Novodobé poutnictví: Santiniho stezka cílí na přírodu i památky geniálního architekta
Stát se novodobými poutníky od památky k památce je o letních prázdninách možné prostřednictvím projektu Santiniho stezka, který kromě pěší túry v celkové délce více než čtyřicet kilometrů v malebné krajině Žďárska současně spojuje prohlídky některých památek ve stylu takzvané barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla (1677–1723). Na jednotlivou, případně společnou vstupenku se tak nabízí možnost komentovaných prohlídek poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na žďárské Zelené hoře, památky UNESCO, baziliky minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše v areálu zámku, kostela sv. Václava ve Zvoli a kostela sv. Petra a Pavla v Bobrové.
„Památky budou v rámci projektu Santiniho stezka otevřené od 1. července do 31. srpna a vstupenky půjde koupit ve všech objektech. V kostelech ve Zvoli a v Bobrové půjde o základní vstupné ve výši 80 korun, snížené vyjde na 60 korun. Na Zelené hoře a v bazilice se výše vstupného odvíjí od stávajícího platného ceníku. Zájemci o prohlídku všech čtyř památek si budou moci koupit také společnou vstupenku se základní cenou 350 korun a sníženou za 250 korun,“ popsal kastelán poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Ondřej Vobejda.
Projekt cílí i na zahraniční návštěvníky, protože průvodcovské texty jsou připraveny nejenom v češtině, ale i v angličtině a němčině. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, kostel sv. Václava ve Zvoli a kostel sv. Petra a Pavla v Bobrové budou o letních prázdninách otevřeny každý den - bazilika od 10 do 17 hodin, kostel sv. Jana Nepomuckého od 9 do 17 hodin a zbývající památky mezi 10. a 16. hodinou.
V rámci Santiniho stezky bude možné uvidět či navštívit i další architektova díla. V Ostrově nad Oslavou stojí bývalá zájezdní hospoda a v Obyčtově se vypíná kostel Navštívení Panny Marie, v němž se dá prohlídka sjednat prostřednictvím kontaktu na vývěsce. Již tradičně je o prázdninách za dobrovolné vstupné možná i návštěva žďárského Dolního hřbitova, a to denně od 10 do 16 hodin.
Trasa stezky vede po turistickém či cyklistickém značení, ale cestou se dá zastavit i u dalších Santiniho staveb, jako jsou třeba netradiční červená boží muka v podobě krystalu, která jsou k vidění na konci Bobrové u silnice ke Zvoli. „Santini nám v regionu zanechal dědictví, které svou hloubkou a mystikou přesahuje hranice staletí. Naším cílem nebylo vytvořit jen další turistickou trasu na mapě. Santiniho stezka je pozvánkou k novodobému poutnictví. Chceme lidem ukázat, že kultura a duchovní odkaz našich předků nejsou zavřené v dějepisných učebnicích, ale jsou v krajině kolem nás. Chceme, aby se turisté zastavili, zpomalili a prožili Vysočinu do hloubky, ne jí jenom rychle projeli,“ konstatoval k projektu ředitel destinační společnosti Koruna Vysočiny David Štěpánek s tím, že podrobné informace jsou k dispozici prostřednictvím odkazu www.santinivysocina.cz.
K realizaci projektu bylo třeba spolupráci na různých úrovních. „Našli jsme skvělé partnery v Římskokatolické farnosti Žďár nad Sázavou II a ve farnostech v Bobrové a ve Zvoli. Bez vstřícnosti Žďáru nad Sázavou, Ostrova nad Oslavou, Bobrové, Zvole a Obyčtova – zejména při umisťování nových informačních panelů – by však projekt zůstal jen na papíře. Dík patří také Klubu českých turistů, který pro nás operativně doznačil chybějící úsek trasy,“ přiblížil David Štěpánek s tím, že nadcházející sezona Santiniho stezky je pilotní. „Pokud se model osvědčí a lidé si cestu k Santiniho odkazu v této formě najdou, plánujeme v příštím roce projekt rozšířit časově do dalších měsíců a propojit ho s dalšími architektonickými skvosty v regionu,“ doplnil ředitel destinační společnosti.
Infoblok
Geniální architekt Jan Blažej Santini Aichel se počátkem 18. století dostal na území dnešního Žďáru nad Sázavou, kde tehdy místo zámku stával cisterciácký klášter. Opat Václav Vejmluva si u činorodého architekta objednával jeden projekt za druhým. Díky tomu je dnes v části žďárského okresu možné obdivovat řadu staveb ve stylu takzvané barokní gotiky. I když se architekt dožil pouhých šestačtyřiceti let, stihl vytvořit bezmála stovku realizovaných projektů, často s využitím číselné a geometrické symboliky či technických zákonitostí.
Santiniho počiny v regionu
Nejvíce se architekt angažoval na území dnešního Žďáru nad Sázavou. Ať už jde o jeho první dílo, kterým je Dolní hřbitov, statek Lyra, prelaturu v zámku, interiér baziliky minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, přístavbu hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice v horní části náměstí či podstavec trojičního sloupu. Vrcholem Santiniho činnosti v regionu se stal od roku 1994 na seznamu UNESCO zapsaný poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nad areálem zámku, kdysi kláštera. Vznikl v letech 1719-1722.
Uprostřed Zvole budí pozornost mohutný kostel sv. Václava. Objekt s půdorysem řeckého kříže vzniklý přestavbou kostela ze 14. století má dvě věže a kopuli se svatováclavskou korunou, zeměkoulí a křížem. Jak patrona kostela, tak opata Vejmluvu připomíná písmeno W ve vrcholu štítu západního průčelí.
Podle Santiniho návrhu byla provedena i barokní přestavba kostela sv. Petra a Pavla v Bobrové. Obdélníkovou chrámovou loď přilehlou k západní věži architekt využil jako kněžiště a v místě původního navrhl novou loď. Netradiční červená boží muka v podobě krystalu jsou k vidění na konci Bobrové u silnice ke Zvoli.
V Obyčtově stojí kostel Navštívení Panny Marie. Tvarem připomíná želvu - hlavní loď evokuje krunýř, kaple nohy, presbytář krk, sakristie hlavu a západní předsíň ocas. V Ostrově nad Oslavou architekt vyprojektoval zájezdní hospodu. I ta vznikla na přání opata Vejmluvy, což dokládá písmeno W v půdorysu stavby.
Více informací: Ondřej Vobejda, kastelán poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, tel. 605 231 323, David Štěpánek, ředitel destinační společnosti Koruna Vysočiny, tel. 776 308 072
