Santiniho stezka otvírá své brány v červenci

Kombinace mystické geometrie, hluboké duchovní symboliky a malebné přírody. To vše přináší hlavní letošní projekt Koruny Vysočiny a farností – Santiniho stezka. Prvním poutníkům a milovníkům architektury se tato nová trasa otevře již 1. července. Nabídne jedinečné propojení aktivního odpočinku s komentovanými prohlídkami staveb geniálního českého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla.

Další informace najdete na: www.santinivysocina.cz.

Když se potká vizionářský opat a geniální architekt

Příběh, který nesmazatelně vtiskl Vysočině její tvář, se začal psát počátkem 18. století. V roce 1705 se vedení tehdejšího cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou ujal vzdělaný a ambiciózní opat Václav Vejmluva. Tento mecenáš umění a nadšenec do stavitelství měl jasnou vizi, pro jejíž realizaci o rok později povolal do svých služeb tehdy devětadvacetiletého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Spolupráce těchto dvou výjimečných mužů trvala sedmnáct let a proměnila region v centrum takzvané barokní gotiky – originálního architektonického stylu, který mistrně propojuje dynamiku baroka s vertikalitou a elegancí gotiky.

Sám Jan Blažej Santini Aichel (1677–1723), význačný tvůrce s italskými kořeny, se narodil do rodiny pražského kameníka. Vzhledem k tomu, že od narození trpěl tělesným handicapem – byl částečně ochrnutý a chromý –, nemohl převzít otcovu zavedenou dílnu. Kameníkem se přesto vyučil, rovněž studoval malířství, ale nakonec získal kvalifikaci architekta. Jeho tělesné znevýhodnění jako by paradoxně ještě více vyostřilo jeho mysl a smysl pro prostor. Tvořil především na zakázku tehdy prosperujících klášterů, ale i pro objednatele z řad šlechtických rodů. I když se dožil pouhých šestačtyřiceti let, stihl vytvořit bezmála stovku realizovaných projektů, často s geniálním využitím číselné a geometrické symboliky či odvážných technických zákonitostí.

Putování za architektonickými skvosty

Putování přináší více než čtyřicetikilometrovou značenou turistickou trasu, která spojuje ta nejvýznamnější Santiniho díla v regionu, takže se neztatíte. Pro příznivce jízdy na kole je ideální volbou oblíbená Santiniho cyklotrasa č.5061.

Vzhledem k rozsahu komentovaných prohlídek a otevíracím dobám jednotlivých památek není možné zvládnout celou trasu pěšky za jediný den. Proto doporučujeme si rozdělit putování do několika etap, případně využít kombinaci s autem či hustou sítí veřejné dopravy.

Zastavení na Santiniho stezce 

• Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře n. S.: Absolutní vrchol Santiniho tvorby vystavěný v letech 1719–1722. Tento unikátní svatostánek postavený na půdorysu pěticípé hvězdy je od roku 1994 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
• Bazilika minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáře n. S.: Monumentální konventní kostel v areálu dnešního zámku (bývalého kláštera), v jehož interiéru Santini zanechal svou neomylnou stopu.
• Dolní hřbitov ve Žďáře n. S.: První Santiniho dílo na Žďársku z roku 1709. Tento bývalý morový hřbitov s originálním půdorysem inspirovaným lidskou lebkou je během prázdnin rovněž přístupný veřejnosti.
• Kostel sv. Petra a Pavla v Bobrové: Při barokní přestavbě kostela zvolil Santini velmi netradiční řešení. Původní obdélníkovou loď přilehlou k západní věži proměnil v kněžiště, čímž se kostel při příchodu z náměstí symbolicky otevírá lidem.
• Kostel sv. Václava ve Zvoli: Santini původní stavbu ze 14. století přebudoval na půdorysu řeckého kříže. Kopuli kostela symbolicky zakončil svatováclavskou korunou, zeměkoulí a křížem. 

Další místa na stezce spojená se Santinim 

Kromě přístupných památek nabízí nová stezka i celou řadu dalších míst, kde se můžete zblízka setkat s geniální prací slavného architekta. V Obyčtově tak stojí kostel Navštívení Panny Marie s jedním z nejkurioznějších půdorysů u nás. Stavba má totiž tvar želvy – symbolu stálosti ve víře, kde hlavní loď představuje krunýř, kaple nohy, presbytář krk, sakristie hlavu a západní předsíň ocas. V Ostrově nad Oslavou pak můžete obdivovat bývalou zájezdní hospodu s hospodářským zázemím, kterou opat Vejmluva nechal postavit pro odpočinek církevních hodnostářů a přepřahání koní a jejíž půdorys opět důmyslně tvoří iniciála „W“.

Mimořádný Santiniho cit pro detail se propisuje také do menších sakrálních objektů a prvků v krajině. Na konci Bobrové u silnice vedoucí směrem na Zvoli tak najdete pozoruhodnou ukázku jeho drobné architektury v podobě netradičních červených božích muk ve tvaru krystalu. Dominantou Radešína je dnešní Balónový zámek, jenž začátkem 17. století vznikl z někdejší tvrze. O sto let později pak nechal Vejmluva, patrně za účasti Santiniho, provést jeho přestavbu a rozšíření, aby plnil funkci letohrádku pro odpočinek významných zástupců církve. Samotný Žďár nad Sázavou pak v okolí bývalého kláštera i města ukrývá další mistrovy stopy, které stojí za to neminout. Při svém putování uvidíte hospodářský statek Lyra, monumentální prelaturu nebo unikátní konírnu v areálu dnešního Zámku Žďár. Přímo v historickém centru města pak Santiniho rukopis nese přístavba hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice v horní části náměstí a také zdobený podstavec tamního trojičního sloupu.

Praktické informace

Všechny hlavní památky na stezce budou otevřeny během letní sezóny denně od 1. července do 31. srpna. Pro maximální pohodlí a finanční úsporu turistů je připravena společná výhodná vstupenka.

Aby bylo putování po stopách geniálního architekta co nejpohodlnější, budou všechny zapojené objekty označeny novými informačními panely s texty v češtině a němčině. Průvodcovské texty přímo v interiérech památek myslí také na německy a anglicky hovořící návštěvníky.

V turistických informačních centrech navíc budou pro turisty zdarma k dispozici přehledné informační letáky s mapou a detaily o jednotlivých stavbách. Kde stažení zde: Santiniho stezka

Kompletní informace o trase, tipy na ubytování, gastronomické zastávky a podrobné profily jednotlivých památek naleznete na oficiálních webových stránkách projektu: www.santinivysocina.cz.