Kostel sv. Petra a Pavla

Dominanta Horní Bobrové a klenot barokní architektury – to je kostel sv. Petra a Pavla. Za jeho současnou podobou stojí geniální vize Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Ten dokázal starší středověkou stavbu proměnit v impozantní dílo, které dodnes fascinuje hrou světla, křivek a odvážným „otočením“ chrámu směrem k přicházejícím návštěvníkům.

Od středověku k barokní vizi

Historie tohoto místa sahá hluboko do středověku. Původní kostel zde stál již ve 13. století a sloužil jako duchovní centrum pod patronátem žďárského cisterciáckého kláštera. Rozhodující moment pro jeho dnešní podobu však nastal v roce 1714. Tehdejší žďárský opat Václav Vejmluva, vynikající hospodář a velký mecenáš umění, povolal svého „dvorního“ architekta Santiniho, aby
zchátralý a kapacitně nedostačující kostel přestavěl. Stavba byla dokončena v roce 1722 a stala se jedním z vrcholných důkazů Santiniho mistrovství v práci s prostorem a krajinou.

Santiniho geniální trik: otočení kostela

Při pohledu na hlavní průčelí si možná neuvědomíte, jak radikální krok architekt podnikl. Aby dosáhl maximálního vizuálního účinku při příjezdu do městečka, Santini se rozhodl pro nevídané řešení – změnil orientaci chrámu. Původní gotický kostel směřoval tradičně oltářem k východu. Santini však potřeboval vytvořit impozantní kulisu směrem k náměstí. Staré kněžiště
proto zboural a na jeho místě vztyčil mohutné vstupní průčelí s dvojicí věží, které se mírně natáčejí směrem k příchozímu. Nový hlavní oltář pak umístil na opačnou, západní stranu. Díky tomuto triku kostel „komunikuje“ s prostorem náměstí a působí mnohem monumentálnějším dojmem, než by odpovídalo jeho skutečným rozměrům.

Architektura světla a křivek

Stavba nese typické znaky Santiniho dynamického baroka. Všimněte si prohnutých stěn, zkosených hran věží a složité hry konkávních a konvexních křivek, které rozehrávají fasádu do pohybu. Interiér chrámu je koncipován jako sálový prostor, který je díky vysokým oknům zaplaven světlem – symbolem boží přítomnosti. Vnitřní výzdoba je dílem špičkových umělců té doby; sochařská výzdoba hlavního oltáře pochází z dílny řeholníka Jana Reichmana a oltářní obraz namaloval brněnský mistr Jan Jiří Etgens.

Kostel sv. Petra a Pavla není jen odkazem „dávno mrtvého“ baroka, ale živým duchovním centrem. Santini zde dokázal spojit praktickou potřebu farnosti s vysokým uměním a vytvořil prostor, který i po třech stoletích budí úžas svou harmonii a velkorysostí. 

Kostel sv. Petra a Pavla: chrám otočený k lidem

Monumentální kulisu náměstí v Bobrové tvoří kostel sv. Petra a Pavla, fascinující důkaz Santiniho architektonické odvahy. Na zakázku opata Vejmluvy architekt při přestavbě (1714–1722) radikálně otočil původní orientaci chrámu oltářem na západ. Díky tomu vzniklo velkolepé dynamické průčelí, které se divadelně otevírá směrem k obci. Světlý interiér, zaklenutý v jedinečném duchu barokní gotiky, zůstává trvalým památníkem doby největšího kulturního i duchovního rozkvětu panství pod správou žďárských cisterciáků.