1 - Stopy cisterciáků

Ve 13. století se odehrávala stěžejní část vrcholně středověké transformace českých zemí. Měnily se společenské pořádky, krajina i ekonomika. Součástí těchto procesů byla také kolonizace do té doby pouze řídce osídleného pomezního hvozdu mezi Čechami a Moravou. Podílely se na ní různé šlechtické rody, ale v řadě míst měly klíčovou roli církevní instituce a kláštery. Kromě územních zisků, kde vznikaly nové osady, byl jedním z dalších významných faktorů při osidlování českomoravské vrchoviny objev ložisek drahých kovů, především stříbrných rud.

Za těchto okolností proběhla i kolonizace samotného Žďárska. Do prostoru se starším sporadickým osídlením spojeným patrně s přítomností zemské stezky spojující Čechy s Moravou výrazně zasáhl okolo poloviny 13. století příchod cisterciáckého řádu a založení kláštera Studnice blahoslavené Panny Marie.  S budováním kláštera od počátku pomáhali mnichům další nově příchozí obyvatelé, převážně z německy mluvících oblastí, kteří se usídlili na dohled od kláštera, v místech dodnes označovaných jako Staré Město. Teprve během poslední čtvrtiny 13. století vzniklo v oblasti dnešního centra Žďáru první osídlení s kostelem sv. Prokopa. 

Cisterciácký řád zde začal budovat své panství a pečoval o něj až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen. Během prvních sta let své existence dokázal vybudovat poměrně rozsáhlé panství, které čítalo kolem šedesáti lokalit. Tyto majetky se rozkládaly především v širším okolí kláštera - jak na české, tak zejména na moravské straně historické hranice. Klášter vlastnil také majetky na jižní Moravě a po určitou dobu i na Opavsku. 

Na panství se rozvíjela řada řemesel a hospodářských aktivit. Cisterciáci spravovali velké lesní majetky a zaváděli pokročilé metody zemědělského hospodaření. Vybudovali také rozsáhlé soustavy rybníků, jejichž doklady lze dodnes pozorovat v krajině a seznámíte se s nimi i v rámci této stezky. Tyto vodní nádrže sloužily nejen k chovu ryb, ale i k regulaci vodního toku a zásobování klášterních mlýnů, pivovarů, hamrů a dalších zařízení.

Důraz na udržitelnost a promyšlené využívání přírodních zdrojů je dodnes obdivuhodný a je důvodem, proč je cisterciácká krajina v okolí Žďáru nad Sázavou uznávána jako součást Evropského dědictví.