělou zprávou pro rodiny je, že v místním „Rytířském koutku“ plném lehkých filmových rekvizit a zbraní je na rozdíl od běžných muzeí přísně dovoleno na všechno sahat a vše si vyzkoušet. Muzeum je pro veřejnost otevřeno během července a srpna od středy do neděle (10:00–17:00).

Od lípy svobody ke čtenářskému ráji

Černvír si pečlivě střeží i své menší historické příběhy. U původní selské usedlosti č. p. 5 roste mohutná památná lípa. Podle dochované pověsti ji místní sedláci zasadili v revolučním roce 1848 na oslavu radostné události – definitivního zrušení roboty. Jen kousek odtud, na vyvýšeném místě uprostřed obce, se tyčí hrdě restaurovaný pomník padlých z roku 1934, který je dílem místního kamenosochaře Jana Jakeše. V roce 2021 prošel monument kompletní obnovou pod rukama kamenických mistrů z Nedvědice.

Že v obci kvete také moderní komunitní život, dokazuje zdejší unikátní „knihobouda“. Ta vznikla na podzim roku 2020 v prostorách běžné autobusové čekárny u starého mostu. Místní ji však proměnili v útulný čtenářský ráj – vybavili ji garnýžemi, záclonami, květinovou výzdobou a regály, které dnes čítají neuvěřitelných 3 500 svazků knih.

Černvír neunikl ani oku filmařů. Zahrál si totiž opakovaně v oblíbeném televizním seriálu Četnické humoresky. Místní usedlost č. p. 2 posloužila filmařům jako rodný statek rodiny Uhlířů, odkud pocházela rázovitá četnická kuchařka Anděla, a natáčelo se zde hned pro tři epizody. V díle s názvem Grunt se pak dramatické scény odehrávaly přímo před černvírským kostelem na ostrohu.

Když se řekne ideální letní výlet, každý si představí něco jiného – někdo toulky hlubokým údolím řeky Svratky, někdo tajuplnou historii ukrytou ve zdech kostela a jiný zase bláznivý svět plný technických vynálezů Julese Verna. V Černvíru dostanete všechno najednou. Přejděte divokou řeku po unikátním dřevěném mostě, zalistujte knihou v útulné knihoboudě a prožijte den plný kontrastů, na který budete ještě dlouho vzpomínat.