Sklář může být levák, ale při práci se musí přeučit na praváka
První desítky zájemců prošly novým workshopem pro veřejnost s názvem Na chvíli sklářem, který připravila sklářská huť AGS Svoboda Karlov. V průběhu prázdnin jsou v plánu ještě dva termíny, a to 8. a 22. srpna. Na chvíli, konkrétně na hodinu se za 2 400 korun může stát i skupina o maximálním počtu pěti lidí, kteří se ve tvoření prostřídají. Sklářský mistr jim vysvětlí, co a jak mají dělat, a pak sami vezmou do rukou sklářskou píšťalu a pod dohledem se pokusí něco jednoduchého vyrobit.
Z rozpálené pece účastníci workshopu na píšťalu naberou trochu rozžhavené skloviny o teplotě více než tisíc stupňů Celsia, která má zhruba konzistenci medu a stejně tak se i chová. Píšťalou je proto nezbytné stále otáčet, aby se horká tavenina vycentrovala a nestékala. Když trochu ztuhne, čeká ji obalení v krystalcích zvolené barvy a pak opětovné natavení v peci, aby ji bylo možné pomocí nástrojů či forem dál zpracovávat. Důležitá je rychlost a přesnost, protože sklovina na vzduchu rychle chladne a ztrácí tvárnost. Když se začátečníkům nedaří, nezbývá než všechno opět nahřát v peci a začít znovu.
„Nejlépe se pracuje s lidmi, pro které je pobyt v huti zážitek, přijdou s nadšením, že něco vytvoří vlastníma rukama, ale neplánují předem, co přesně by to mělo být,“ sdělil jeden ze sklářů, devětadvacetiletý Jan Brožek pocházející ze Sázavy. Ovšem ne z té u Žďáru, nýbrž ze středočeského města vyhlášeného sklářskou tradicí. Sklářem se však vyučil až po absolvování střední grafické školy a své vzdělání pak ještě dovršil magisterským studiem. Do Karlova se Jan Brožek dostal nedávno. „Náhodou jsem narazil na inzerát, že pan profesor Svoboda hledá skláře. Řekl jsem si, že se zkusím přihlásit,“ prozradil mladý sklář s tím, že do Karlova se stěhoval i se svými díly, protože se rovněž věnuje umělecké tvorbě – něco z ní je k vidění v galerii.
Jednou ze zajímavostí tradičního řemesla, o které se účastníci workshopu taktéž dozvědí, je fakt, že skláři-leváci to v provozu mají poněkud komplikované. „Píšťala se drží levou rukou, která jí také otáčí, takže pravá ruka vykonává práci s nástroji. Proto to mají leváci tak složité. Když si to jako pravák zkusím otočit a použít například sklářské nůžky levou rukou, je to doopravdy boj a smekám před každým, kdo je schopen se takto adaptovat,“ přiblížil Jan Brožek.
Workshopy pro veřejnost budou v karlovské huti pokračovat i po prázdninách, s největší pravděpodobností půjde o jednu sobotu v měsíci. Zvažuje se však také varianta workshopy včlenit do běžného provozu sklárny v pracovní dny, stejně jako je tomu u exkurzí do provozu, kdy návštěvníci sklárny sledují šikovné ruce sklářů nebo brusičů při práci.
Profesor Jaroslav Svoboda, významný český sklářský výtvarník, sklárnu AGS Svoboda Karlov založil v roce 1990 a letos provoz hutě znovu převzal poté, co v ní se závěrem loňského roku skončil sklářský mistr Lukáš Verner, jenž ji měl v pronájmu od roku 2019. K pokřtění nové pece a znovuzahájení provozu sklárny došlo koncem dubna, přičemž osmaosmdesátiletý Jaroslav Svoboda nadále aktivně tvoří. „Provoz huti je dnes zcela jiný, než byl v 90. letech, kdy jsme zaměstnávali přes 120 lidí. Dnes je nás jen devět, z toho dva skláři. Těší mě však, že se podařilo sehnat mladého a šikovného skláře, a dokud se stále ještě najdou mladí lidé s opravdovým zájmem o řemeslo, situace ještě není tak zlá,“ dodal s úsměvem Jaroslav Svoboda.
Více informací: Jaroslav Svoboda, AGS Svoboda Karlov, tel. 602 103 601
