Okruh z Věchnova k hradu Pernštejn

Malá obec Věchnov nedaleko Bystřice nad Pernštejnem je startem i cílem asi pětadvacet kilometrů dlouhého výšlapu členitou krajinou s četnými výhledy na pomezí Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Nabízí i krátkou naučnou stezku přibližující zajímavosti z minulosti i současnosti obce. Místní památky reprezentuje kaple sv. Antonína Paduánského z roku 1956, jež tehdy nahradila původní kapličku.

Z Věchnova trasa zamíří okrajem přírodního parku Svratecká hornatina ke Zlatkovu, místní části obce Rožná. Název se podle legendy odvozuje od zlatých dolů, první písemná zmínka o vsi pochází z konce 14. století. Pověst praví, že zlatkovské zlaté doly proklela čarodějnice, které se nelíbilo, že havíři chodí za jejími dcerami. Hodila proto do šachty hrst máku s tím, že kolik makových zrníček do ní dopadne, tolik let se nebude těžit. Od té doby nebylo po zlatě ani památky. V minulosti se na zbytky starých štol skutečně narazilo a ve vzorcích hornin byly prokázány stopy zlata. Dominantou vesničky je kaple Nejsvětější Trojice.

Za autobusovou zastávkou trasa uhne vlevo a za domy pokračuje mezi poli do Josefova, další osady patřící k Rožné. V jejím středu stojí kaple Panny Marie Lurdské z roku 1895 se dvěma lípami před vchodem. Ves vznikla až po polovině 18. století a byla pojmenována po svém majiteli. K Josefovu patří i asi kilometr vzdálené Suché Louky s šestnácti čísly popisnými po obou stranách cesty.  

Z Josefova pokračuje cesta po silničce do Pernštejnských Janovic – další osady, kudy nevedou turistické značky, tentokrát spadající pod obec Věžná. První zmínka o ní je z druhé poloviny 14. století, v 16. století ale zanikla a zůstal z ní jen Janovický dvůr. Ten byl zrušen o dvě století později a na k němu náležejících pozemcích vznikly vsi Josefov a Suché Louky. Pernštejnské Janovice byly naopak obnoveny. Dnes čítají patnáct čísel popisných. Další cesta pokračuje nad ves kolem památného buku k obci Býšovec, jíž dominuje kaple sv. Vavřince.

Trasa se pak na okraji Býšovce stočí a zamíří do jeho osady Smrček. Tam je kromě kaple sv. Antonína Paduánského k vidění i historická stříkačka z roku 1896. Stojí naproti hasičské zbrojnici pod přístřeškem. Těmito místy už vede naučná stezka Pernštejn, kterou kopíruje žluté turistické značení. Další zastávkou na trase, jež mezitím přešla hranice krajů, je vyhlídka Maria Laube – jedna z nejhezčích vyhlídek na hrad Pernštejn. Původní dřevěná konstrukce stála na okraji srázu zřejmě od počátku 20. století – vyhlídku nechal zřídit tehdejší majitel Pernštejna hrabě Vladimír Mitrovský pro svoji druhou manželku Marii Piu. 

Od vyhlídky už je to jen kousek k hradu Pernštejn, který je o víkendech přístupný do konce října, ale mohutnou stavbu lze obdivovat i z běžně přístupného nádvoří s bastionem. Ten pochází z přelomu 15. a 16. století a využit byl zejména při neúspěšném pokusu o dobytí Pernštejna švédskými vojsky v roce 1645. Hrad byl sice poškozen, avšak vpádu Švédů odolal. Do podoby romantické stavby se schodišti a lavičkami nechali baštu v 19. století upravit Mitrovští.

Od hradu žlutá značka pokračuje kolem legendárního Pernštejnského tisu, který je podle pověsti těsně spojen s hradem, a po cestě zvané Kamenice klesne do Nedvědice. Projde kolem historické vilové zástavby z přelomu 19. a 20. století. Nejznámější z nich je Loosova vila, kterou si v roce 1900 nechala postavit matka známého architekta Adolfa Loose Marie, která v městečku provozovala mramorový lom. Nejvýraznějším z objektů je na skále stojící vila Vendolských z roku 1906 v podobě zámečku, kde se za první republiky scházel okruh přátel básníka a nadšeného turisty Petra Bezruče, kterému okolní krajina učarovala. 

Další zajímavostí je Císařská studánka pod kolejemi. Nedvědičtí ji zřídili v roce 1878 a 24. dubna 1879 byla u příležitosti 25. výročí sňatku císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty zvané Sissi slavnostně pokřtěna. Žlutá značka vystoupá až na nádraží, které stojí na jednokolejné železniční trati spojující Tišnov se Žďárem nad Sázavou. Trať je dlouhá 62 kilometrů a byla postavena v letech 1903-1905. Od nádraží se nabízí atraktivní pohled na majestátní hrad Pernštejn vypínající se na kopci.

Trasa opět klesne do městečka a projde jeho centrem, kde se v infocentru nabízí možnost prohlídky unikátní expozice stříbrného mincovního pokladu. Obsahuje výběr ze čtyř depotů mincí nalezených v letech 2016-2023 u nedalekého Dolního Čepí. Mincí uložených do země převážně v době třicetileté války bylo téměř tisíc, vystaveno je jich více než tři stovky. 

Pro další cestu se trasa přeorientuje na modrou značku, která za hřbitovem začne stoupat zpět do kopců Vysočiny. Nejdříve dorazí do Kovářové, místní části obce Ujčov, které dominuje kaplička sv. Cyrila a Metoděje. Cesta vystoupá až k místu, kde kdysi fungovala sjezdovka s lanovkou, odkud se nabízí výhledy do údolí a na protější zalesněné kopce. Kousek odtud si lze po vpravo klesající silničce udělat zacházku přes osadu Lískovec k Ujčovským vodopádům. Nacházejí se ve skalnatém korytu bezejmenného přítoku řeky Svratky, a když je dost vody, tvoří soustavu malebných kaskád. 

Modrá značka poté pokračuje dále do kopce a cestou zpět k Věchnovu skýtá několik míst s vyhlídkou do kraje – například louka pod vrcholem Babylon nebo okolí kopce Obecník.