Vysočina UNESCO Triangl

Tři vrcholy světového dědictví. Jeden výjimečný celek.                  

Uprostřed České republiky se v kopcovité krajině lesů, rybníků, hradů, zámků a historických měst rozprostírá výjimečný trojúhelník. Na relativně malém území Kraje Vysočina nalezneme hned tři památky zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Každá je odlišná, každá je jedinečná a každá má vlastní silný příběh. Pojďme je společně objevit v rámci Vysočina UNESCO trianglu.

Unikátní románsko-gotická bazilika sv. Prokopa a mimořádně zachovalé památky židovské kultury v Třebíči představují vzácný doklad dlouhodobého soužití židovské a křesťanské komunity. Renesanční harmonii zasazenou do krajiny rybníků zase nabízí malebné historické centrum a zámek v Telči. Unikátní architektura a duchovní symbolika jsou pak vtisknuty do vrcholného díla barokní gotiky, kterou představuje poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou.

Každé z těchto míst nabízí vlastní atmosféru, tempo i charakter, společně však vytvářejí harmonický celek. To vše v pohodové dojezdové vzdálenosti, ideální pro dovolenou či několik dnů objevování.

S partnery jsme si připravili průvodce Vysočina UNESCO Triangl, která láká k návštěvě měst a nabízí i intinerář, co by návštěvník rozhodně minout neměl. Materiál si online zobrazíte zde: Vysočina UNESCO Triangl

Pokud preferujete cykloturistiku, můžete si tuto trasu plnou krásných památek vychutnat i ze sedla kola. Cyklovýlet je pro vás připraven zde.

TŘEBÍČ: jedinečný dialog víry, kultury a historie

Třebíč vděčí za svůj vznik řádu benediktinů, kteří zde již počátkem 12. století založili klášter. Po kolonizaci krajiny byl areál přestavěn do kamenné podoby a v jeho podhradí začalo růst město. Ačkoliv byl klášter během česko-uherských válek poničen a v 16. století proměněn v panské sídlo, jeho srdce zůstalo zachováno. Třebíčská bazilika sv. Prokopa, spojující románský sloh s gotikou, patří k architektonickým skvostům Evropy.

Unikátní paralelu ke křesťanské památce tvoří židovská čtvrť. Židé se zde usazovali již krátce po založení města a postupně zde vyrostlo ghetto, které patří k nejzachovalejším v Evropě. Čtvrť zahrnuje přes stovku staveb včetně synagog, radnice či školy. I z tohoto důvodu byla čtvrť i s nedalekým rozlehlým židovským hřbitovem a bazilikou zapsána v roce 2003 na seznam Světového dědictví UNESCO jako symbol staletého soužití dvou kultur.  

Místa, která byste neměli v Třebíči minout, naleznete zde.

TELČ: pohádkové město s duší renesance

Telč je jedním z nejmalebnějších měst České republiky a jeho centrum právem patří mezi památky UNESCO. Město najdete v jižní části Vysočiny, nadohled od jejího nejvyššího bodu Javořice. Návštěvníkům nabízí jedinečné propojení historie, kultury a romantické atmosféry. Dominantou města je renesanční zámek, obklopený vodními plochami a rozlehlým zámeckým parkem. Spolu s náměstím Zachariáše z Hradce, lemovaným pestrobarevnými měšťanskými domy s podloubími, tvoří nezaměnitelný obraz, který znají lidé z celého světa.

Telč je také městem umění – sídlí zde hned tři galerie, které prezentují současné výtvarné umění, regionální tvorbu i historické expozice. K nim se přidává několik muzeí, která přibližují život minulých století, techniku i osobnosti spojené s městem. Unikátnost Telče byla potvrzena v roce 1992, kdy bylo město zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO.

Místa, která byste neměli v Telči minout, naleznete zde.

Žďár nad Sázavou: krajina ticha a Santiniho symboliky

Krajina v okolí žďárského cisterciáckého kláštera, založeného v 13. století na pomezí Čech a Moravy, patří k nejcennějším historickým krajinám v Česku. Její hodnotu potvrzuje i získané ocenění Označení Evropského dědictví (EHL). Cisterciáčtí mniši si zvolili odlehlé místo u pramenů Sázavy. A tady na území dnešního Žďáru nad Sázavou po staletí formovali krajinu: zakládali dvory, hamry, mlýny i sklárny a rozvíjeli rybníkářství, jehož tradice je zde stále živá.

Výraznou stopu na Žďársku zanechal geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Jeho nejznámější dílo – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře – je od roku 1994 zapsán na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Opat Václav Vejmluva společně se Santinim vybudovali na začátku 18. století dílo, které patří k nejpozoruhodnějším stavbám barokní Evropy. Návštěvníci tu zažijí jedinečné propojení architektury, symboliky, geometrie a duchovního odkazu. Santiniho rukopis objevíme i v klášterní bazilice, areálu Zámku Žďár, na Dolním hřbitově a řadě dalších staveb v regionu. Žďár nad Sázavou je ideálním místem pro poznávání památek, aktivní odpočinek či jako základna pro výlety do přírody Žďárských vrchů.

Místa, která byste neměli v Žďáře minout, naleznete zde.

Sklářství

Ruční výroba skla je od roku 2023 zapsána na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Na Vysočině má sklářství tradici, jež sahá až do 16. století. Ta je neodmyslitelně spjata především se Žďárskem a Novoměstskem, kdy bylo dostatek dřeva pro náročnou výrobu.

Historie sklářských hutí i mistrovská práce generací sklářů je připomínána nejen v Horáckém muzeu, Galerii na Milovské huti nebo Horácké galerii, ale i v živých provozech, kde můžeme tradiční řemeslo pozorovat na vlastní oči jako je Sklářská huť a galerie AGS Svoboda Karlov, Sklářská huť U Hrocha ve Škrdlovicích nebo Sklářská huť Janštejn. A pokud se rádi touláte, můžete se skláři projít s tematickými výlety „Po stopách dávných sklářů” na Žďársku.