Putování po Santiniho stezce (1. část)

Prázdninovou Santiniho stezku Korunou Vysočiny, která na Žďársku vede po stopách významného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677-1723) a kombinuje pěší túru s komentovanými prohlídkami významných památek, si je možné rozdělit na několik částí – minimálně na dvě. Start je vždy ve Žďáře nad Sázavou, kde je Santiniho děl nejvíce včetně památky UNESCO v podobě kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, a do města se také turisté vrátí. Ať už pěšky, nebo vlakem.

Začátek první části Santiniho stezky, jejíž absolvování zabere celý den, tak může být na nádraží ve Žďáře nad Sázavou, odkud vlak po jednokolejné trati zvané Tišnovka z roku 1905 „vyhlídkovou“ jízdou za šestatřicet minut dorazí do zastávky Rozsochy. Kdo si ovšem netroufá na pěší túru dlouhou přes třicet kilometrů, může jet ještě jednu zastávku do Bystřice nad Pernštejnem a odtud dojet autobusem do Zvole. Ostatní z malebného rozsošského nádraží, které získalo titul Nejkrásnější nádraží České republiky roku 2019, po silnici zamíří nejdříve do centra obce, kde uvidí nádherný kostel sv. Bartoloměje, který je úplně jiný než ten ve Zvoli. Je postaven také v barokním stylu, ovšem v tom pozdním. Monumentální stavba pro venkov tak netypická je doplněna sochařskou výzdobou v podobě sv. Jana Nepomuckého a Archanděla Michaela. Od kostela už vede červená turistická značka až do Zvole. Tam se nachází první zastávka, kterou je kostel sv. Václava vypínající se v centru obce.

Z původně gotického kostelíka Santini vyprojektoval monumentální stavbu s půdorysem řeckého kříže. Lucerna a střešní části připomínají svatováclavskou knížecí korunu, symbol české státnosti i patrona kostela. Ve vrcholu západního průčelí kostela sv. Václava lze objevit písmeno W, odkaz jak na sv. Václava, tak i na opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvu, který byl objednavatelem četných Santiniho projektů ve Žďáře i okolí. Pro komentované prohlídky spojené se Santiniho stezkou Korunou Vysočiny, které se konají v průběhu července a srpna, je možné využít jak samostatnou vstupenku, tak i společnou platnou pro kostely ve Zvoli, v Bobrové, na žďárské Zelené hoře a baziliku minor v areálu tamního zámku.

Geniální architekt Jan Blažej Santini Aichel se v roce 1706 dostal na území dnešního Žďáru nad Sázavou, kde tehdy místo zámku stál cisterciácký klášter, v jehož čele působil osvícený opat Václav Vejmluva. Právě ten si v průběhu dalších let u činorodého architekta objednával jeden projekt za druhým, a to nejenom přímo ve Žďáře. Díky tomu je dnes v části žďárského okresu možné obdivovat řadu Santiniho staveb v jeho typickém stylu nazvaném barokní gotika.

Od kostela ve Zvoli stezka pokračuje dále po červeném značení přes osadu Olešínky, které ústí na silnici na začátku Bobrové a pokračuje vlevo do městečka. Ještě předtím si lze udělat krátkou zacházku po silnici vpravo, kde se po asi 300 metrech nad levým příkopem nachází drobná Santiniho stavbička. Jde o boží muka v podobě červeného krystalu.

Další a podstatně větší dílo se nachází na náměstí v Bobrové. Santini navrhl barokní přestavbu kostela sv. Petra a Pavla na svoji dobu značně neobvykle. Původní chrámovou loď proměnil v kněžiště a na místě presbytáře vytvořil loď novou. Díky obrácené orientaci oproti zažitým tradicím kostel na příchozí působí monumentálnějším dojmem, než je skutečnost. Zajímavostí je také to, že pokud by se kostel ve Zvoli a v Bobrové, které jsou od sebe vzdušnou čarou zhruba pět kilometrů, přisunuly k sobě, „zapadly“ by do sebe.

Hned vedle bobrovského kostela se nabízí další zajímavost. Ve zrekonstruovaném objektu staré školy je umístěno Muzeum panenek, které založila jejich sběratelka Marie Roháčková. Ta vlastní rozsáhlou sbírku přes tři tisíce panenek z celého světa, které se v muzejní expozici průběžně střídají. Letos je expozice zaměřena na československou panenku. Pozornost poutá kupříkladu i několik desítek stejných gumových panenek z někdejšího Gumotexu Břeclav, z nichž se po „revitalizaci“ stali spartakiádní cvičenci.

Červená značka poté novodobé poutníky vede za městečko a dále do nedalekého Radešína. Malé vesnici dominuje v horní části postupně rekonstruovaný zámek, který je pod názvem Balónový zámek centrem balónového létání. Zámek dříve také patřil pod žďárský klášter a Santini se údajně měl také podílet na jeho přestavbě. V zámku dnes najdete i specifické muzeum balónového létání, kde si je možné domluvit prohlídku. V dolní části vsi na břehu Pivovarského rybníka stojí Balónový pivovar. V něm se vaří místní pivo od klasických ležáků až po ochucené speciály.

Z Radešína trasa zamíří přes lesy a v těsné blízkosti rozsáhlého Sklenského rybníka do Skleného. Za obcí značka podejde železniční trať a přes lesy dorazí až do Ostrova nad Oslavou. I tam se nachází jedna památka vyprojektovaná slovutným architektem Santinim, ač nepřístupná. Bývalý zájezdní hostinec pro církevní hodnostáře s půdorysem W, což je opět odkaz na opata Vejmluvu, stojí v centru městečka při silnici I/37 a vznikl na pozemku po někdejší rychtě, která byla zničena požárem. Poté už zbývá jenom cesta na nádraží – cesta zpět do Žďáru trvá jen šest minut.

Druhou část výletu po Santiniho stezce nalezente zde.